Nedělní volby do běloruské Sněmovny reprezentantů, ve kterých opět zvítězil blok podporující prezidenta Lukašenka, nebyly ani rovné, ani svobodné. Konstatovali to v pondělí příslušníci mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jež měli hlasování sledovat. Strany neměly podle pozorovatelů adekvátní přístup do médií, zástupci OBSE ke sčítání hlasů a mnoho významných politiků vůbec do volebního procesu.

„Svobodné volby předpokládají svobodu projevu, spolčování a politické soutěže (...) Nic takového jsme v běloruské volební kampani neviděli,“ řekl agenturám Matteo Mecacci, zvláštní koordinátor pozorovatelské mise.

„Princip rovnosti byl v běloruských volbách porušen už v jejich samotném jádru,“ uvedl Meccaci dále.

Právě s poukazem na nesvobodnost voleb, resp. celého běloruského systému, odstoupila letos ze soutěže většina opozičních stran. Méně významní křesťanští demokraté, zástupci Hnutí národních shromáždění a nezávislí kandidáti vyhlásili bojkot už v červenci; představitelé velkých politických bloků jako Běloruská národní fronta a Sjednocená občanská strana pak v minulých týdnech.

Obecnými důvody bojkotu byly prohlášeny pokračující věznění aktivistů a politiků zatčených po minulých volbách (dle různých lidskoprávních organizací je v Bělorusku stále 10 až 16 politických vězňů), přetrvávající praxe policejních razií v opozičních sídlech a na shromážděních, perzekuce lidí rozdávajících opoziční letáky, malé zastoupení opozičních představitelů ve volebních komisích a zamítnutí kandidatury řady prominentních opozičníků. Úřady totiž u 58 zástupců opozice naznaly, že zfalšovali část podpisů nutných pro zapsání k volbám.

Běloruská národní fronta a Sjednocená občanská strana si navíc stěžovaly, že státní média odmítla odvysílat jejich předvolební spoty a zakázala účast 33 jejich představitelů v televizních debatách.

Z opozičních formací se voleb nakonec účastnila pouze levicová koalice Spravedlivý svět a blok Mluv pravdu bývalého prezidentského kandidáta Uladzimira Njakljajeva. Ani ta, ani onen však žádného poslance nezískaly.

Ústřední volební komise i sám Alexandr Lukašenko veškerou kritiku OBSE odmítli. Volby dle jejich slov proběhly plně v souladu s mezinárodními standardy, což prý potvrdila i řada pozorovatelů z postsovětských republik.