V pátek 10. května na tiskové konferenci ČSSD představila její stínová ministryně Michaela Marksová Tominová tzv. Desatero Oranžového klubu - jak by mohla ČSSD pomoci rodinám. Celá akce Oranžového klubu měla poskytnout impulsy pro veřejnou diskuzi o volebním programu ČSSD v oblasti rodinné politiky a rovných příležitostí a ukázat, že v ČSSD ženy jsou.

Jak již napovídá název, jednalo se o deset podnětů, nicméně média se soustředila pouze na ten nejkontroverznější. V neděli odpoledne - na Den matek - jsme se důkladnou masáží dozvěděli, že ČSSD chce nutit muže k mateřské. Už to, že si naše největší mediální portály pletou pojmy rodičovská a mateřská, o mnohém vypovídá.

Ano, Desatero díky laxní formulaci umožnilo různé interpretace a média toho skvěle využila - především jako klacek na ČSSD. Nicméně místo toho, aby představitelé ČSSD s klidem konstatovali, že se jedná o podněty pro diskuzi, s kterými přišla jedna platforma ČSSD, nikoliv strana jako celek, a odmítli přesměrování diskuze na nepodstatné, tak začali tradičně mířit do vlastních řad. Já si z této události odnáším následující.

Genderová a rodinná problematika je politickou elitou (i tou z ČSSD) vnímána jako naprosto marginální záležitost. Ne jako klíčová politika, která má zásadní dopady: 1. na fungování trhu práce, 2. celkově na budoucnost země, jejíž jediný potenciál představují lidé a 3. na rovnost jako základní civilizační výdobytek. To je děsivá nekompetentnost.

Je s podivem, jaké emoce genderová a rodinná opatření budí. Jak se „konzervativní síly“ společnosti urputně snaží zabránit jakékoliv diskuzi. Zároveň se od neděle ukázalo, že emancipovaná rodinná politika jako téma prostě táhne. Doufám, že ČSSD teď i díky Oranžovému klubu zahájí opravdovou diskuzi. A na podzim - alespoň v této oblasti - představí progresivní volební program. Inspirovat se může například ve volebním programu německé SPD, která si spravedlnost a rovnost vytyčila jako hlavní téma pro spolkové volby v září tohoto roku.

A za třetí mediální události posledních měsíců jako např. situace kolem ÚSTR, výroky stínového ministra Mládka ohledně živnostníků, přestřelky kolem stínové vlády či kandidáta ČSSD na prezidenta apod. ukazují, že ČSSD zacházet s mediálním světem prostě neumí a nemá na to ani profesionální aparát. Možná by se s tím mělo něco dělat.