V souvislosti s nákupem společnosti MAFRA seskupením AGROFERT vznikla v kruzích hromadných sdělovacích prostředků řada podezřívavých komentářů k akcím Andreje Babiše. Ty negativní pocházejí většinou od novinářů a některých volebních rivalů, kteří jsou experty na všechno.

Novináři jsou patrně také stoupenci Platonovy anamnese; věří, že komentovaní mají vrozené stejné pojetí, jaké mají sami a proto je nutno vhodně volenými a urputně kladenými otázkami si připravenou odpověď vynutit. Já tolik poznatků nemám, mluvil jsem s Andrejem Babišem jen jednou; spoléhám tedy vedle novin a TV jen na náhodná setkání s jeho spolupracovníky.

Nejčastěji se poukazuje na paralelu s Berlusconim. Jenomže Berlusconi byl vždy tiskový magnát, Babiš úspěšný podnikatel, který na základě vlastních zkušeností v souladu s principy hnutí ANO deklaruje nutnost změn společenského a podnikatelského prostředí. Protože je po Baťovi snad nejúspěšnější podnikatel, může mu v případě tisku stačit jen úhrada nákladů, protože zisk přijde odjinud.

Náš nezávislý tisk s největším nákladem, který ale i s inzercí přestává být efektivní, je závislý jen na majitelích; jen elektronická média s menším nákladem stačí patrně vyrovnat méně reklam mecenáši. Andrej Babiš nebude muset tlačit redakce k bulváru, aby se zvýšil počet čtenářů a k vlídné tváři k inzerujícím.

Mohou kritici a priori prokázat jiné záměry, i když případně využije také inzerce pro firmy AGROFERTu? Z logiky podnikání plyne spíše, že inzerci uhradí, protože i tisková část je zřejmě podnikatelskou entitou.