Zkusím tentokrát trochu osobnější zamyšlení nad problémem rasismu a diskriminace chudých lidí. Zdá se totiž, že disputace na toto téma se již delší dobu míjejí účinkem.

Tentokrát jsem se do Ostravy vydal už ve čtvrtek a pobyl zde až do sobotního podvečera. Čtvrtý den v týdnu totiž pořádalo Komunitní centrum Hrušov, které provozuje Vzájemné soužití, akci pro mladé lidi a děti s názvem Stop drogám! Romové z vyloučené lokality Hrušov ji uspořádali pro své děti již pojedenácté.

Děti prožily hezké odpoledne s tancováním, písničkami, soutěžemi a hrami, které ozvláštnilo stereotypní život v ghettu. Nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží dvě demonstrace rasistického kravinismu, jak by řekli pánové Werich a Voskovec.

Na Přívoze

Obě noci jsem spal u kamarádky v jiném ostravském ghettu, na Přívoze. Je samoživitelka, matka několika dětí, z nichž některé jsou už dospělé či velké. Poseděli a popovídali jsme si u ní i s dalšími kamarády, kteří po všech peripetiích bydlí nyní naproti přes ulici. Jsou to skvělí lidé, k nimž přes velkou vzdálenost z Prahy jezdím velmi rád a relativně často.

Obě rodiny se spolu znají už dlouho, protože ještě nedávno sousedily na nedalekém Přednádraží, než je odtud vyhnal podnikavý duch darebáků a lhostejnost města a městského obvodu k osudům vlastních občanů.

Blokujme i „podnikatele“

V pátek přijely posily z naší platformy Blokujeme!, v čele s Ivankou Mariposou, která je malá postavou, ale velká duchem a odvahou. Ve Vzájemném soužití jsme vedle kamarádů a známých neplánovaně potkali i romské pseudopodnikatele, kteří provozují či vlastní ubytovny nebo bytové domy v ghettech. Jde o lidi, kteří kvůli co nejvyššímu výdělku, pro nějž nemuseli hnout prstem, neváhají odírat vlastní lidi, včetně své rodiny.

Ano, jsou to mimo jiné i tito lidé, kteří pobírají peníze za lichvářské nájmy v ubytovnách, kde lidem nabízejí bydlení na úrovni středověku. Na hlavu vybírají až čtyři a půl tisíce korun měsíčně, ještě loni to bylo asi o tisícovku méně. A to i od lidí, kteří žijí společně v jednom pokoji standardní velikosti - ze zkušeností získaných za ty roky, kdy o této problematice píšu, vím, že zde žije i pět až osm lidí.

Za jeden takový pokoj tedy tito „byznysmeni“ měsíčně vyberou až okolo třiceti tisíc korun. Odírají tak i nás, daňové poplatníky, protože část nájmu platí chudí lidé (nejen Romové) ze sociální dávky zvané příspěvek na bydlení.

Táhněte pryč

Jeden z nich (na jménu nezáleží, je tam několik takových) se nás už poněkolikáté snažil odradit od pořádání protinacistických akcí v Ostravě, svým specifickým způsobem:

„Táhněte odsud, nikdo vás tu nechce…. Nikdo z ostravských Romů si nepřeje, abyste tu pořádali demonstrace… pojeďme spolu za Romy a jestli potkáme jednoho, který s vámi bude souhlasit, tak vás nechám být…. Tady se vám žádná akce nepovede, protože když vydám rozkaz, tak vám tam nikdo z Romů nepřijde… já jsem v Ostravě ten, kdo o všem rozhoduje….“

Neuvědomoval si to, ale byla s ním vlastně sranda - jeho demagogie dosahovala neobvyklých forem a rozměrů, což dokáže pobavit, asi tak jako neustálá soutěž našich předních politiků o to, který z nich dále dočůrá. Viďte, pánové Kalousku a Zaorálku.

Tichá dohoda

A proč vlastně si někteří romští samozvaní velitelé nepřejí, aby někdo ve městě protestoval proti těm, kteří by Romy nejradši zavřeli do koncentračních táborů? To nám vysvětlili jiní Romové, kteří si rozhodně nemyslí, že jsou poddanými provozovatelů a majitelů ubytoven. Podle jejich přesvědčení zmínění „podnikatelé“ uzavřeli tichou dohodu s městem, městskými částmi a policií. Ta prý má spočívat v tom, že jeden druhému vyhoví tam, kde může:

Ubytovny jsou poloprázdné? Nevadí! Městský obvod či spříznění soukromí majitelé zbaví bydlení několik romských rodin (viz třeba i Přednádraží), ty nevědí, kam se vrtnout, až do chvíle, kdy k nim dorazí poslíček (třeba jeden z romských koordinátorů) a řekne jim, že v té a té ubytovně je volno, ať tam jdou. A oni jdou, protože nikdo jiný je nechce.

Jsou snadnou obětí a představují zároveň více než snadný výdělek. Je předpoklad, že díky této části „tiché dohody“ mají dost prostředků obě strany, příliš odvážný? Samozřejmě s tím, že tato dohoda skutečně existuje, či že existuje v této podobě. V každém případě ti nejchudší mají prostředků méně, protože za tuto nájemní lichvu platí vedle daňových poplatníků i oni více než v normálním bydlení.

A jak je to s policií? Policie prý, podle některých názorů, občas přimhouří oko nad nezákonnými praktikami novodobých otrokářů (provozovatelů ubytoven, majitelů domů v ghettech atd.). A ti na oplátku údajně podniknou vše, co si policie přeje v souvislosti s romskou komunitou, včetně omezování osobní svobody svých nájemníků. A to jak jednotlivě, tak i v případě demonstrací.

Policie si nepřeje, aby proti rasistům někdo z Romů a jejich zastánců demonstroval, protože tak to má mnohem jednodušší, nemusí oddělovat dva tábory stojící proti sobě, stačí, když (případně) zakročí proti jednomu z nich. Policii nejde o ochranu ústavního práva na svobodu slova, na tu zvysoka kašle, má však obavy, že nezvládne situaci.

Šašek z radnice a „černý rasista“

Že je to s policií leckdy skutečně tak, jako by zmíněná tichá dohoda existovala, prokázali policisté v páteční odpoledne, na naší ohlášené, regulérní akci, naprosto spolehlivě.

Tentokrát jsme nedemonstrovali sami. Akci zorganizoval ostravský ProAlt, přišli i lidé z ostravské Strany zelených a několik mladých Romů z ghett, i z Brna přijeli. Asi 150-200 metrů od místa, kde měl zanedlouho začít mítink DSSS, nás stálo a hovořilo do megafonu asi třicet. Napřed jsme chtěli zůstat u zastávky městské dopravy, ale policie přemluvila svolavatele, abychom šli za nízkou zídku, protože tam nás lépe ochrání před případnými útoky.

Jenže, bylo to přesně naopak. Policisté nás tam nadirigovali proto, aby nás mohli lépe vystavit útokům těch, kteří přišli o něco dříve na náckovskou akci a u nás se zastavili, aby si měli na kom zchladit žáhu.

Křičeli na nás, sprostě a rasisticky, nenechali nás říci nic z toho, co jsme měli na srdci, byli agresivní, některé z nás málem fyzicky napadli. Několik rasistů přišlo až těsně k nám, začali na nás řvát a nadávat.

Například jeden člověk z ProAltu byl z bezprostřední blízkosti několikrát napaden slovy, že je šmejd. Nedostal nakládačku jen proto, že jsem si stoupl vedle něho a na agresora jsme byli v ten moment dva.

Když jsme se je snažili megafonem přehlušit, přišlo jich o to víc a až na metr od nás, a začali pokřikovat ty své nenávistné žvásty na plné hrdlo. Vzal jsem do ruky megafon, představil se a řekl, že jsem ze sdružení ROMEA - ihned jsem byl slovně napaden jakýmsi přiožralým hlupákem, který se na mě nalepil a hulákal: „Kostláne, seš černej rasista a Romea je nejrasističtější web, jakej existuje.“

Kvůli tomu, že jsme stáli ze dvou stran obklopeni již zmíněnou zídkou, jsme se ocitli v obklíčení několika desítek nácků a tzv. běžných lidí (bylo jich mnohem více než nás), z nichž ovšem padal úplně stejný hnus jako ze zastánců holokaustu.

Ve finále dorazil jakýsi šašek z místní radnice (prý místostarosta) a začal na nás (!) křičet, že jsme provokatéři, že urážíme místní lidi a že nám tuhle akci povolil jen proto, že nevěděl, jací jsme (!).

O co si policie řekla, to také dostane

A policie? Dvakrát jsem za policisty byl, ať konají, jak mají a ochrání nás, jak ostatně slíbili. Byl za ní i oficiální svolavatel akce se stejným požadavkem… a nic. Jediné, čeho byli policisté z antikonfliktního týmu schopni (a žádní jiní policisté tam nebyli), bylo, že když se jednou dvakrát schylovalo k fyzickému napadení ze strany rasistů, tak za nimi šli a prosili je (!), aby se od nás stáhli aspoň metr dva dozadu.

Když jsem se ptal jednoho z policistů, kde najdu velitele zásahu, odpověděl mi doslova: „Tady žádný zásah neprobíhá.“ A měl pravdu, policie nechala rasisty, aby si na naší ohlášené akci dělali, co chtějí.

Kdyby do Ostravy přijel prezident Miloš Zeman, policisté by se snažili násilně zpacifikovat každého, kdo by si dovolil byť jen zapískat na píšťalku, jak se to před pár dny stalo. Ale v našem případě šlo zřejmě o nějaký podřadný druh, člověku pouze blízký, na jehož práva policie brát zřetel nemusí.

V normální zemi by již dávno padlo trestní oznámení na přítomné policisty a těm by hrozil minimálně potupný odchod ze sboru. U nás něco takového nemá smysl, v normální zemi evidentně nežijeme.

Rasisti a policisti si mohli porušování české Ústavy a zákonů dovolit, protože nás tam bylo málo, jak si prý policie na některých romských pseudopodnikatelích vymohla.

Inu dobrá, vážení policisté - řekli jste si o to, máte to mít. Zatím jsme to nedělali, ale pro příště se budeme snažit, aby na místě bylo co nejvíc ostravských a dalších Romů. „Tichá dohoda“ končí, končí vám tedy i leháro, vážení velitelé, které jste v Ostravě doposud měli.

Teď se budete muset snažit ukázat, co ve vás doopravdy je. A na to jsem skutečně zvědav. A nenechte se mýlit - jestli nás nebude přes tisíc příště či přespříště, bude to třeba za půl roku, za rok, ale dočkáte se, žádný strach.

Vandas jako kůl v plotě

Sobotní Vítkov mě překvapil. Po divoké Ostravě jsem čekal ještě divočejší Vítkov. Sám velký vůdce Vandas ovšem hovořil k prázdnému náměstí, respektive k pár našim lidem z platformy Blokujeme!, kteří si stoupli před něj.

Zbytek lidí z platformy stál s místními Romy také na náměstí, ale kousek dál, přes ulici. Nás bylo dohromady téměř čtyřicet, kdežto Vandas byl sám jako kůl v plotě. Několik lidí, kteří s ním přijeli, zůstalo většinou sedět v autě, z místních nepřišel nikdo.

Minule tam s neonacistickými Českými lvy, odštěpenci z DSSS, pochodovalo asi sto místních lidí. Ti ovšem byli rozumní, šli jsme s některými z nich na samém konci jejich průvodu a diskutovali jsme spolu, ba dokonce, dokázali jsme si naslouchat. Žádní rasisti to rozhodně nebyli a kdo jsou Čeští lvi, nevěděli.

Možná i proto Vandas s předvolebními cancy ve Vítkově neuspěl. Třeba se tam naplní to, na čem jsme se s některými z vítkovských tenkrát shodli: nějaká společná platforma, kde by jedni i druzí mohli bezpečně říci, co jim vzájemně vadí a jak by to - společně - šlo dát do pořádku.

Ach, ti „novináři“

Výše jsem musel dát do uvozovek slovo „podnikatel“, nyní tak činím s výrazem „novinář“. Jde o jakéhosi Tomáše Pustka, který do Opavského a hlučínského deníku napsal článek, jenž vyzněl, jako by tento „novinář“ byl členem DSSS. Použil například takovéto formulace:

• Jeden z mladých Romů uštědřil Tomáši Vandasovi takřka přímou výhrůžku v reakci na vyjádření, že DSSS není semeništěm extrémistů: „A co Ostrava? Měli by vám taky přijít do domů a zapálit je! Ať jednou poznáte, s čím musíme žít,“ hulákal mladík. Hned nato se obrátil na své přátele a krátce se usmál sebe pyšným úsměvem.

• Ze skupiny Romů po straně náměstí zněly pokřiky jako „Hovada!“

• Pustila se do něj zejména menší rázná Romka, která nešla daleko pro vulgární výrazy a bez skrupulí všem tykala — to však téměř všichni její soukmenovci na mítinku.

• Na úrodnou půdu nepadala ale ani celá další řada výtek Romů. Když například osočili DSSS, že nemají ve Vítkově co dělat, neboť nejsou místní, byli ihned umlčeni tím, že většina nejhlasitějších odpůrců a řvounů bojujících zde na jejich straně také z Vítkovem neměla nic společného. Což také posléze uznali. O teorii, co zde tito „přespolní“ odpůrci dělali, se s námi podělil jeden z přítomných Vítkovanů: „Už jsem o nich slyšel. Jsou prý normálně placení, aby jezdili po republice a naschvál tyhle akce narušovali.“

• Přes veškeré planoucí emoce a hlasité výměny názorů se ovšem nakonec celá akce obešla bez rvaček a násilí. Byť to občas vypadalo na spadnutí, pěsti takříkajíc zůstaly dole a kudly v kapsách. Mezi některými jedinci z řad Romů i „bílých“ dokonce došlo na závěr i k podání ruky.

Na všech těchto vejšplechtech jsou pravdivé pouze předložky a spojky. Například místních Romů bylo na akci třicet, zatímco nás, odjinud, bylo asi deset. Ta starší Romka nikomu nenadávala a netykala, stejně jako žádný z přítomných Romů, dokud jim nezačal tykat někdo druhý. Nadávka „hovada“ po celou dobu nepadla z žádné strany (ani jiná nadávka). Lidé z obou táborů po celou dobu diskutovali umírněně, na můj vkus až příliš.

Skoro by se dalo říci, že Vandas byl z té diskusní vstřícnosti Romů naštvaný, kdyby dostal na budku, měl by z toho aspoň nějakou reklamu. Ale takhle?

Mám za to, že Deník by měl Pustku vyhodit - to není novinář, ale malý český Goebbels, který svou nenávist vůči Romům ani nijak neskrývá.