Během finanční krize, která přerostla do krize reálné ekonomiky, ožily v EU diskuse o nárůstu polarizace příjmů v EU. Před desetiletími byl poměr nejnižších k nejvyšším příjmům v podnicích přibližně 1:40, v předvečer krize už 1:90; příjmy narostly zejména ve finančním sektoru.

V průběhu krize se utvrzovaly názory o vysokém podílu finančního sektoru na jejím vzniku; výše zisků a proto i příjmů výkonného managementu je závislá i  na výši rizika úvěrových operací. Ty hraničící s hazardem, který nevyšel, přivodily krizi důvěry ve finanční sektor a důsledky posléze zaplatili daňoví poplatníci. A tak se urychleně připravila a zaváděla nová finanční architektura EU, zatím s šesti a dvěma balíčky nařízení k prevenci poznaných odstranitelných příčin krize v budoucnu.

Jedna z příčin nadměrně rizikových operací byly vysoké příjmy výkonných manažerů, kteří o svých příjmech rozhodovali sami. Obnovila a prohloubila se opatření ke kontrole těchto příjmů, včetně nadhodnocování krátkodobých hospodářských výsledků, na nichž závisely příjmy managementu především.

Paralelně narůstaly daňové úniky emigrací daňových subjektů do států s nižším zdaněním. Předpokladem zamezování únikům je zveřejňování informací o přesunech příjmů podléhajících zdanění přes hranice, s nutnou spoluprací příslušných orgánů členských států. Základem byla směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci příslušných orgánů členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného.

Její naplňování bylo ovšem omezeno úrovní automatizace správních agend. V důsledku integrace a globalizace se daňové úniky či podvody výrazně zvyšovaly. Evropská komise odhaduje roční daňový únik z EU 1 bilion euro, tedy zhruba 26 bilionů korun.

Směrnice Rady 2011/16/EU o spolupráci v oblasti daní předchozí směrnici nahradila. Přinesla automatizovanou výměnu informací k rozšířenému počtu zdaňovaných položek i zahraničních subjektů na jejich území. Automatizované informace o všech daních jakéhokoliv druhu vybírané státem, jeho územními nebo správními celky a místními orgány, se poskytují pravidelně, jiné doplňkové informace na vyžádání.

Členské státy vyjádřily přání rozšířit současnou úroveň spolupráce. Evropská rada proto vyzvala Radu ministrů a Komisi k rychlému rozvinutí konkrétní cesty boje proti daňovým podvodům. Komise předložila 6. prosince 2012 akční plán posílení boje proti daňovým podvodům, únikům a agresivnímu daňovému plánování, s automatizovanou výměnou informací, a připravila návrh další novely. Francie, Německo, Spojené království, Itálie a Španělsko v návaznosti na dojednanou spolupráci s USA oznámily 9. dubna 2013 pilotní projekt v této oblasti a Evropská rada požádala Evropskou komisi o předložení návrhu novely k projednání ještě na červnovém summitu 2013, spolu s úpravou směrnice ke správní spolupráci.

Jedná se o tom, že příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoliv jiného členského státu dostupné informace pro daňová období od 1. ledna 2014 za osoby - rezidenty tohoto jiného členského státu pro tyto kategorie příjmů:

(a) příjmy ze zaměstnání;

(b) odměny ředitelů;

(c) produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie;

(d) důchody;

(e) vlastnictví a příjmy z nemovitostí.

Členské státy uvědomí před 1.lednem 2014 Komisi o výši uvedených kategoriích příjmu a změnách v nich. Některé státy se obávaly přílišného rozsahu výměny dat, mohou tedy oznámit předávajícímu členskému státu, jaké informace si nepřejí pro přílišnou podrobnost dostávat, a oznámí to také Komisi.

Příslušný orgán členského státu prostřednictvím automatické výměny navíc sdělí příslušnému orgánu jiného členského státu informace, týkající se zdaňovacích období od 1. ledna 2014 k následujícím položkám (placeným, zabezpečeným nebo v držbě finanční instituce k přímému nebo nepřímému prospěchu skutečného vlastníka, kterým je fyzická osoba s bydlištěm v jiném členském státě):

(a) dividendy;

(b) kapitálové zisky;

(c) jakékoliv jiné příjmy, generované ve vztahu k majetku na finančním účtu;

(d) veškeré částky, u nichž je finanční instituce dlužníkem, nebo dlužníkem se zahrnutím případných splácení;

(e) zůstatky na účtech,

pokud se již některé informace nepožadují podle jiných platných zákonů.

Některé navržené záměry se původně měly realizovat až k roku 2017. V návrhu směrnice se nyní k roku 2017 uvádí jen další přehodnocení do července 2017, kdy Komise předloží zprávu s přehledem a zhodnocením statistických a dalších informací k problému správních a jiných nákladů a přínosů automatické výměny informací, jakož i praktickým aspektům s tím spojeným. V případě potřeby předloží Komise Radě návrh týkající se kategorií položek a podmínek včetně zajištění informací o obyvatelích v jiných členských státech, které budou k dispozici. Rada na základě návrhu Komise posoudí další zvýšení úrovně, efektivnosti a fungování automatické výměny informací, aby:

(a) mohl příslušný orgán každého členského státu prostřednictvím automatické výměny sdělit příslušnému orgánu jiného členského státu informace, týkající se všech kategorií příjmů a kapitálu usídlených v tomto jiném členském státě, pro zdaňovací období od 1. ledna 2017;

(b) seznam ostatních zahrnutých kategorií a položek, včetně licenčních poplatků.

Členské státy přijmou a zveřejní nejpozději do 31. prosince 2014 zákony, regulativy a správní opatření nezbytné pro soulad s touto směrnicí a neprodleně sdělí Komisi jejich znění. Uplatní předpisy od 1. ledna 2015. Když členské státy přijmou tato ustanovení, budou obsahovat odkaz na tuto směrnici, nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich publikaci. Členské státy určí, jakým způsobem se odkaz provede.

Členské státy sdělí Komisi text hlavních ustanovení národního práva v oblasti pokryté touto směrnicí.

Návrh směrnice je zajímavý také tím, že se na jeho posuzování podílí i česká strana v době, kdy se u nás zveřejňování dat o příjmech osob pokládá přinejmenším za  nemístné a nežádoucí.