Země není banka

Milan Smrž

Globální změna klimatu je pravděpodobně dramatičtější, než jsme si donedávna mysleli. Na vině je především neoliberální ekonomie a materiální vnímání světa. Kdyby země byla banka, dávno jsme ji už zachránili.

Zpráva mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) z roku 2007 uvádí různé scénáře poškození ekosféry při různě velikých nárůstech průměrné teploty. Při zvýšení průměrné teploty o tři stupně Celsia hrozí podle IPCC mimo další škody rovněž rozsáhlé požáry buše a lesů a devastace přírody.

Na základě současných klimatických změn v Austrálii se ale zdá, že rozsáhlé požáry přicházejí ještě dříve, než se očekávalo. To vcelku odpovídá dosavadním zkušenostem. Ukazuje se, že předpověděné nárůsty teplot i klimatické následky zaostávají za skutečností. Podle dlouhodobého měření se soudobá průměrná teplota v Austrálii zvýšila ve srovnání s teplotou před padesáti lety o jeden stupeň.

Čtyři měsíce narůstajících teplot od září 2012 vedly vládu k prohlášení, že v jihovýchodní a jižní Austrálii, kde žije většina obyvatel kontinentu, jsou díky požárům katastrofické podmínky. 9. ledna prohlásil australský meteorologický úřad po analýze dat, že je znovu třeba definovat národní teplotní rekordy. Průměrná teplota celé Austrálie dosáhla v úterý 8. ledna 40°C, nejvyšší hodnoty od roku 1911, kdy se začala měřit. V Novém Jižním Walesu bylo v týdnu od 7. ledna zaznamenáno nejméně 141 oddělených požárů, z nichž u 31 požární jednotky ztratily kontrolu.

Požárníci se vyjádřili, že špatným znamením je, že ani během krátkého poklesu teplot se jejich intenzita nesnížila. Ohně jsou tak veliké, že jsou viditelné z Mezinárodní kosmické stanice - NASA publikovala fotografie. Intenzita požárů přivedla některé klimatické vědce ke kritice veřejné lhostejnosti k lidmi způsobované klimatické změně, o níž se soudí, že vede ke zvýšenému výskytu extrémního počasí.

„Ti z nás, kteří strávili dny studiem vývoje klimatu či sami přispívali k  vědecké literatuře o klimatické změně, jsou stále sklíčenější, když přemýšlejí nad budoucností lidské civilizace,“ sdělila Elizabeth Hanna, výzkumná pracovnice Australské národní Univerzity v městě Canberra deníku Sydney Morning Herald a dodala, že jsme již překročili hranicí, kdy by se dalo vyhnout strašným následkům, a kdy se dalo zůstat u zdvořilé snahy neděsit veřejnost.

×
Diskuse
January 15, 2013 v 18.57
...svou sobeckou pravdu. Kdyby to byla aspoň pravda ve smyslu přesvědčení, dalo by se s nimi diskutovat a o naší pravdě je přesvědčit. Ve hře jsou ovšem obrovské peníze a lidská chamtivost je bezmezná. Nevidím východisko a obávám se nejhoršího.

Krize "západních" ekonomik je přitom proti tomuto problému naprosto marginální, mluví a píše se o ní však nesrovnatelně více. Důvodem jsou zase jen a pouze peníze, které jsou onou příslovečnou košilí bližší kabátu a většinový názor nehas, co tě nepálí.

Vlastně ale můžeme děkovat této finanční a ekonomické krizi za to, že rozpoutává demokratizační procesy v celém světě a tím stoupá i naděje na hledání méně sobeckého společenského zřízení, které by mohlo být nadějí v hledání cest prospěšných pro většinu lidí a tedy i pro životní prostředí.

Bohužel poslední naše všelidové hlasování prokázalo, že minimálně u nás, bude tento proces ještě velice dlouhý a obtížný. Vnímám tedy s velkou nevolí, že náš národ je tak velmi málo odolný proti mediální propagandě ať už v otázkách politických tak praktických jako je právě energetické směřování úzce související s mnoha aspekty života a životního prostředí.

Jinak jako vždy, velmi dobrý článek pane Smrži. Ještě více takových.

Jo a objednal jsem si Vámi přeloženou knihu Sluneční strategie.