Jak socanští petrolejníci sestrojili bombu

Jan Vaňo

Na dění v malé církvi pravoslavného směru je vidět, co všechno může způsobit větší částka peněz, která dané církvi spadne do klína. K čemu teprve může vést mnohem větší objem peněz, který v rámci církevních restitucí dostanou církve velké?

Doby, kdy byli čeští sociální demokraté revoluční strana a podíleli se na zakládání II. internacionály, jsou dávno za námi, ale zeptejme se policejních psychologů, jaké vlastnosti mají dnešní teroristé a sebevražední atentátníci.

Asi to leckoho překvapí, ale z povahových rysů převažuje povolnost a docilita všeho druhu, nedostatek asertivity i pevného ukotvení, celková zbabělost a — naopak nepřekvapivě — nedostatek pudu sebezáchovy. Tedy vlastnosti, které této partaji věru nechybí. A když už levicový radikál vyrobí bombu, nebude mu trvat dlouho, než ho napadne kam ji umístit. Kam jinam než do kostela.

Co potřebujeme k výrobě bomby

Ne, není to odhodlání, odvaha a motiv, k výrobě bomby potřebujeme jen materiál, správná bomba se skládá z roznětky a trhaviny. Technologický postup najdeme v době internetu kdekoli, vždyť to zvládnul i Anders Breivik a to nebyl příliš schopný člověk. Nejlepší je si ale před velkým výbuchem věci vyzkoušet v malém.

My to uděláme také tak, třeba na malé církvi, řekněme na Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku. Je to autokefální (organizačně a právně nezávislá) církev pravoslavného směru, hlásí se k ní něco více než dvacet tisíc lidí, jako jedna z mála českých církví roste díky migrantům z postsovětského prostoru a z Balkánu.

Roznětka

Přestože je náš pokusný objekt poměrně mladý, je zatížen staletími vztahů mezi východním a západním křesťanstvím, jež věru nebyly vždy idylické. I jeho krátké dějiny mají slavné okamžiky, příslušníci této církve poskytli úkryt parašutistům po atentátu na Heydricha a zaplatili za to strašnou daň. Má pochopitelně živé styky s částmi světa, jež současná česká společnost zanedbává, ne všechny vlivy jsou však pozitivní, mne zarazila ohavná homofobie.

Do církevních restitucí si církev žila svým životem, ve kterém věru nechyběly drby i podobné projevy lidské hříšnosti, ale přece jen nebyla zajímavá pro média. Přesto měla zajímavé kontakty a zajímavé aktivity, například se pustila do podnikání společně s MUDr. Jaroslavem Bartákem, který byl později odsouzen za to, že znásilňoval a mučil své asistentky.

Tak, jako je to zákonu č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, vlastní, nenamáhá se důvodová zpráva vysvětlováním, proč právě tato církev dostala poměrně vysoké „náhrady“ za majetek, který není možno vrátit fyzicky, a o jaký majetek vlastně jde. Každopádně jí máme zaplatit během příštích třiceti let více než miliardu.

Peníze ale nepřinášejí vždy štěstí, štěstí přinášejí děti, a tak byl již počátkem roku 2013 donucen dosavadní metropolita Kryštof k rezignaci po obvinění, že porušil mnišský slib a měl snad až deset nemanželských dětí, z toho některé s manželkou jednoho ze svých farářů.

Řízením pražské eparchie byl pověřen olomoucko-brněnský arcibiskup Simeon, správcem eparchie i účtu, na který mají přijít peníze z restitucí, se stává Martin Krupica. Ti se okamžitě dostávají do divokého sporu.

Následují dvě kola voleb nového arcibiskupa pražského, při nichž se nepodařilo získat žádnému z kandidátů potřebnou kvalifikovanou většinu.

S kým spala Xenie a s kým spal Juraj

Spory v církvi mezitím gradují a jsou doprovázeny vzájemným obviňováním z hereze, homosexuality, spolupráce se státní bezpečností, u mnichů z nedodržování celibátu. Nebudu líčit podrobnosti, z povahy celé záležitosti zná pravý stav věcí jen Bůh a nechci dostat do potíží sebe ani beztak švorcového šéfredaktora.

Jako ukázku je však možno uvést roztomilou epizodu telenovely, kterou potřebujeme pro pochopení dalšího děje. Pop, jehož manželka odpřísáhla před posvátným synodem, že má děti s metropolitou Kryštofem, podal žádost o rozvod. Ještě před koncem rozvodového řízení se nechal vysvětit na mnicha a ohlásil svoji kandidaturu na pražského arcibiskupa.

Došlo jeho manželce, že by se potom mohl dostat k tomu velkému balíku peněz? Naléhaly na ni skupiny, které si přejí dosavadního arcibiskupa? Nevíme, motivaci neznáme, ale každopádně se milá Xenie rozhodla opět předstoupit před posvátný synod a tam odpřísáhla, že s Kryštofem nikdy nespala. A Kryštof je opět ve hře.

Uniáti

Jakpak byste na to šli, kdybyste chtěli obrátit na katolickou víru ukrajinského venkovana? Je ochoten k obětem, nedonutíte ho. Tak mu prostě nabídnete kostel, který se k nepoznání podobá kostelu, na který je zvyklý, v něm bude pop oblečený tak, jak je zvyklý. I ženatý být smí, jenom musí uznávat papeže. A máte řeckokatolickou církev.

A pro velký úspěch potom můžete založit dvě desítky podobných církví, každá z nich bude kopírovat jednu z orientálních církví, jež se nemůžou s katolíky shodnout na jakési christologické či trojiční otázce, kvůli které si křesťané podřezávali krky v prvních staletích našeho letopočtu. Naletí na to prostý rolník? Možná by naletěl, kdybyste ten trik zkoušeli poprvé.

Když to ale budete zkoušet od dobytí Cařihradu Turky, vezme na vás časem vidle. A potom stačí, aby poblíž byl ještě prostší rolník rovněž vybavený vidlemi, který vám na to skočil, nebo snad potomek rolníků, jejichž popa o filioque přesvědčil polský aristokrat šavlí, a neštěstí je hotovo.

A současný správce pražské eparchie Martin Krupica je členem řádu lazaristů, jehož nejvyšším duchovním představitelem je řeckokatolický biskup, spolu s katolickým pražským arcibiskupem Dukou.

Důsledek je jasný. Zatím na vidle nedošlo, ale stačí to na kristalizaci mezi proruskou stranou v západních Čechách, kde má v Karlových Varech své zastoupení ruská pravoslavná církev (podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v Karlových Varech), která většinou dává přednost návratu metropolity Kryštofa, a těmi, kdo sympatizují s katolíky a fašizujícím spolkem D.O.S.T..

Tak se nám hezky vedle osobních nevraživostí, pletek a intrik přiřazují bolavá místa z minulosti. Následují ještě divočejší jevy, jako jsou nebezpečné výhrůžky, obálky s kousky zkaženého masa a pokusy o žhářství. Na pořádný malér to ale pořád ještě nestačí.

Trhavina

Dosud pořád šlo o pouhou třicetinu finanční části restitucí každý rok. Sociální demokracie je ale pod tlakem obyvatelstva, které od ní očekává, že se postaví za jeho zájmy, i vlastních členů. Místo, aby využila toho, že velká církevní loupež neproběhla podle harmonogramu, a usilovala o zrušení naturálních restitucí, kde to stále ještě je možné, zaměřuje se na finanční náhrady, a chce se s církvemi dohodnout.

Na dohodu musí být vždy dva. Jednu možnost naznačila KDU-ČSL. Dát církvi místo části finančních náhrad dluhopisy. Ty se dají prodat, znamenalo by to dát církvím prakticky hotové peníze. Takové peníze, pro které se vraždí. Netrvalo by dlouho a první biskup by požehnal vodám orlické přehrady ze zaletovaného sudu.

Pořád ale ještě doufám, že sociální demokraté nebudou chtít zažít tak divoké vyrovnání s křesťanstvím.

    Diskuse
    November 19, 2013 v 10.21
    Honzo,
    a co se podle tebe dá ještě dělat s tou naturální restitucí? Poté, co celý zákon o narovnání potvrdil Ústavní soud.
    JN
    November 19, 2013 v 11.22
    Stále ještě Vám nedošlo
    že sociální demokraté nehodlají s restitucemi nic dělat? Jediné co potřebují, tak aby daleko se vlk nažral a koza zůstala celá, tzn. pár prohlášení, deklarací, ujištění + nějaká kosmetická změna, aby se mohli prohlásit za vítěze a nápravce "megatunelu". Vy jim to nezbaštíte, já také ne, ale většina národa ano. Toť oč tu kráčí.
    JV
    November 20, 2013 v 21.42
    Ústavní soud
    Ústavní soud zákon nepotvrzuje, jen se musí nějakým způsobem - dobře nebo špatně - vypořádat s požadavky navrhovatelů na zrušení částí zákona nebo zákona celého. Názory zdaleka nebyly jednotné, ale nakonec soud bizarně zrušil jen tvrzení, že ta záležitost je spravedlivá. Posuzoval výhradně soulad zákona nebo jeho částí s ústavou, nikoli jeho spravedlivost či oprávněnost.

    To, že je zákon v souladu s ústavou z určitých hledisek však neznamená, že ho není možno znovu napadnout z jiných důvodů, a už vůbec ne, že ho není možno změnit nebo zrušit.
    JV
    November 20, 2013 v 21.48
    Zvláštní chování katolické církve
    Ano, vydíráním jste přiměli tu stranu, ve které má leckdo má máslo na hlavě, aby jednala proti zájmům občanů. A potom to ještě používáte proti nim. Doufám, že si to přečtou lidé, kteří ještě věří, že ta církev může přinést něco dobrého.
    MF
    November 23, 2013 v 18.11
    pane Váňa, spíše do Rudého práva
    "Velká církevní loupež", to snad spíše do starého dobrého Rudého práva. Dost se divím,že to tady uvěřejnili, přece jen by člověk čekal určitou úroveň.

    Problém pravoslavné církve je, že je infikována agenty KGB. To ale není problém "restitučního zákona", ale BIS.
    JV
    November 26, 2013 v 19.06
    Círekvní loupež a církevní loupežníci
    Vy žijete minulostí, stejně jako není možné psát o této nemravnosti do Rudého práva, protože v té době se ještě tak obludně nekradlo, nemůže být pravoslavná církev kontrolována agenty KGB, protože ta už také neexistuje.

    Mimochodem pokud by některá z církví vyvíjela nepřátelskou činnost vůči České republice, neměla by ta BIS moc šanci, protože církve si smějí dělat co chtějí. Nepovažuji to za rozumné.