Čím dál víc pracovníků z tzv. fast foodů se v USA zapojuje do sociálně-protestních kampaní. Upozorňují na to pozorovatelé už několik měsíců. Jak připomíná Josh Eidelson na serveru Salon.com, lidé pracující v řetězcích jako je McDonald's, Burger King či KFC nejsou organizování v odborech a léta se příliš neozývali. Loni v listopadu však vystoupili pracovníci několika fast foodů v New Yorku s požadavkem na zvýšení mzdy a počet podobných akcí od té doby vzrůstá. Vyvrcholením snah, jež mnozí pozorovatelé označují za sílící trend, se prozatím stala pondělní ministávka, do níž se zapojil personál řetězců ze sedmi amerických měst.

„Lidé pracující v amerických fast foodech berou obvykle mzdu, která jen o málo přesahuje současné federální minimum — 7,25 dolarů na hodinu. (Navíc) bývají zaměstnáni pouze na neplnohodnotný úvazek (...) a zaměstnavatel jim často nehradí ani zdravotní pojištění,“ vysvětluje Allison Kikennyová v magazínu The Nation.

„Mnoho pracovníků (rychlého občerstvení) ze svých mezd nezaplatí ani základní životní náklady, natož aby živili rodinu. Nezbývá jim na jídlo, nemají ani na lístek na autobus. Proto stávkují,“ uvádí Jonathan Westin, člení představitel iniciativy Fast Food Forward, která spoluorganizovala většinu posledních protestů.

Do pondělní ministávky se zapojili pracující v Chicagu, Detroitu, Flintu, Kansas City, Milwaukee, New Yorku a St Louis. Učinili tak formou tzv. walkoutů — typem protestu, při němž zaměstnanci opustí v určitou hodinu pracovní místo a vyjdou s transparenty do ulic. Celkovou účast odhadli pzorovatelé na několik tisíc lidí.

Mohou uspět?

Hlavní zpravodajská média v USA si všímají zejména nejčastěji se objevujícího požadavku demonstrujících, jímž je zvýšení hodinové mzdy na 15 dolarů. Newyorský dopisovatel listu The Guardian Adam Gabbatt ale připomíná, že sami pracující zdůrazňují spíše potřebu uznání, resp. zvýšení úcty (respect) k jejich práci. Často zmiňováný je pak též účinek nárůstu mezd na stimulaci ekonomiky. A na to už podle Gabbatta slyší i někteří politikové.

„Před protestujícími v New Yorku promluvil poslanec ze státní Sněmovny Brian Kavanagh, jenž slíbil zintenzivnit snahu o zvýšení státní minimální mzdy (...) Zvýšení federální úrovně minimální mzdy pak prosazuje sám prezident Obama (...) Fast Food Forward již sepsala tematickou petici a nasbírala podpisy od více než 120 tisíc lidí,“ uvádí Gabbatt dále.

Sami provozovatelé příslušných řetězců ovšem zatím moc vstřícně nereagují. Podle mluvčího Burger Kingu Brysona Thorntona, jehož cituje Gabbattův Guardian, funguje „přes 99 procent restaurací sítě nezávisle“ a držitel značky jim „nemá právo do zaměstnaneckých záležitostí zasahovat“.

Zmocněnec National Restaurant Association Scott DeFife, který je oprávněn mluvit za McDonald's, zase uvedl, že „restaurace dnes hospodaří s jen velice malými zisky“, a že by tak požadovaná opatření „citelně dopadla na schopnost podniků vytvářet, resp. udržovat pracovní místa“. Navíc by údajně došlo k ohrožení toho nejpodstatnějšího: schopnosti restauračního průmyslu „dávat milionům Američanům možnost stoupat po žebříku úspěchu“ a „plnit si americký sen“.

Další informace:

CommonDreams.org Largest Fast Food Strike Hits Seven Cities Across US

The Guardian Fast food workers walk out in organised strike against low wages

The Nation Largest Fast Food Walkout Begins in Seven Cities

B96 Fast Food Workers Strike For Better Wage

Salon.com Fast food strikes intensify in seven cities