K sesuvu půdy na dálnici D8 nemuselo vůbec dojít

Vratislav Dostál

Podle ekologické organizace Děti Země nemuselo letos na začátku června k obrovskému sesuvu zeminy na dálnici D8 vůbec dojít. Avšak ministerstvo životního prostředí vybralo v roce 1995 bez účasti veřejnosti nejhorší koridor dálnice.

Děti Země se na základě analýzy řady materiálů domnívají, že k obrovskému sesuvu asi 500 tisíc m3 zeminy na začátku letošního června nemuselo v km 56,5 dálnice D8 dojít. A to v případě, že by ministerstvo životního prostředí a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR respektovaly kritické výhrady geologů z Českého geologického úřadu (ČGÚ), později z České geologické služby. 

Ti totiž aktivně a opakovaně v letech 1995 až 2004 upozorňovali, že ministerstvem vybraný koridor je z hlediska vysokého rizika sesuvů nejméně vhodný.

„Jde o absurdní situaci, neboť už při výběru koridoru a variant dálnice D8 šlo v podstatě o odborný spor řady geologů ze státní instituce s názorem profesora Jaroslava Paška z Přírodovědecké fakulty UK, který pracoval ve prospěch vybraného koridoru v roce 1995 a kterého si pak najalo i Ředitelství silnic a dálnic ČR,“ připomněl počátky schvalování trasy dálnice D8 v Českém středohoří předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Zdůraznil přitom, že aktivním kritikem byl především oblastní geolog pro České středohoří Českého geologického ústavu Vladimír Cajz, který v roce 1995 při schvalování územního plánu Litoměřicka podporoval výstavbu dlouhého tunelu v koridoru „B“, a od roku 2000 jako kompromis tunel Kubačka délky 3,4 km v koridoru „C“, místo povrchové varianty po úbočí Labe, které je velmi náchylné na sesuvy. „Shodné názory s ním měly i Děti Země,“ uvedl Patrik.

Vladimír Cajz se již v březnu 1995 kriticky vyjádřil ke studii liberecké firmy Valbek, která předložila tři koridory dálnice D8, z nichž pak v dubnu 1995 ministerstvo životního prostředí na doporučení Petra Anděla vybralo právě nejméně vhodný koridor „C“: „Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné.“

V srpnu 1995 pak tento bez účasti veřejnosti vybraný koridor „C“ Vladimír Cajz opět připomínkoval při schvalování ÚP VÚC Litoměřicka: „Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“

×