V Bělorusku proběhly další nesvobodné volby

Petr Jedlička

Dolní komora běloruského parlamentu zůstane opět bez opozice. Většina Bělorusů nevyslyšela ani výzvu k bojkotu. Přesto se letošní volby od předešlých poněkud lišily.

Nedělní volby do běloruské Sněmovny reprezentantů, ve kterých opět zvítězil blok podporující prezidenta Lukašenka, nebyly ani rovné, ani svobodné. Konstatovali to v pondělí příslušníci mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jež měli hlasování sledovat. Strany neměly podle pozorovatelů adekvátní přístup do médií, zástupci OBSE ke sčítání hlasů a mnoho významných politiků vůbec do volebního procesu.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Svobodné volby předpokládají svobodu projevu, spolčování a politické soutěže (...) Nic takového jsme v běloruské volební kampani neviděli,“ řekl agenturám Matteo Mecacci, zvláštní koordinátor pozorovatelské mise.

„Princip rovnosti byl v běloruských volbách porušen už v jejich samotném jádru,“ uvedl Meccaci dále.

Právě s poukazem na nesvobodnost voleb, resp. celého běloruského systému, odstoupila letos ze soutěže většina opozičních stran. Méně významní křesťanští demokraté, zástupci Hnutí národních shromáždění a nezávislí kandidáti vyhlásili bojkot už v červenci; představitelé velkých politických bloků jako Běloruská národní fronta a Sjednocená občanská strana pak v minulých týdnech.

Obecnými důvody bojkotu byly prohlášeny pokračující věznění aktivistů a politiků zatčených po minulých volbách (dle různých lidskoprávních organizací je v Bělorusku stále 10 až 16 politických vězňů), přetrvávající praxe policejních razií v opozičních sídlech a na shromážděních, perzekuce lidí rozdávajících opoziční letáky, malé zastoupení opozičních představitelů ve volebních komisích a zamítnutí kandidatury řady prominentních opozičníků. Úřady totiž u 58 zástupců opozice naznaly, že zfalšovali část podpisů nutných pro zapsání k volbám.

Běloruská národní fronta a Sjednocená občanská strana si navíc stěžovaly, že státní média odmítla odvysílat jejich předvolební spoty a zakázala účast 33 jejich představitelů v televizních debatách.

Z opozičních formací se voleb nakonec účastnila pouze levicová koalice Spravedlivý svět a blok Mluv pravdu bývalého prezidentského kandidáta Uladzimira Njakljajeva. Ani ta, ani onen však žádného poslance nezískaly.

Ústřední volební komise i sám Alexandr Lukašenko veškerou kritiku OBSE odmítli. Volby dle jejich slov proběhly plně v souladu s mezinárodními standardy, což prý potvrdila i řada pozorovatelů z postsovětských republik.

Kampaň a vítězové

Protirežimní strany, které se rozhodly voleb neúčastnit, vyzvaly k bojkotu také všechny občany. Jedna z nich tak učinila dokonce sérii klipů, ve kterých její zástupci doporučovali Bělorusům strávit volební den užitečnějšími činnostmi: rybařením, houbařením, návštěvou příbuzných nebo partií šachu.

Soudě dle oficiálních čísel apel moc nezapůsobil. Podle pondělního vyjádření ústřední volební komise účast překročila 74 procent. Na 28 procent běloruských voličů nicméně hlasovalo už v průběhu minulého týdne, což je možnost, kterou dávají běloruské zákony všem lidem, již jsou během volebního dne „zaneprázdněni“. Právě při součtu předběžných hlasů přitom dle znalců dochází k největším manipulacím.

Podle médií, která tradičně straní opozici, zvýšil režim účast i tím, že na volební den zprostil trhovce povinnosti platit daň z prodaného zboží. Mnoho Bělorusů tak volby spojilo s nákupem levných potravin.

Kandidáti a strany, jež přímo podporují Alexandra Lukašenka, jinak dle předběžných výsledků obsadí 105 ze 110 poslaneckých postů. Tři další mandáty získali běloruští komunisté a jeden agrárníci. I ti však hlasují většinou pro vládní návrhy. V jednom volebním obvodě nezískal žádný z kandidátů více než 50 procent hlasů, a tak zde bude vypsáno ještě druhé kolo.

Znalci z agentur připomínají, že přes zmíněnou kritiku a celkový výsledek byly nedělní volby přeci jen o něco pestřejší než volby minulé. O mandáty se ucházelo celkem 330 osob a v televizních debatách zaznívala navzdory opoziční absenci i kritika. Zřejmě s odkazem na tyto skutečnosti sám Lukašenko po vhození hlasu prohlásil: „Jestliže se i tentokrát objeví nějaké pochyby o volbě běloruského lidu, pak skutečně nevím, jaké standardy bychom měli do budoucna zavést, aby to bylo (pozorovatelům ze Západu) dost dobré.“

Kouzlo režimu

Bělorusové volí poslance každé čtyři roky, a to většinovým systémem ze 110 jednomandátových obvodů. Členové dolní komory jsou ale v zemi tradičně pasivní. Reuters připomíná, že ze 400 zákonů a novel, které Sněmovna reprezentantů schválila v posledním funkčním období, navrhli poslanci pouze tři. Všechny ostatní předal parlamentu ke schválení prezident nebo některý z jeho ministrů.

Alexandr Lukašenko vládne 9,5milionovému Bělorusku od roku 1994. I když jeho režim využívá otevřené represe a podle OBSE proběhly poslední svobodné volby v zemi v roce 1995, velká část populace současný režim skutečně podporuje. Podle mínění znalců se Lukašenkovi v minulé dekádě podařilo využít poukazu na problémy, které provázely vývoj po oranžové revoluci na Ukrajině. V posledních letech si zase buduje image vládce, jenž jako jediný dokáže vyvést zemi z krize.

Bělorusko čerpá v současnosti záchrannou půjčku od Ruska ve výši 4,5 miliardy dolarů. Evropská unie naopak uvalila na tamní elitu po minulých prezidentských volbách sankce.

Poslední zástupci opozice opustili běloruský parlament po volbách v roce 2004.

Další informace:

Reuters SCE says Belarus election not impartial or competitive

RFE/RL Belarus Vote Shuts Opposition Out Of Parliament

RIA Novosti No Seats for Belarusian Opposition — Election Chief

Reuters Belarus elects parliament in tainted vote

Kyiv Post Lukashenko sneers at opposition boycott as Belarus votes (updated)

The Moscow Times Lukashenko Derides 'Cowards' During Parliamentary Vote

    Diskuse