V Rakousku začala oficiálně kampaň před volbami do Nationalratu — tamní Poslanecké sněmovny. Stalo se tak na počátku týdne. Rakušané budou tento rok hlasovat 29. září a hlavní politické střety se očekávají až po prázdninách. Již dnes ale představují strany své programy a četná média analyzují jejich volební šance.

„Do Nationalratu se zřejmě dostane opět pět stran, BZÖ ale nahradí Team Stronach (...) Zelení v průzkumech posilují, FPÖ stagnuje a ostatní ztrácí. Největší podporu má ovšem stále SPÖ,“ shrnují zpravodajové listu Die Presse.

V hlavních rakouských volbách zpravidla vítězí právě SPÖ, tedy sociální demokracie, anebo ÖVP, strana lidová. Tyto dvě strany přitom nezřídka vládnou společně ve velké koalici. Nejinak tomu bylo i po posledních volbách v roce 2008. A dle většiny pozorovatelů tomu tak bude i letos.

Soc. dem. a lidovci

Rakouské sociální demokraty a lidovce tradičně rozděluje otázka daní a žádoucí výše státních výdajů, zvláště na sociální politiku. Letos například SPÖ slibuje zavést tzv. milionářskou daň z příjmu, o jejíž výnos chce snížit zdanění příjmů nejhůře placených, a solidární protikrizový poplatek ve výší 0,3 až 0,7 procenta z majetku, jehož hodnota přesahuje milion eur. 

Při tom se sociální demokraté odvolávají na statistiky, dle nichž se i v rakouské poměrně rovnostářské společnosti zvětšují sociální rozdíly. Dle čísel zveřejněných týdenníkem Profil dnes vlastní 10 procent nejbohatších Rakušanů majetek v hodnotě 863 miliard eur; hodnota vlastnictví zbytku společnosti — tj. 90 procent Rakušanů — je ovšem 386 miliard eur.

ÖVP naopak argumentuje, že úspěšnější Rakušany zatěžují daně už dost — v rámci protikrizového balíčku z února 2012 schválila vláda třeba i zvláštní daň z nemovitostí. Lidovci proto před volbami slibují tzv. daňovou brzdu a chtějí peníze na protikrizovou politiku získat úsporami. 

Jak připomíná stanice ORF, SPÖ může tentokrát využít tzv. kancléřský bonus, neboť ji vede do voleb opět známý a relativně oblíbený spolkový kancléř Werner Faymann. ÖVP vede naopak méně výrazný a relativně nový vicekancléř, resp. ministr zahraničí Michael Spindelegger. Zřejmě i proto lidovci doplnili na kandidátky o mnoho mladých a nadějně působících politiků, konstatuje ORF.

Krize a Zelení

Velká koalice SPÖ a ÖVP z posledních let se v Nationalratu opírala o slušnou většinu: 108 ze 183 poslanců. Také Rakousko ale zasáhla krize, jež zvýšila počet nezaměstnaných o několik desítek tisíc a přiměla vládu k úsporné politice. Znalci její protikrizovou politiku — jež byla mimochodem vzácně založena na pesimistické prognóze vývoje a rozplánována až do roku 2016 — sice pochválili; Rakušané však opatření jako zkrácení podpory stavebního a důchodového spoření na polovinu, snížení dotací do zdravotnictví a zemědělství či zvýšení věku pro odchod do důchodu přijali s rozpaky.

Propad preferencí vládních stran sice není prozatím tak výrazný, jak znalci předpokládali loni či v zimě, stále však hrozí, že si lidovci a sociální demokraté neudrží sněmovní většinu. V takovém případě by v Rakousku vládla dle většiny prognóz trojkoalice, a to ve složení SPÖ, ÖVP a Die Grünen, čili Zelení.

Rakouská strana zelených získala v posledních volbách 10,43 procenta hlasů a obsadila 20 poslaneckých míst. Nyní jí ale průzkumy připisují až 16procentní podíl. Rakouští zelení hrají v posledních letech roli důsledné opozice, jež prosazuje protikorupční a ekologicko-sociální reformy. Die Grünen jsou zároveň jedinou rakouskou stranou, která posílila ve všech letošních zemských volbách: v Korutanech, v Dolním Rakousku, v Tyrolsku i v Solnohradsku. Přímo v Salzburgu pak Zelení získali 5. května na 20 procent hlasů — třikrát více než při minulých volbách.

Zelené vede do zářijových voleb opět Eva Glawischnigová-Piesczeková, jež straně předsedá od roku 2008.

Pozice populistů

Vedle řečených očekávají pozorovatelé, že se do rakouské sněmovny dostanou ještě další dvě strany: tradičně populistická, národovecká a místy až fašizující Svobodná strana Rakouska (FPÖ), vedená od rozluky s Jörgem Haiderem v roce 2005 Heinzem-Christianem Strachem, a nově populistický, liberální a eurofobní Team Stronach. Ten je veden svým zakladatelem miliardářem Frankem Stronachem.

FPÖ končila v posledních letech ve volbách tradičně třetí, hned za sociálními demokraty a lidovci. Nový Team Stronach jí ale odvádí voliče, a tak od loňského roku spíše stagnuje. Přesto má FPÖ stále podporu přibližně 18 procent Rakušanů, neboť k ní naopak přecházejí někdejší stoupenci posthaiderovského Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ). 

Svaz se již takřka jistě do sněmovny nedostane. Téměř polovina klubu BZÖ v Nationalratu přešla v posledních letech právě k FPÖ nebo ke Stronachovi, jenž si tak mohl založit vlastní poslaneckých klub, aniž by podstoupil volební klání. V březnu tohoto roku pak BZÖ propadl i ve volbách v Korutanech — svojí někdejší baště.

FPÖ a Team Stronach kritizují z podobných pozic EU (přičemž Stronach požaduje i návrat k šilinku), FPÖ je ale konzervativnější, sociálnější a ostře protipřistěhovalecká. Team Stronach naopak požaduje rovnou daň z příjmů (25 procent), zeštíhlování státu a demokratizační reformy. Frank Stronach, jenž stranu nejenom vede, ale i financuje, si před rokem sliboval od letošních voleb zisk „dvaceti třiceti procent“. Podle průzkumů má ale šanci tak na 8 až 10 procent.

Rakouský systém

Rakouští poslanci jsou voleni proporčním systémem ze stranických kandidátek, a to na pětileté funkční období. Aktivní volební právo má každý občan starší šestnácti let.