Až do úterního rána slavili podle agenturních zpráv Falklanďané výsledek referenda, kterým vyjádřili 10., resp. 11. března vůli zachovat dosavadní status ostrovů. Na otázku „Přejete si zachování současného politického statusu Falklandských ostrovů jako zámořského teritoria Spojeného království?“ odpovědělo kladně 1646 osob. Proti hlasovali pouze tři.

„Je to jednoznačný vzkaz zbytku světa, že se cítíme být Brity a přejeme si, aby to tak zůstalo,“ uvedla pro BBC Lynda Bucklandová, jedna z obyvatelek ostrovů.

„Doufám, že tento výsledek přesvědčí i Argentinu, že my, falklandští ostrované, jsme britskými poddanými z vlastní vůle a že jsme tady na Falklandách doma,“ cituje další z ostrovanek Rosie Kingovou list The Guardian.

Referendum bylo vypsáno falklandským Zákonodárným shromážděním v reakci na loňské iniciativy argetinské vlády. Perónistický režim Cristiny Fernándezové postupně obvinil Británii z neokolonialistických praktik, schválil zákon, kterým znovudeklaroval nárok na ostrovy, požádal o asistencu orgány OSN, a nakonec uvalil na ostrovy částečnou hospodářskou blokádu. 

Podle pozorovatelů je si falklandská samospráva nepochybně vědoma, že referendum spor nevyřeší. Minimálně argumentům o neokoloniálních spádech Londýna však ubere na síle.

Podstata sporu

Falklandy (resp. z argentinského pohledu Malvíny) byly po roce 1820 osídleny právě argentinskými kolonisty; Britové ale souostroví ve třicátých letech ovládli. Od té doby si kontrolu drží.

Spor o Falklandy/Malvíny se stal závažným politickým tématem zejména v osmdesátých letech minulého století, když se tehdejší argentinská junta rozhodla vyslat na ostrovy vojáky. Mezi oběma mocnostmi propukla na jaře 1982 krátká válka. Britské jednotky nakonec přinutily argentinský sbor kapitulovat.

Falklanďané, jichž žijí na ostrovech necelé tři tisíce, se v rámci britského království těší široké samosprávě, čerpají řadu dotací a těží z mnoha daňových zvýhodnění. Spor o ostrovy v posledních letech oživila jednak symbolika třicátého výročí vzpomínaného střetu a jednak nález velkého ložiska ropy v jejich blízkosti.

Reakce Argentiny

Na Falklandách se již jedno referendum o politickém statusu konalo, a to krátce po zmíněné válce. Argentina jeho výsledky tehdy neuznala. Podobný postoj přitom dle pozorovatelů zaujme i nyní.

„Malvíny byly a zůstanou argentinským územím. Na tom názory tamních usazenců nic nezmění (...) Jsou to cizinci na argentinské půdě (...) a jejich plebiscit nemá z hlediska mezinárodního práva žádnou váhu,“ uvedla ještě před referendem prezidentka Fernándezová.

Argentinský Senát by měl v nejbližších dnech schválit rezoluci, jíž země odmítne referendum i formálně. V platnosti také nejspíše zůstane restriktivní politika vůči firmám a bankám, které spolupracují s ropnými společnostmi, jež provádějí u Falkland průzkumnou těžbu. Lodě plující pod falklandskou vlajkou či britská plavidla, která na ostrovech zastavují, navíc nemohou už více než rok kotvit v argentinských přístavech.

Podle četných komentátorů využívá Cristina Fernándezová falklandské téma k odvádění pozornosti od jiných problémů země. Podle posledních průzkumů, na něž se odvolává list Guardian, však její malvínský přístup schvaluje přes 75 procent Argentinců.

Argentinskou pozici ve při o Falklandy/Malvíny podporuje i většina jihoamerických vlád. Některé z nich se připojily také ke zmíněným restrikcím.

Další informace:

MercoPress Clear message to Argentina: 99.8% of Falkland Islanders want to stay British

The Guardian Argentinians dismiss 'illegal' Falklands referendum

The Guardian Falkland Islands referendum: overwhelming yes to staying British

BBC News Falklands: Cameron says Argentina should respect vote