Během finanční krize, která přerostla do krize reálné ekonomiky, ožily v EU diskuse o nárůstu polarizace příjmů v EU. Před desetiletími byl poměr nejnižších k nejvyšším příjmům v podnicích přibližně 1:40, v předvečer krize už 1:90; příjmy narostly zejména ve finančním sektoru.

V průběhu krize se utvrzovaly názory o vysokém podílu finančního sektoru na jejím vzniku; výše zisků a proto i příjmů výkonného managementu je závislá i  na výši rizika úvěrových operací. Ty hraničící s hazardem, který nevyšel, přivodily krizi důvěry ve finanční sektor a důsledky posléze zaplatili daňoví poplatníci. A tak se urychleně připravila a zaváděla nová finanční architektura EU, zatím s šesti a dvěma balíčky nařízení k prevenci poznaných odstranitelných příčin krize v budoucnu.

Jedna z příčin nadměrně rizikových operací byly vysoké příjmy výkonných manažerů, kteří o svých příjmech rozhodovali sami. Obnovila a prohloubila se opatření ke kontrole těchto příjmů, včetně nadhodnocování krátkodobých hospodářských výsledků, na nichž závisely příjmy managementu především.

Paralelně narůstaly daňové úniky emigrací daňových subjektů do států s nižším zdaněním. Předpokladem zamezování únikům je zveřejňování informací o přesunech příjmů podléhajících zdanění přes hranice, s nutnou spoluprací příslušných orgánů členských států. Základem byla směrnice 77/799/EHS o vzájemné pomoci příslušných orgánů členských států v oblasti přímých daní a daní z pojistného.

Její naplňování bylo ovšem omezeno úrovní automatizace správních agend. V důsledku integrace a globalizace se daňové úniky či podvody výrazně zvyšovaly. Evropská komise odhaduje roční daňový únik z EU 1 bilion euro, tedy zhruba 26 bilionů korun.

Směrnice Rady 2011/16/EU o spolupráci v oblasti daní předchozí směrnici nahradila. Přinesla automatizovanou výměnu informací k rozšířenému počtu zdaňovaných položek i zahraničních subjektů na jejich území. Automatizované informace o všech daních jakéhokoliv druhu vybírané státem, jeho územními nebo správními celky a místními orgány, se poskytují pravidelně, jiné doplňkové informace na vyžádání.

Členské státy vyjádřily přání rozšířit současnou úroveň spolupráce. Evropská rada proto vyzvala Radu ministrů a Komisi k rychlému rozvinutí konkrétní cesty boje proti daňovým podvodům. Komise předložila 6. prosince 2012 akční plán posílení boje proti daňovým podvodům, únikům a agresivnímu daňovému plánování, s automatizovanou výměnou informací, a připravila návrh další novely. Francie, Německo, Spojené království, Itálie a Španělsko v návaznosti na dojednanou spolupráci s USA oznámily 9. dubna 2013 pilotní projekt v této oblasti a Evropská rada požádala Evropskou komisi o předložení návrhu novely k projednání ještě na červnovém summitu 2013, spolu s úpravou směrnice ke správní spolupráci.

Jedná se o tom, že příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoliv jiného členského státu dostupné informace pro daňová období od 1. ledna 2014 za osoby - rezidenty tohoto jiného členského státu pro tyto kategorie příjmů: