V Rakousku začala oficiálně kampaň před volbami do Nationalratu — tamní Poslanecké sněmovny. Stalo se tak na počátku týdne. Rakušané budou tento rok hlasovat 29. září a hlavní politické střety se očekávají až po prázdninách. Již dnes ale představují strany své programy a četná média analyzují jejich volební šance.

„Do Nationalratu se zřejmě dostane opět pět stran, BZÖ ale nahradí Team Stronach (...) Zelení v průzkumech posilují, FPÖ stagnuje a ostatní ztrácí. Největší podporu má ovšem stále SPÖ,“ shrnují zpravodajové listu Die Presse.

V hlavních rakouských volbách zpravidla vítězí právě SPÖ, tedy sociální demokracie, anebo ÖVP, strana lidová. Tyto dvě strany přitom nezřídka vládnou společně ve velké koalici. Nejinak tomu bylo i po posledních volbách v roce 2008. A dle většiny pozorovatelů tomu tak bude i letos.

Soc. dem. a lidovci

Rakouské sociální demokraty a lidovce tradičně rozděluje otázka daní a žádoucí výše státních výdajů, zvláště na sociální politiku. Letos například SPÖ slibuje zavést tzv. milionářskou daň z příjmu, o jejíž výnos chce snížit zdanění příjmů nejhůře placených, a solidární protikrizový poplatek ve výší 0,3 až 0,7 procenta z majetku, jehož hodnota přesahuje milion eur. 

Při tom se sociální demokraté odvolávají na statistiky, dle nichž se i v rakouské poměrně rovnostářské společnosti zvětšují sociální rozdíly. Dle čísel zveřejněných týdenníkem Profil dnes vlastní 10 procent nejbohatších Rakušanů majetek v hodnotě 863 miliard eur; hodnota vlastnictví zbytku společnosti — tj. 90 procent Rakušanů — je ovšem 386 miliard eur.

ÖVP naopak argumentuje, že úspěšnější Rakušany zatěžují daně už dost — v rámci protikrizového balíčku z února 2012 schválila vláda třeba i zvláštní daň z nemovitostí. Lidovci proto před volbami slibují tzv. daňovou brzdu a chtějí peníze na protikrizovou politiku získat úsporami. 

Jak připomíná stanice ORF, SPÖ může tentokrát využít tzv. kancléřský bonus, neboť ji vede do voleb opět známý a relativně oblíbený spolkový kancléř Werner Faymann. ÖVP vede naopak méně výrazný a relativně nový vicekancléř, resp. ministr zahraničí Michael Spindelegger. Zřejmě i proto lidovci doplnili na kandidátky o mnoho mladých a nadějně působících politiků, konstatuje ORF.

Krize a Zelení

Velká koalice SPÖ a ÖVP z posledních let se v Nationalratu opírala o slušnou většinu: 108 ze 183 poslanců. Také Rakousko ale zasáhla krize, jež zvýšila počet nezaměstnaných o několik desítek tisíc a přiměla vládu k úsporné politice. Znalci její protikrizovou politiku — jež byla mimochodem vzácně založena na pesimistické prognóze vývoje a rozplánována až do roku 2016 — sice pochválili; Rakušané však opatření jako zkrácení podpory stavebního a důchodového spoření na polovinu, snížení dotací do zdravotnictví a zemědělství či zvýšení věku pro odchod do důchodu přijali s rozpaky.

Propad preferencí vládních stran sice není prozatím tak výrazný, jak znalci předpokládali loni či v zimě, stále však hrozí, že si lidovci a sociální demokraté neudrží sněmovní většinu. V takovém případě by v Rakousku vládla dle většiny prognóz trojkoalice, a to ve složení SPÖ, ÖVP a Die Grünen, čili Zelení.

Rakouská strana zelených získala v posledních volbách 10,43 procenta hlasů a obsadila 20 poslaneckých míst. Nyní jí ale průzkumy připisují až 16procentní podíl. Rakouští zelení hrají v posledních letech roli důsledné opozice, jež prosazuje protikorupční a ekologicko-sociální reformy. Die Grünen jsou zároveň jedinou rakouskou stranou, která posílila ve všech letošních zemských volbách: v Korutanech, v Dolním Rakousku, v Tyrolsku i v Solnohradsku. Přímo v Salzburgu pak Zelení získali 5. května na 20 procent hlasů — třikrát více než při minulých volbách.

Zelené vede do zářijových voleb opět Eva Glawischnigová-Piesczeková, jež straně předsedá od roku 2008.

Pozice populistů

Vedle řečených očekávají pozorovatelé, že se do rakouské sněmovny dostanou ještě další dvě strany: tradičně populistická, národovecká a místy až fašizující Svobodná strana Rakouska (FPÖ), vedená od rozluky s Jörgem Haiderem v roce 2005 Heinzem-Christianem Strachem, a nově populistický, liberální a eurofobní Team Stronach. Ten je veden svým zakladatelem miliardářem Frankem Stronachem.

FPÖ končila v posledních letech ve volbách tradičně třetí, hned za sociálními demokraty a lidovci. Nový Team Stronach jí ale odvádí voliče, a tak od loňského roku spíše stagnuje. Přesto má FPÖ stále podporu přibližně 18 procent Rakušanů, neboť k ní naopak přecházejí někdejší stoupenci posthaiderovského Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ). 

Svaz se již takřka jistě do sněmovny nedostane. Téměř polovina klubu BZÖ v Nationalratu přešla v posledních letech právě k FPÖ nebo ke Stronachovi, jenž si tak mohl založit vlastní poslaneckých klub, aniž by podstoupil volební klání. V březnu tohoto roku pak BZÖ propadl i ve volbách v Korutanech — svojí někdejší baště.

FPÖ a Team Stronach kritizují z podobných pozic EU (přičemž Stronach požaduje i návrat k šilinku), FPÖ je ale konzervativnější, sociálnější a ostře protipřistěhovalecká. Team Stronach naopak požaduje rovnou daň z příjmů (25 procent), zeštíhlování státu a demokratizační reformy. Frank Stronach, jenž stranu nejenom vede, ale i financuje, si před rokem sliboval od letošních voleb zisk „dvaceti třiceti procent“. Podle průzkumů má ale šanci tak na 8 až 10 procent.

Rakouský systém

Rakouští poslanci jsou voleni proporčním systémem ze stranických kandidátek, a to na pětileté funkční období. Aktivní volební právo má každý občan starší šestnácti let.

Trojstupňový systém přepočítávání hlasů — Rakušané vybírají současně ze tří kandidátek: lokální (43 různých podle obvodů), zemské (9 různých dle spolkových zemí) a spolkové (jednotná federální kandidátka) — umožňuje získat poslanecký mandát i výrazným jednotlivcům mimo velké strany. V praxi se ale do Nationalratu dostávají výhradně zástupci uskupení, jež získají více než čtyři procenta hlasů.

Účast při rakouských sněmovních volbách obvykle přesahuje 75 procent, letos však může výrazněji poklesnout. Podle průzkumy agentury IFES a Karl-Franzens-Universität Graz z listopadu 2012 již třetina Rakušanů deklaruje, že je politika nezajímá a že k volbám „určitě“ nebo „asi“ nepůjdou. Ve věkové skupině do třiceti let zastává tento názor více než polovina dotázaných.

Zmíněný fenomén též podle politologů vysvětluje, proč se v Rakousku nedaří ani pirátům, ani radikální levici.

Další informace:

ORF.at SPÖ-Wahlkampf: 111 „Projekte für Österreich“

Krone.at Spindelegger: "Wollen mehr ÖVP und weniger SPÖ"

Die Presse Wahlkampfauftakt: Neos wollen Österreich "pinkifizieren"

Die Presse Wahlkampf: Nudelsiebträger trifft Rechtsliberale

Die Presse Wandern mit Spindelegger für „weniger SPÖ“

AustrianTimes.at 2000 Guests attend Vienna summer Kanzlerfest