V pátečním Právu varoval Jan Keller před přeháněním, které nás během zkrácené předvolební kampaně čeká. Jeho sloupek ještě nestihl doschnout a přehánění už začalo. Vzhledem k tomu, co ale padlo, cítím jako historik povinnost — i přes skvělý Kellerův sloupek — se k otázce vrátit.

Jedná se v první řadě o reakce, které vyvolal návrh komunistické strany na vypsání referenda ohledně církevních restitucí (například zde), na straně druhé potom o rozhovor s Karlem Schwarzenbergem, který vyšel v nedělním Presse am Sonntag (článek zatím není k dispozici on-line, jeho shrnutí se ale dá najít napříč médii, například zde či zde).

Reakce na návrh referenda, který je ale prozatím pravděpodobně podle Ústavy ČR nemožný — byly ještě, co se „přehánění“ týče, střízlivé, již v nich ale zazněla paralela mezi aktuální komunistickou demagogií a rétorikou téže strany před rokem 1948. Mnohem vážnější byl útok Karla Schwarzenberga na Miloše Zemana, který neváhal přirovnat Zemanovo vykládání Ústavy k praktikám v nacizujícím se Německu v roce 1933 a Československu roku 1948.

V obou případech se řečníci vyhnuli přímému srovnání. Z právního hlediska by proto Miloš Zeman nemohl předsedovi TOP 09 dokázat, že ho srovnal s Hitlerem či Gottwaldem. Tato interpretace je ale samozřejmě první, která čtenáře napadne, a obávám se, že to není náhodou.