Berlínská policie vystěhovala Kunsthuas Tacheles, vyhověla prý vlastníku - bance

Petr Jedlička

Proslulý squat a kulturní centrum v berlínské Mitte zanikl po dvaadvaceti letech existence. Současný vlastník HSH Nordbank chce celý komplex prodat.

Desítky umělců byly nuceny opustit prostory Kunsthausu Tacheles — proslulého uměleckého centra a kdysi nejslavnějšího z berlínských squatů. Stalo se tak v úterý ráno, za policejní asistence. Zákrok dle vyjádření berlínských úřadů proběhl klidně. Umělci přesto neskrývali emoce.

„Jsem skutečně smutný a naštvaný. Primátor by měl okamžitě rezignovat. Berlín dnes přišel o jednu z nejznámějších pamětihodností,“ řekl agenturám Martin Reiter, mluvčí tacheleské komunity.

Budova skladiště, resp. starého obchodního domu v centru Berlína sloužila umělcům od roku 1990, kdy její osquattování zabránilo demolici. V roce 1998 squat získal legální charakter, když jej tehdejší vlastník Fundus group pronajal umělcům za symbolický nájem 50 eurocentů měsíčně. V roce 2008 ale nájemní smlouva vypršela. Fundus mezitím zkrachoval a dům převzala německá HSH Nordbank. Následovala soudní pře, kterou banka nakonec vyhrála.

V dubnu 2011 potvrdil berlínský soud právo nového vlastníka na plné užívání nemovitosti. Vlastní vystěhovaní pak ještě oddálily intenzivní protestní kampaně a dle názoru pozorovatelů i loňské volby. Letos ale již nezbyla k další mobilizaci energie.

„Jádro komunity umělců a organizátorů společenských akcí chce působit společně dál. Rozhodli jsme se přijmout azyl v Cube Clubu (centru ve čtvrti Neukölln). Nyní je nejdůležitější držet při sobě a zajistit, aby přežily tacheleský duch a klima,“ citují agentury Reitera dále.

Sliby politiků

Komplex Tacheles se nachází přímo na bulváru Oranienburger Straße v berlínské Mitte, a je tak lákavým objektem pro developery. Umělci se až do loňských voleb těšili alespoň symbolické ochraně některých politiků. V říjnu však vystřídala levicovou radnici velká koalice, která pojímá rozvoj města daleko dravěji. Samotná HSH se přitom již nechala slyšet, že budovu prodá.

„(Politikové) říkají, že v Tacheles vznikne nové umělecké centrum. Tady se tomu ale moc nevěří (...) Možná se tady bude něco dít, ale návštěvníci za to budou muset platit, nebo si díla kupovat. My budeme raději tvořit jinde,“ uvedl Reiter.

K vlastní budově Tacheles — několikapatrovému komplexu s řadou místností — přiléhá velký dvůr, který byl tradičně otevřen všem návštěvníkům a kde se scházely různé berlínské subkultury. V domě samotném pak vedle galerií a ateliérů fungoval klub, kavárna, bar a malý sál, kde probíhaly koncerty.

Do dubna 2011 bylo v Tacheles také kino a jídelna. Tyto provozy však byly uzavřeny po loňském konfliktu v komunitě, když se přibližně polovina umělců rozhodla odejít výměnou za finanční kompenzaci z dosud nevyjasněného zdroje.

Další informace:

Spiegel On-line Bailiffs Clear Famous Berlin Arts Center Tacheles

BBC News Authorities shut Berlin's iconic Tacheles arts squat

The Local — Germany Free artists evicted from Berlin city centre icon

The Local — Germany Tacheles demonstrations to continue at least once a week

The Local — Germany Art icon Tacheles shrinks after €1-million payout

    Diskuse
    September 11, 2012 v 10.34
    Vlastnictví nad veřejný zájem
    Tak to vypadá, když jsou vlastnická práva nadřazována všem ostatním. Běžná choroba naší současné civilizace.

    Dokud si neuvědomíme, že právo na vlastnictví a jeho nedotknutelnost je jenom jedním z řady lidských práv, která jsou si všechna rovna a všechna patří všem, a proto jakýkoliv konflikt těchto práv musíme řešit na základě toho, že všichni lidé jsou si rovni, lépe nebude. Zatím je zvykem vzývat nedotknutelnost soukromého vlastnictví jako základní článek náboženské víry.

    Přitom to známe nejpozději od Francouzské revoluce:
    1) Všichni lidé jsou si rovni.
    2) Práva člověka smí být omezena jen tam, kde se dotýkají práv druhého.

    Jak prosté! A jak vzdálené!