Knihy a překlady Krzysztofa Michalského byly v Polsku průkopnickými pracemi, zejména pokud jde o seznámení s myšlenkami Martina Heideggera a soudobé německé filosofie. Pro svět nebyl Michalski jen filosofem, ale také ochráncem památky nešťastných zemí střední a východní Evropy, které daly světu velká jména významných humanistů. Stačí připomenout Jana Patočku, Józefa Tischnera nebo Bronisława Geremka, jejichž památku oslavil po nich pojmenovanými prestižními stipendii, která zorganizoval.

Najde se někdo, kdo se s takovou péčí a zvláště šikovností zvládne věnovat vzpomínce na Michalského život a práci? Zanechal tu po sobě více vděčných lidí, než kdokoli jiný. Lepší pomník nemůže mít! Všem těm lidem se dnes do mysli zapsala ta smutná zpráva, nechali ležet, co důležitého zrovna dělali, a zamysleli se, co pro ně znamenal… Kolik je takových, to věděl jenom Michalski sám, i když je nepočítal.

Charismatický pedagog

I když si nejvíce cenil filosofie a psaní, přeci jen mnoho jeho času pohlcoval Institut. Díky své výjimečné osobnosti dokázal shromáždit skupinu významných spolupracovníků, ale bylo známo, že všechno stojí na něm. Nešlo přitom jen o intelektuální úroveň instituce, ale i o peníze, kontakty, celou filosofům zpravidla cizí byrokracii, která je ovšem klíčová pro rozvoj instituce a proto, aby vědci mohli pracovat.