Již od středečního poledne se na titulkách serverů i novin objevují zprávy z aktuálních střetů mezi izraelskou armádou a palestinskými ozbrojenci z pásma Gazy. Na první pohled nejde o nic nového: konflikt provází obvyklá debata, kdo začal, kdo je v právu, koho je třeba odsoudit a koho podpořit. Obvyklý je i poměr ztrát a zabitých civilistů, 1:6 v neprospěch Palestinců. A obvykle nesmyslně se jeví, alespoň ze středu Evropy, i ostřelování izraelských sídlišť raketami a nálety na obytné čtvrti v Gaze, reps. jejich bombardování z lodí či děl.

Obvyklá jsou dále vyjádření, jež přicházejí z obou stran. Izraelští politikové, generálové a jejich sympatizanti argumentují právem na sebeobranu, resp. odvetný úder za vyslané rakety, potřebou zneškodnit „teroristické“ předáky a likvidací zbrojních skladů či odpalovacích ramp. Představitelé Palestinců zase zdůrazňují provokace ze strany izraelských vojáků, právo na odboj a strasti, které jim izolace Gazy a politika židovského státu celkově působí.