Usnesení vlády ze 16. ledna 2013 obsahuje návrh úsporných opatření „v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014 — první etapa“, pro resort Ministerstva kultury ČR (MKČR) navrhuje dosáhnout úspory mj. sloučením Muzea romské kultury (MRK) a Moravského zemského muzea (MZM).

Počátky snah o založení romského muzea

Myšlenka na založení vlastního muzea — muzea Romů, je stará už minimálně půl století. Vede k první romské organizací u nás — Svazu Cikánů-Romů (1969—1973), jehož vznik byl umožněn politickým uvolněním v době obrodného procesu. Komunistický režim totiž razil ve vztahu k „občanům cikánského původu“ koncepci státem řízené asimilace, v níž na nějaké snahy po etnické emancipaci nebylo místo. V momentě povolení tlaku minulého režimu se i Romové hbitě chopili své šance. Nejen k tomu, aby poprvé získali zastoupení v parlamentu a mohli se tak podílet na řešení svých záležitostí, ale také aby uchovali a dále rozvíjeli svoji do té doby režimem haněnou kulturu.

A tak logicky svaz, který měl své ústředí pro Českou republiku v Brně, začal shromažďovat i sbírky pro chystané muzeum. Do roku 1973, kdy byl svaz jako plod svobody rozhodnutím normalizujícího se státu zlikvidován, vytvořili jeho pracovníci skutečně úctyhodné sbírky, jaké už dnes není možno získat. Dokumentace tradiční kultury Romů je v podstatě záchranným výzkumem, původní kultura totiž kvapem mizí.

Po likvidaci svazu měl stát sbírky rozdělit do svých institucí, ovšem podařilo se uchovat pouze sbírku kovářství, která byla naštěstí bez jakéhokoliv zájmu a prezentace po léta „uložena“, fakticky odložena v mimobrněnském depozitáři MZM. Ostatní sbírky svazu, včetně tradičního vozu kočovných Romů nebo umělecká kovářská díla či dokumentace dalších romských řemesel byly rozprášeny neznámo kam, a tedy po zásahu shora navždy ztraceny.

Vznik Muzea romské kultury v roce 1991

Po pádu minulého režimu se nenaplněná touha po vlastním muzeu ihned projevila: romské politické strany, které se po převratu rodily jako houby po dešti, si všechny dávaly do svých stanov požadavek založení MRK. Bod se opakoval na všech důležitých jednáních jako conditio sine qua non, ale žádný z tehdejších romských subjektů se pro akutní politické ambice neměl k jejich realizaci. Tak se do toho pustili politicky neutrální Romové v Brně. Někteří z nich byli dokonce někdejšími pracovníky onoho neslavně zlikvidovaného svazu.