Kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zjistili, že výstavba českých dálnic je o pětinu dražší, než by mohla být. NKÚ zkoumal problémy ovlivňující náklady a přípravu výstavby dálnic a rychlostních komunikací, a to v období od roku 2008 do září 2012. 

Analyzoval přitom čtyřiasedmdesát staveb za 215 miliard korun a podrobně zkontroloval devětadvacet akcí za třiaosmdesát miliard korun. Kontroloři prověřili práci jak Ministerstva dopravy, tak Státního fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Průměrné náklady na pořízení jednoho kilometru dálnice byly 416 milionů korun, u rychlostní komunikace to bylo 378 milionů korun za kilometr. Podle zjištění NKÚ přitom existuje prostor pro snížení nákladů o dvanáct až dvacet procent, což u vzorku 74 staveb představuje úsporu až 43 miliard korun. 

NKÚ ve svém odhadu vyšel mimo jiné ze srovnání stavebních nákladů v České republice a v Německu. Zatímco v tuzemsku jsou stavební náklady na jeden kilometr dálnice 355 milionů korun, v sousední zemi činí 260 milionů korun, a jsou tedy o sedmadvacet procent nižší.

Předpokládané náklady nejvíce rostly v průběhu územních řízení — o 21,9 miliardy korun, tedy o osmašedesát procent — a stavebních řízení, v jejichž rámci kontroloři zaznamenali nárůst o 5,9 miliardy korun, tedy o sedmatřicet procent. 

„Růst nákladů ovlivňuje několik faktorů, například prodlužování územních a stavebních řízení nebo požadavky jejich účastníků buď na dodatečné zařazení stavebních objektů, jako jsou třeba přípojky či křížení, nebo na úpravu už naplánovaných stavebních objektů,“ uvedli kontroloři NKÚ.

Podle nich se tu výstavba dálnic a rychlostních komunikací neúměrně prodlužuje. Od schválení investičního záměru do dokončení stavby uplyne nejčastěji dvanáct let. K časovým skluzům docházelo především v souvislosti s územními a stavebními řízeními. 

Zároveň upozorňují, že přetrvávaly problémy s vymezením tras. Například v úseku R35 Křelov—Slavonín navrhlo ŘSD nejvýhodnější trasu už v roce 1993, a to za 683 milionů korun. V roce 2001 ale stavbu kvůli nesouhlasu obcí rozdělilo na dva úseky, jejichž stavební náklady se vyšplhají minimálně na 2,1 miliardy korun a z nichž jeden stále není dostavěn.

Ve stavebních a územních řízeních jsou podle zjištění NKÚ také procesní vady, kvůli nimž je mohou jejich účastníci často a opakovaně napadat. To vede k dalším průtahům. A důležitou roli hrají v neposlední řadě i majetkoprávní vypořádání pozemků a nemovitostí potřebných k výstavbě, která běžně trvají dva až tři roky, v extrémních případech i deset let.

Ke zvyšování nákladů na výstavbu dálnic a rychlostních komunikací ale nedochází jen v územním a stavebním řízení. Rostou i v době samotné výstavby komunikací. Kontroloři zjistili, že u třinácti staveb došlo k 920 změnám, kvůli nimž stavební náklady stouply o téměř 2 miliardy korun. Nepředvídatelné vícepráce se přitom na této sumě podílely jen z menší části.

Kontroloři prověřili i osmatřicet veřejných zakázek za 6,4 miliardy korun. Porušení zákona zjistili u jednadvaceti z nich za celkem 4,3 miliardy korun. ŘSD například u jedenácti akcí zadalo vícepráce ve výši 5 až 29 % z původní ceny. Tyto vícepráce přitom zadalo původnímu dodavateli bez zadávacího řízení a v některých případech i bez písemné smlouvy. 

Dvakrát pak ŘSD porušilo zákon o veřejných zakázkách v případě smlouvy na poradenské služby za sto milionů korun. Jednak zadalo zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly podle zákona splněny všechny podmínky, jednak ŘSD zakázku vypsalo tak, že ji mohl získat jen jeden dodavatel.

Síť dálnic a rychlostních silnic měla být podle koncepčních materiálů ministerstva dopravy z devadesátých let už dostavěna. „Pokud vše půjde tak jako dosud, bude dokončena za dvaatřicet let a bude to stát 520 miliard korun, což je o čtyřiašedesát procent víc, než se předpokládalo v roce 1999. Je to mimo jiné způsobeno nedostatky v koncepční a řídící činnosti ministerstva dopravy,“ uvedli kontroloři.

Připomněli také, že od roku 2007 nemá Česká republika žádný závazně schválený střednědobý ani dlouhodobý koncepční materiál, který by vymezil priority a naléhavost dokončení jednotlivých staveb v závislosti na dostupných finančních zdrojích. 

„Současný systém financování vedl k tomu, že ŘSD zahajovalo přípravu i samotnou výstavbu projektů, aniž by na jejich dokončení mělo zajištěné peníze. Navyšování nákladů pak celý problém jen umocnilo,“ uzavřeli.