Trojka Sedmá generace se zabývá možnostmi aktivismu
Redakce DRRedakce Sedmé generace se v třetím letošním čísle pokouší inspirovat své čtenáře k občanskému aktivismu mimo jiné tím, že přináší několik jeho neotřelých příkladů. Největším lákadlem čísla patrně ale bude rozhovor s Janem Kellerem.
Ve třetím letošním čísle se časopis Sedmá generace ve svém ústředním tématu — nazvaném Zítra vstanu a zemním svět — věnuje různým podobám občanského či ekologického aktivismu. Redakce ve sbírce několika textů k tématu pokouší nalézt nové možnosti inspirace.
Patří mezi ně reportáž Štěpána Jindry o Františku Krausem, muži, který se stará o osmnáct set ptačích budek, líčení zkušeností ornitologa Petra Suvorova s dobrovolnou ochranou ptáků, esej Arnošta Nováka o liberálních a anarchistických přímých akcích či vzpomínka na ekologického aktivistu a básníka Vladimíra Petra.
Seriál Zelené srdce, který se věnuje osobnostem z dějin ekologického hnutí a myšlení, přináší vyprávění Barbora Božkové o filosofce přírody, nespoutané duši, předchůdkyni feministek Anně Pammrové. V dalším podstatném textu, který v rámci spolupráce se Sedmou generací vychází dnes v Deníku Referendum, spolupracovnice českých fairtradových organizací Barbora Mrázková přibližuje různé zahraniční příklady regulace supermarketů.
V čísle vychází řada textů o umění. V článku, který koresponduje s ústředním tématem čísla se Barbora Bakošová zabývá průniky ekologického aktivismu a výtvarného umění, Pavlína Binková se věnuje pěti dokumentům natočeným v rámci projektu Český žurnál a Zuzana Vlasatá láká na norský film Na sever od slunce. Dokumentuje příběh dvou mladých lidí, kteří se rozhodli strávit několik měsíců na severu Norska snowboardingem a surfováním, své živobytí založit doslova na odpadcích — a ještě navíc se jim to podařilo.
V závěrečném velkém rozhovoru čísla šéfredaktor Sedmé generace Vít Kouřil hovořil — nebo přesněji elektronicky korespondoval — s Janem Kellerem. V rozhovoru, který jak jsem u respondenta zvyklí, srší ironií i sebeironií, mimo jiné padne otázka: „Do jaké míry může být profesor nebo obecně akademik občanským aktivistou?“
Jan Keller na ni odpovídá: „Rozhodně by to neměla být jejich povinnost, nikdo by jim to však neměl mít ani za zlé. Není ani trochu upřímné vychvalovat T. G. Masaryka a zároveň vyčítat profesorům občanskou angažovanost.“
Na webu Sedmé generace jako obvykle najdete více fotek než v tištěném čísle, tentokrát si můžete prohlédnout budkovou fotoreportáž Štěpána Jindry, migrující ptáky vyfocené Petrem Suvorovem nebo brněnské suburbie zachycené Janou Žitňákovou a Márií Pákozdiovou, které se ve svém článku v čísle ptají, nakolik jsou satelitní zástavby u Brna ještě venkovem.
Seznam všech článků čísla najdete zde, seznam prodejních míst — ať již tištěné nebo elektronické verze Sedmé generace — zde, informace o různých typech předplatného SG zde.