„V této části Evropy nic podobného neexistuje. Je to první muzeum romské kultury zaměřené na vymazání hluboce zakořeněných předsudků o Romech,“ uvedla na pro server IPS vedoucí muzea Dragoljuba Ackovic.

Myšlenka získávání písemných položek o Romech a jejich životě vznikla asi před padesáti lety. „Doposud však byla opomíjena,“ podotkla Ackovic. Vysvětlila, že neexistují žádné přesné statistiky o tom, kolik Romů žije v regionu bývalé jugoslávské Bosny, v Chorvatsku a v Srbsku. Všechna čísla jsou jen odhady. „Například v Srbsku se může počet Romů pohybovat od sto pěti tisíc až do šesti set tisíc,“ upozornila Ackovic. Tato čísla vychází z různých sčítání.

Ani klasické sčítání lidu nezajistí přesný počet Romů v oblasti. „Romové často váhají, zda uvést tuto svou etnickou příslušnost. Raději budou patřit do převládajícího etnika,“ řekla Ackovic.

Většina Romů je negramotných. „Chceme ukázat, že věci jsou různé. Že i předsudky se dají vymazat,“ uvedl romský aktivista Rajko Djuric. Je jediným Romem, který se stal členem prestižní srbské akademie věd a umění.

V malém muzeum v Bělehradě je otevřena výstava s názvem Álava e Romengo neboli Svět Romů. Výstava obsahuje přes 100 dokumentů, včetně kopie nejstaršího textu napsaného v jazyce Romů, který byl zveřejněn v roce 1537 v Anglii. Mezi exponáty je i kniha z roku 1803 s názvem Cikáni, která obsahuje tradiční romské příběhy a pohádky. Dalších asi 300 knih v romštině si mohou návštěvníci prohlédnout v elektronické podobě na deseti počítačích v jedné z místností muzea.

„Historie je jedna věc, ale moderní život je jiný,“ upozornil starosta Bělehradu Dragan Djilas. Upřesnil, že přínos romské kultury byl pro Bělehrad bezpochyby velký, ale v posledních letech se věci změnily. „Romové jsou těžko přizpůsobiví, a proto mnoho Srbů nechce, aby jejich děti chodily do stejné třídy s romskými. I proto jsou romské děti posílány do speciálních škol, i když jsou naprosto zdravé,“ řekl Djilas.

Důvodem umístění dítěte do speciální školy je, že Romové nemluví tamním jazykem dost dobře, a potřebují čas učit se a přizpůsobovat učebním osnovám. Navíc jejich rodiče nechtějí investovat do vzdělání. Studie Institutu pro studium antropologie v Chorvatsku dokonce ukázala, že pětina romských mužů a čtyřicet procent romských žen nikdy nechodilo do školy.

Informace o muzeu si můžete přečíst zde:

http://www.ipsnews.net/news.asp?idnews=49030