Přerov vyčerpal celoroční kvótu znečištění ovzduší prachem

Vratislav Dostál

Obyvatelé Přerova dýchají „na dluh“, znečištění ovzduší prachem již vyčerpalo celoroční kvótu. Přerov má problémy také s vysokou mírou znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.

Míra znečištění ovzduší prachem v Přerově už v tomto roce přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

Přerov má problémy také s vysokou mírou znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. „Obyvatelé Přerova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje jak doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), tak platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po pětatřicet dnů během kalendářního roku,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice v Přerově 36-krát překročila denní limit 7. října. Vysoký počet dnů s překročeným limitem měl Přerov i v předchozích letech. „V roce 2009 šlo o třiačtyřicet dní s překročeným limitem, v roce 2010 o dvaašedesát, v roce 2011 o padesát dní a v roce 2012 o devětatřicet dní,“ připomněl Šuta.

„Také celoroční průměrná koncentrace prachu překračovala v Přerově v minulých letech hodnoty doporučené WHO pro ochranu lidského zdraví, a to o 50 až 60%. Ještě horší je situace týkající se zamoření jemným prachem, které překračovalo doporučení WHO pro ochranu lidského zdraví o 150 až 180 procent,“ dodal Šuta.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

„Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Šuta.

Přerov má dlouhodobý problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem. „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice v Přerově tento limit v minulých letech překračovala o 80 až 130 %,“ upozornil Šuta.