Kandidát na prezidenta Přemysl Sobotka na jednom ze svých billboardů vyzývá k tomuto: „Dejme šanci odpovědným. Stop populismu!“ Heslo je to pozoruhodné. Jak ho ale interpretovat? Výkladů se nabízí celá řada.

První je nasnadě. Přemysl Sobotka si plete pojmy. Zaměňuje populismus a demagogii. Populismus zastavovat nechce. Rozhodně nehodlá dávat stop suverénní vůli lidu. To, co mu vadí, jsou nereálné a lákavé sliby, které politici dávají ve snaze se zalíbit, o kterých ale sami dobře vědí, že jsou sotva splnitelné. Tento apel je chvályhodný. A také odvážný. Míří totiž i do vlastních řad. Demagogii najdeme napříč politickými stranami a rozhodně nejde o něco, vůči čemu by ODS byla imunní.

Jediný háček je v tom, že tím Přemysl Sobotka dává najevo něco o své vzdělanosti. Možná je to ale způsob, jak ukázat, že je člověkem z lidu, kterému na nějakém tom pojmu nesejde. Jak píše ve své předvolební pohlednici, to, k čemu se zavázal, je, že bude lidu pomáhat, ne škodit. A to je rozhodně důležitější než správné používání pojmů.

Druhá možnost je, že Přemysl Sobotka opravdu ví, co dělá, a když apeluje na zastavení populismu, jde mu opravdu o to, říct zásadní ne tomu, co se pod tímto slovem skrývá. To je pak ale silná káva. V takovém případě je tento uchazeč o post prezidenta ještě daleko odvážnější než v prvním případě. Co by takové vymezení proti populismu znamenalo? Jak píše například Margaret Canovan, dominantním přístupem v politické teorii je tzv. dvoupramenná teorie demokracie, podle které je moderní liberální demokracie nesnadnou kombinací dvou zásadně odlišných souborů principů. Jeden je liberální, tím se myslí individuální práva, univerzální principy a vláda práva. Typicky je vyjádřený psanou ústavou. Druhý je populistický/demokratický. Týká se suverénní vůle lidu chápané jako nekvalifikované většiny a typicky je vyjádřený skrze referendum.

Přemysl Sobotka by tak svou výzvou zaútočil na jeden ze dvou pilířů liberální demokracie. To je od konzervativního kandidáta na prezidenta vskutku trochu nečekané. Zvlášť v přímé volbě prezidenta, která je na suverenitě lidu postavená a která představuje posílení populistického pilíře v liberální demokracii. Politicky obratné to příliš není. Přemysl Sobotka tak zpochybňuje svého vlastního volitele.

Možná mu jde ale více o princip než o zvolení. Nechce populismus zcela vymýtit, což by v konečném důsledku znamenalo zánik liberální demokracie, ale pouze zastavit jeho rozmach. Chce dát jako vzdělaný státník sofistikovaně najevo, že nesouhlasí s přímou volbou prezidenta, protože toto opatření až příliš posiluje populistickou stránku demokracie oproti liberální. Proto dává stop populismu. A že to činí jako prezidentský kandidát, má tomuto činu dodat morální váhu. Přemysl Sobotka tak obětuje své šance na zvolení. V takovém případě smekám před Sobotkovým důvtipem a vzdělaností. Byť si nejsem jistý, jestli to ocení někdo další kromě politických teoretiků.

Třetí možností, jak si heslo Přemysla Sobotky vyložit, je pomocí toho, na čem je populismus založený: protikladu lidu a elit. Přemysl Sobotka říká - dejme šanci odpovědným, stop populismu! V několika slovech tak geniálně konstruuje své pojetí elit a lidu. Je maximálně stručný a výstižný. Staví je do antagonistického vztahu, ale na rozdíl od populistů pojímá elity pozitivně a lid negativně. Elitami myslí ty odpovědné. Těm je třeba dát šanci. Kdežto lid se musí držet zkrátka. Použít k negativnímu vymezení lidu slovo populismus je mistrovský tah. Díky záporným konotacím tohoto slova v českém kontextu to funguje více než dobře. Výsledkem je bravurní zkratka, pomocí pěti slov je řečeno vše.

Samozřejmě, existuje ještě čtvrtý výklad, který vychází z třetího. Odpovědnými Přemysl Sobotka nemyslí elity, ale lid sám. Lidem se stává ten, kdo je odpovědný. Elitou jsou naopak populisté, kteří se ohánějí lidem. To však znamená, že Přemysl Sobotka je sám populista. A jeho heslo je pouze součástí konkurenčního boje s jinými populisty. Stop populismu tedy nemusí být popření liberální demokracie, ale pouze výzva k zastavení jiných populismů než toho Sobotkova.

A pak je tu ještě výklad pátý. Ten ale nestojí za řeč. Vůbec se mi o něm nechce mluvit. Je hloupý a banální. Ve světle předchozích interpretací zcela triviální a vůči Přemyslu Sobotkovi snad nejvíc urážející. A nejhorší je, že s populismem nemá pranic společného. Ale zamlčet ho nelze: Přemysl Sobotka nad svým předvolebním heslem vůbec nepřemýšlel. Ani ho neviděl. Vymyslel ho nějaký odborník na politický marketing, který vyšel z toho, že odpovědnost je vnímána pozitivně. Kdežto nad populismem si každý rád odplivne. Uznejte ale, že ty předchozí výklady jsou hezčí.