Stížnosti dvou žen z České republiky projedná v úterý Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Oběma bylo zabráněno v možnosti svobodně rozhodovat o okolnostech svého porodu. ESLP nařídil ústní jednání, což je ojedinělé a ukazuje to na vážný zájem soudu o projednávanou problematiku.

Obě ženy, jejichž kauzy spojil ESLP do jednoho jednání, podaly stížnost na porušení práva na sebeurčení, respektive práva na osobní a rodinný život. U soudu je zastupují právníci a právničky Richard Hořejší, David Zahumenský, Adéla Hořejší a Zuzana Candigliota.

První stížnost podala žena s vysokoškolským vzděláním, která se po předchozí negativní zkušenosti z porodnice (byl jí znemožněn ambulantní porod) rozhodla pro porod doma. Jelikož neměla možnost porodit v domácím prostředí s porodní asistentkou, porodila doma sama, bez zdravotní péče.

Druhá stěžovatelka, také vysokoškolačka, byla po předchozích dvou domácích porodech nucena třetí dítě porodit v porodnici. Ženám bylo fakticky odepřeno právo zvolit místo porodu. Vzhledem k tomu, že český stát brání porodním asistentkám v činnosti, není v České republice dostupná zdravotní péče porodní asistentky při porodu mimo porodnici.

Případné pozitivní rozhodnutí soudu by mohlo mít významný přínos ke změně stávajícího systému porodní péče, právnímu i faktickému narovnání postavení porodních asistentek a dodržování základních lidských práv.

Kateřina Klíčová Hájková, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek připomíná, že v České republice, na rozdíl od jiných evropských zemí, chybí jasná pravidla a standardy poskytování péče při porodu mimo zdravotnické zařízení. „Běžnou praxí v Česku je, že stát znemožňuje porodním asistentkám poskytování odborné péče a snaží se o cílenou likvidaci tohoto povolání,“ uvedl už dříve předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

„V zemích jako Dánsko, Švédsko nebo Anglie tato pravidla vydávají ministerstva ve spolupráci s profesními organizacemi zdravotníků. Případné kladné rozhodnutí soudu dává ženám i porodním asistentkám naději, že české úřady nadále nebudou vypracování a schválení těchto jasných pravidel bránit,“ připomněla Klíčová Hájková.

Evropský soud pro lidská práva již v podobném případě v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky rovněž odrazovány od poskytování péče u porodů v domácnosti rodiček. Soud zde dospěl k závěru, že okolnosti porodu včetně volby místa porodu nepochybně tvoří součást soukromého života ženy a že porod doma vyžaduje zapojení zdravotníka.

Shledal proto, že stát je povinen vytvořit podmínky, aby zdravotní péče byla možná a dostupná. S přihlédnutím k významu tohoto soudního jednání podpořila stěžovatelky Česká ženská lobby.

„Finanční příspěvek na náklady řízení ve Štrasburku jsme stěžovatelkám mohly poskytnout díky sbírkovému účtu ČŽL určenému na soudní výdaje, na kterém se dosud sešlo necelých čtyřicet tisíc korun“, vysvětlila Miloslava Kramná, členka komise pro rozdělování financí ve strategických soudních sporech.

„V případě úspěchu u ESLP a přiznání náhrady nákladů řízení, stěžovatelky poskytnutou částku nebo její část na účet vrátí,“ doplnil s tím, že veřejnost přispívá na transparentní účet ČŽL zejména prostřednictvím webu normalniporod.cz.