Pět určitě, další dvě možná. Tak zní dnes nejčastější odpověď na otázku, kolik stran se dostane v nedělních volbách do Nationalratu — rakouské poslanecké sněmovny. Nejvíce hlasů získá dle většiny předpovědí sociální demokracie (SPÖ), které přisuzují poslední průzkumy 26- až 27procentní podporu. Druzí by měli skončit lidovci z ÖVP s 23 až 25 procenty. Třetí místo je pak politology předpovídáno posthaiderovským Svobodným (FPÖ) se stávající 21procentní podporou.

Do sněmovny se dostanou také Zelení (14 procent) a téměř jistě i nová eurokritická strana miliardáře Franka Stronacha — Team Stronach für Österreich. Té voliči v posledních týdnech spíše ubývají, stále má ale podporu přibližně šesti procent.

Zbylá dvě uskupení se pak už pohybují kolem 4procentní hranice pro vstup do Nationalratu. Jde o novou liberální formaci NEOS — Das Neue Österreich a starou korutanskou BZÖ, s níž ještě před smrtí odešel od Svobodných sám Jörg Haider.

„Budou to napínavé volby: SPÖ a ÖVP bojují o kancléřský post (...) zelení a FPÖ a pozici třetí nejsilnější a možná menší koaliční strany. Pro Stronacha a NEOS jde o první velké volby (...) a BZÖ běží o politické přežití,“ shrnuje situaci stanice ORF.

Prognózy koalic

V Rakousku vznikla po minulých volbách tradiční velká koalice SPÖ a ÖVP, jež vládla pod vedením sociálnědemokratického kancléře Wernera Faymanna a od roku 2011 i lidoveckého vicekancléře a ministra zahraničí Michaela Spindeleggera. Větší část rakouských komentátorů soudí, že bude po letošních volbách obnovena a že jen v případě nedostatku hlasů bude k vládnutí přizvána i třetí strana, pravděpodobně Team Stronach nebo Zelení.

Druhou z nejvíce zmiňovaných variant je pravicová koalice lidovců a Svobodných, eventuálně podpořená Stronachem. A dále se mluví o spojenectví lidovců, liberálů z NEOS a Stronacha, anebo SPÖ a Zelených. Tyto koalice však zřejmě nedají dohromady nezbytnou sněmovní většinu.

S vládní účastí BZÖ se téměř nikde nepočítá. Strana samotná však v předvolebních vyjádřeních slibuje, že bude „jazýčkem na vahách“. Analytikové jí předvídají už od zběhnutí části poslaneckého klubu ke Stronachovi v minulém roce brzký konec. BZÖ se ovšem drží stále na hranici volitelnosti.

Mnoho pozorovatelů se v posledních dnech zabývá také očekávanou volební účastí. Ta je v Rakousku tradičně vysoká — leckdy i přes 80 procent. V průzkumech nicméně čím dál víc lidí ohlašuje, že volit nepůjde, což může pomoci populistům. Podle agentury IMAS se přitom nevoliči odvolávají nejvíce na nedodržování předvolebních slibů, nezajímavou nabídku politických stran či na nevýznamnost jejich hlasu.

Kampaň a programy

Vstup dvou nových stran do volebního střetu způsobil, že kampaň v Rakousku nebyla tento rok tak fádní jako obvykle. Mnohdy docházelo k až groteskním výjevům — třeba když sociálnědemokratickému kancléři Faymannovi přijel poděkovat za „vzornou práci“ Arnold Schwarzenegger. Spindeleggerovi lidovce zase navštívil slavný ukrajinský boxer a nyní i politik Vitalij Kličko. Osmdesátiletý Frank Stronach se nechal vyfotit pro bulvár vysvlečený do půl pasu — prý aby dokázal, že je pořád v kondici. Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache pak poslal do bulváru rovnou fotky v plavkách.

Rakouští Zelení pobavili sérii videí, v nichž jsou karikováni různí politikové z konkurenčních stran. Nejvíce pozornosti vzbudil klip právě se Strachem coby rozmazleným spratkem, který vyhání z hřiště všechny „cizí“ tak dlouho, až si nemá s kým hrát.

Pokud jde o sliby a záběr kampaně, zaměřili se Zelení na protikorupční a ekologicko-sociální témata, liberálové z NEOS na daně a potřebu federalizace EU a Team Stronach naopak na nevýhody členství v eurozóně. Stronach též slíbil znovuzavedení trestu smrti, rovné 25procentní daně z příjmů, zeštíhlení státu a demokratizační reformy.

Svobodní z FPÖ mají ve srovnání se stronachovskými populistickými kolegy konzervativnější, sociálnější a ostře protipřistěhovalecký program. Lidovci zase slibovali tzv. daňovou brzdu a další úspory. Sociální demokraté si osvojili myšlenku milionářské daně z příjmu, o jejíž výnos chtějí snížit zdanění příjmů nejhůře placených, a solidárního protikrizového poplatku ve výší 0,3 až 0,7 procenta z majetku, jehož hodnota přesahuje milion eur.

Žádná ze stran přitom nehodlá nějak radikálně měnit rakouskou politiku zaměstnanosti. Systém založený na ponechání problematiky mezd na dohodách zaměstnavatelů a odborů (které jsou ovšem v Rakousku silné), na podpoře firem, které zaměstnávají dlouhodobě nezaměstnané, a na duálním vzdělávání dotovaném firmami drží rakouskou nezaměstnanost už 10 let u hranice pěti procent. Lidé bez práce více než 12 měsíců navíc v Rakousku tvoří jen čtvrtinu nezaměstnaných, zatímco v ČR (a v EU průměrně) téměř polovinu.

Rakouský systém

Rakouští poslanci jsou voleni proporčním systémem ze stranických kandidátek, a to na pětileté funkční období. Aktivní volební právo má každý občan starší šestnácti let.

Trojstupňový systém přepočítávání hlasů — Rakušané vybírají současně ze tří kandidátek: lokální (43 různých podle obvodů), zemské (9 různých dle spolkových zemí) a spolkové (jednotná federální kandidátka) — umožňuje získat poslanecký mandát i výrazným jednotlivcům mimo velké strany. V praxi se ale do Nationalratu dostávají výhradně zástupci uskupení, jež získají více než čtyři procenta hlasů.

V Nationalratu zasedá celkem 183 poslanců. Podobně jako v ČR dochází také v Rakousku k přebíhání mezi stranami či kluby.

Jak již řečeno výše, Rakousko je známé vysokou volební účastí. Nyní rostoucí skupinu nevoličů přitom tvoří převážně mladí lidé z měst, což dle politologů vysvětluje, proč se v Rakousku nedaří ani radikální levici, ani například pirátům.

Další informace:

ORF.at Wahl 13

Die Presse Nationalratswahl 2013

Krone.at Alle Infos zur Nationalratswahl 2013