Hned druhý den povodní oznámil hlavní původce recese české ekonomiky, že vláda uvolní nejprve stovky milionů korun na záchranné práce a po jejich skončení bude k dispozici přesunem z jiných rozpočtových kapitol asi pět miliard korun na obnovu. Rychlost reakce dokazuje schopnost improvizovat. Také ale odvážnou rétoriku: vláda se tváří, že může navzdory zbytečné recesi (díky škrtům a daněmi potlačovanému rozvoji) a zbytečně velké nezaměstnanosti přelít částky zdaleka neodpovídající vzniklým škodám. Tím se ale vytváří zárodek dalších mnohamiliardových škod v budoucnu.

Evropský komisař Johannes Hahn vyjádřil 3. června méně okázale soustrast obětem povodní a sdělil, že z fondů, vytvořených na úrovni EU po povodních v roce 2002, mohou tři země, postižené povodněmi, pokud o pomoc požádají do desíti týdnů po počátku přírodní katastrofy, obdržet finanční pomoc. Ta podle pravidel dosáhne pro Rakousko 1,79 mld. euro, pro Německo 3,67 mld. euro a pro ČR 872 mil. euro, tedy asi 22,5 mld. korun.