Necelých čtrnáct dní zbývá do dne, kdy si Argentina a Velká Británie připomenou třicáté výročí začátku vzájemné války o kontrolu Falkland, v latinskoamerickém světě známých jako Malvíny. Obě země si dosud souostroví nárokují. Nález tamějších ložisek ropy, nárůst sebevědomí jihoamerických států a kulatost letošního jubilea přitom dle znalců způsobují, že mezi někdejšími nepřáteli znovu roste napětí.

Agentury v této souvislosti zaujalo naposled pondělní rozhodnutí peruánských úřadů, které zrušily britské fregatě Montrose předchozí povolení zakotvit v přístavu Callao. Oficiálně tak učinily v souladu s rezolucí Unie jihoamerických národů, kterou v sobotu vyjádřilo 12 států Latinské Ameriky podporu argentinské pozici.

„Unie jihoamerických národů se shodla na podpoře legitimních práv Argentiny ve sporu o svrchovanost nad Malvínskými (Falklandskými) ostrovy. V duchu této solidarity jsme vydali příslušné rozhodnutí,“ řekl agentuře AFP Rafael Roncagliolo, peruánský ministr zahraničí.

Velká Británie byla v sobotní rezoluci také vyzvána k vyřešení sporu dohodou.

Sama Argentina se k nároku na ostrovy explicitně přihlásila naposledy ve středu 14. března, a to rezolucí Senátu schválenou jednomyslně. Argentinský ministr zahraničí Hector Timmerman den po té uvedl, že země podnikne „právní, administrativní, občanské i tretněprávní kroky“ vůči firmám a bankám spolupracujícím s ropnými společnostmi, které dnes u Falkland provádějí průzkumnou těžbu.

Britská vláda je podle pátečního výroku premiéra Camerona rozhodnuta „i nadále hájit a bránit“ celé souostroví. Argentina by se dle britského ministerstva zahraničí neměla do záležitosti vměšovat a už vůbec ne sahat k „protiprávnímu zastrašování“.