Sté výročí Mezinárodního dne žen
Michaela Marksová-TominováVe většině zemí, kde se MDŽ připomíná, je to významný lidskoprávní svátek. Není od toho, aby se ženám dávaly květiny a dárky jen proto, že jsou ženy. Ten den se připomíná proto, že postavení žen ve světě je stále ještě v mnoha oblastech naprosto nerovné.
Na březen připadá jeden důležitý svátek — Mezinárodní den žen. U nás ho bohužel řada lidí stále vnímá jako podivnou komunistickou záležitost, kdy ženy dostaly rudé karafiáty a pak se s muži v zaměstnání svorně opily. Po listopadu 89 se proto tento den stal terčem posměchu, na čemž se velkou mírou podílejí naše média. Záběry žen přijatých soudruhem Husákem na Hradě nechybí ve veřejnoprávní televizi snad žádný rok, což považuji za skandální.
Jenomže ve většině zemí, kde se MDŽ připomíná, je to významný lidskoprávní svátek. Není od toho, aby se ženám dávaly květiny a dárky jen proto, že jsou ženy. Ten den se připomíná proto, že postavení žen ve světě je stále ještě v mnoha oblastech naprosto nerovné. Je to den připomínající boj a neustávající úsilí za skutečnou emancipaci, za rovnoprávné postavení s muži.
Připomínat si MDŽ ale nemá smysl jen v případě rozvojových zemích, nýbrž právě i v případě našem. ČR se ráda chlubí ekonomickými statistikami, ale ve statistikách o postavení žen ve společnosti propadá velmi, velmi hluboko. I v domněle konzervativním Polsku - světe div se! - jsou legislativně před námi: podle nového zákona musí být na volební listině politických stran nejméně 35% žen.
Autorce i všem ženám, kteří čtou DR nebo sem píšou, přeji vše nejlepší!