Není soutěž jako soutěž

Václav Krajňanský

V pátém článku ústavy se píše: „Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.“

Pro určité okruhy politických představitelů je obtížné pochopit, že politika prostě není byznys. Není bez překvapení, že tyto osoby se nejčastěji rekrutují ze skupin vyznávajících především pravici blízký neoklasický přístup k ekonomice a politice. Občas se ale zdá, že jde spíš o otázku aktuálního postavení, kdy v prvé řadě ti úspěšní podporují zachování statu quo, zatímco motorem změny jsou hnutí v marginálním postavení.

Buď jak buď, zvlášní role v této hře každopádně připadá české Ústavě, která za základní stavební kámen českého parlamentarismu považuje svobodné soupeření politických stran a idejí. Asi bychom neměli přeceňovat sílu, kterou může jedno konkrétní ustanovení mít, nicméně političtí hegemoni jsou při své obhajobě schopni sáhnout k jakémukoli argumentu, který se jim nabízí.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
VH
Vlasta Hábová, ekonom
May 6, 2013 v 13.56
Momopol vlády politických stran
Formulaci 5.čl. Ústavy ČR bylo možno považovat za progresívní v době vypořádávání se s monopolem vlády jedné politické strany. Nahrazení tohoto monopolu monopolem vlády množinou politických stran se ale "vláda lidu" dostala z deště pod okap, když byl lid vládou této množiny politických stran podloudně oloupen o rozsáhlý majetek státní (podloudnou kuponovou privatizací) a dnes už i o většinu naspořeného osobního majetku (různými vládními úspornými balíčky, pod jejichž tíhou se osobní úspory stále více rodin mění v nezvládnutelné zadlužování). Vymýšlení nejrůznějších "reforem" volebního systému proto nemůže věci napravit, dokud nebude 5. čl. Ústavy novelizován nejméně způsobem, který navrhuje autor této úvahy, tj. nahrazením slova "stran" termínem "programů či idejí". Tím bychom se stranického monopolu na politické ovládání "lidu" s konečnou platností zbavili a otevřeli si cestu k širšímu uplatňování metod přímé demokracie.
Neměl by být tento námět projednán 7.5. 2013 na panelové diskusi, kterou pořádá CESTA? Co na to ČSSD a KSČM?
VK
Václav Krajňanský , student
May 7, 2013 v 14.17
Politické strany
Ze sousloví "volná soutěž politických stran" se lze věnovat jak první polovině - tedy "volné soutěži", tak druhé polovině "politickým stranám".

Politika založená na soupeření politických stran mi sama o sobě nevadí. Smysl článku měl proto primárně směřovat k tomu prvnímu - ke skutečnosti, že zvolená formulace "volná soutěž" je poněkud nešikovná. I když nepůjde o něco, na čem by se lámal český politický systém, minimálně do doby, než se způsob politického soupeření nějakou cestou dostane před Ústavní soud. A ani zde nevěřím, že by si soudci nebyli vědomi zjevných rozdílů mezi volnou soutěží politickou a volnou soutěží obchodní. Náhoda je ale blbec.

Samozřejmě i definice politické soutěže pouze skrz pojem politické strany má své nedostatky a i já bych rád viděl lépe nastavený systém přímé demokracie.

Můžeme zde zabít dvě mouchy jednou ranou. Pokud by reformní formulace zněla "volná soutěž politických idejí", potom bychom dali najevo jak skutečnost, že politické programy nemají pouze politické strany, tak bychom oslabili podobnost mezi oběma zmíněnými typy "volné soutěže", protože ve světě idejí a metafyzických obláčků je komerční volná soutěž obtížně představitelná.

Ale asi nejlepší by bylo změnit obě části.
VH
Vlasta Hábová, ekonom
May 8, 2013 v 11.48
Také nejsem pro odstranění politických stran.
Ale jejich monopolu na politiku v nových podmínkách, kdy už nemohou mít svou demokratickou masovou základnu a mění se na strany kartelové, pro které přestává mít význam program, ale prvořadým se stává volební vítězství. Jde proto o to, zda se dosavadní demokracie vyvine v demokracii otrokářů, nebo v demokracii pro všechny občany. Novela ústavy by samozřejmě vyžadovala důkladnou odbornou debatu. V naší diskusi lze jen naznačit její směr.