Volební zápisky
Jan NovotnýFragment deníkových politických zápisků z období mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby přibližuje mučivá dilemata, kterými procházel mnohý z nás.
Milé Listy,
chcete po mně pár neotřelých postřehů o první přímé volbě prezidenta. Nemohu se vymlouvat na nedostatek času, protože jsem si několik poznámek sám pro sebe udělal a teď cítím vaši prosbu jako vyzvání, abych si je pro sebe nenechal. Riskuji ovšem, že budou-li to číst mí přátelé, část si mne zařadí mezi zemské škůdce a část mezi ubohé váhavce, kterým nebylo (a ani teď není) okamžitě jasno. Ale už si mě tak většinou stejně zařadili. (...)
Losna, nebo Mažňák?
Tak už nám zbyli k volbě dva. Nelituji, že vypadl Fischer. Byl by možná dobrý předseda vlády, ale nechtěl bych mít prezidenta, který třeba i po rozumné úvaze půjde vždy poslušně s proudem. Naprosto si mě odradil, když řekl, že vládu s komunisty by neschválil. To mi připadá zcela nekonzistentní, když se kdysi, byť pod nátlakem, k mnohem horším komunistům dal.
Z dotazníku mi vyšel na druhém místě Zeman, Schwarzenberg až na posledním. Politicky je mi Zeman určitě bližší. Snažím se vzpomínat: článek Prognostika a přestavba se mi v gorbačovské éře velmi líbil, lze namítnout, že autor už věděl, že mu v přítomnosti příliš neublíží a v budoucnu prospěje, ale pak to dokazuje, že byl dobrý prognostik.
Jednu historickou zásluhu má — vytáhl nahoru sociální demokracii, jinak by u nás asi levici reprezentovali transformovaní komunisté. I některé jeho prostořekosti mají něco do sebe — myslím, že Srbové mají právo na spravedlnost a Izrael na pokojnou existenci. Je to ovšem zřejmý technokrat, jemuž slova „národní park“ nic neříkají, rád by všude těžil, kácel a stavěl.