Svůj nesouhlas se zveřejňováním mých osobních dat spolu s údajem o tom, že jsem nucena pobírat státní sociální příspěvek při zaváděním sKarty, kterou se mám podle připravovaného zákona povinně vykazovat, jsem již vyjádřila v diskusi ke zde publikovanému článku : Průnik programů KSČM a ČSSD.
Upřesňuji své stanovisko k právům a svobodám lidí v ČR. Podotýkám, že mi nemůže vadit, že je člověk-občan evidován informačními technologiemi všude, kde je to jen možné (proti větru se neplive).

Silně mi ale vadí společenská diskriminace sociálních menšin v ČR. Na rozdíl od Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté v OSN v r. 1948 není v Listině základních práv a svobod přijaté Federálním shromážděním ČSSR v r. 1991 zmínka o nepřijatelnosti diskriminace sociálních skupin.

Viz čl.2.odst.1 Všeobecné deklarace lidských práv: „Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení“.
Naproti tomu se v naší Listině základních práv a svobod zmiňuje pouze ve hlavě 3, čl. 24, že: „Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu“.

Sociální rozvrstvení a politické klima nedlouho po pádu vlády jedné strany v české kotlině nebylo zřejmě takové, aby vládnoucí činitelé pokládali za nutné formulovat v Listině základních práv a svobod nějaká antidiskriminační stanoviska na ochranu menšinových sociálních skupin, podrobených soustavnému existenčnímu a sociálnímu znevýhodňování.
Soudím, že je nejvyšší čas, aby se zákonodárci s touto skutečností vypořádali.