Posilujme roli voliče
Lukáš JelínekKampaně za přidělování preferenčních hlasů padají na úrodnou půdu. Voliči chtějí kroužkovat. Navíc kroužkování je občansky odpovědné a jsou hloupé ty strany, které následně nevyhodnocují potenciál svých jednotlivých uchazečů.
Nenajdeme snad větší zastánce přidělování preferenčních hlasů na kandidátních listinách než prezidenta Miloše Zemana a iniciativu „Volím ČSSD. A budu kroužkovat!“. Zeman nejen naznačil, že počet preferenčních hlasů může být významný pro výběr příštího premiéra, ale dlouhodobě dokonce propaguje tzv. panašování, při němž je možné kroužkovat adepty napříč konkurenčními kandidátními listinami.
Občanská iniciativa reprezentovaná Jakubem Patočkou, Annou Šabatovou, Erazimem Kohákem a Marií Lienau rovnou na webu cssdvkrouzku.cz doporučuje čtyři oranžové uchazeče v každém kraji.
Kampaně za přidělování preferenčních hlasů padají na úrodnou půdu: každý třetí respondent na přelomu měsíce oznámil společnosti TNS Aisa, že bude kroužkovat. Už v roce 2010, možná i návaznosti na kampaň Františka Janoucha, Lenky Procházkové a spol., zasedlo ve dvousetčlenné Sněmovně 49 „skokanů“ původně zařazených na nevolitelná místa kandidátek. Zásluhou preferenčních hlasů se z hloubi kandidátek vylouplo i 10 z 56 poslanců ČSSD.
Preferenční hlasy například dostaly do Sněmovny mladého pracovitého právníka Jana Chvojku, kterého letos opět jeho pardubická organizace ČSSD, patrně pro velký úspěch, schovává kdesi v hustém houfu.
Příští volby do Sněmovny by už měly mít charakter alespoň typu prvních porevolučních komunálních voleb v listopadu 1990 - i kdyby bez komunálního panašování, které je jen v komunálních volbách.
To jest :
Mandáty by měli kandidáti získávat přesně podle počtu osobních preferenčních hlasů i když dejme tomu bez zemanovského panašování (napříč různými stranami).
Žádná pětiprocentní nebo jino-procentní hranice nutná ke přeskočení.
Volby Vzor Komunál XI / 1990 ......