Brněnští zastupitelé v úterý schválili vystoupení města Brna z dobrovolného svazku obcí Českého dědictví UNESCO. Co to znamená? Pro vilu Tugendhat nic, nadále zůstává památkou UNESCO. Cílem dobrovolného sdružení obcí UNESCO je aktivně přispívat k vytváření podmínek pro zachování nejcennějších památek kulturního a přírodního dědictví zapsaných na seznamu UNESCO a také je propagovat.

V důsledku výstupu ze sdružení si nyní Brno „svou“ památku bude prezentovat a chránit takzvaně na vlastní triko. Někomu může přijít částka 150 tisíc příliš vysoká a dost pochybná, zvláště, pokud poslední aktualita na stránkách dobrovolného svazku obcí Českého dědictví UNESCO pochází z roku 2007. Podívejme se ale na celou věc z pohledu jiných výdajů Brna na kulturu a uvažme také symbolickou funkci tohoto členství.

Podle stanoviska koaličních zastupitelů (ČSSD, ODS), kteří vystoupení ze svazku prosadili proti opozici (SZ, TOP 09, KDU-ČSL), je totiž členství ve sdružení obcí s památkami UNESCO pro Brno neúčelné a nepřináší očekávanou prestiž. Město si prý propagaci vily Tugendhat a potažmo Brna jako turistické destinace umí zajistit samo a naopak nehodlá doplácet na reklamu ostatním městům.

Propagační materiály ostatně zahrnují všechny památky včetně Prahy, která nikdy nebyla členem sdružení. Podle náměstkyně pro kulturu Jany Bohuňovské je Brno navíc aktivní v podstatě v podobné organizaci - Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.

Dle vyjádření opozičního zastupitele Martina Andera ale Praha uvažuje, že se letos do svazku zapojí. Brno by tak mohlo zůstat jediným městem s památkou UNESCO, které se neúčastní společné spolupráce. Přínosnost, účinnost i finanční užitečnost společné propagace v rámci sdružených měst konstatuje také vedoucí magistrátního odboru kultury Viera Rusinková v důvodové zprávě k projednávanému návrhu. Jediným uvedeným negativním dopadem členství je pouze zvýšení příspěvku o padesát tisíc korun a nikoli neefektivita sdružení.

Zdá se, že hlavní důvod ukončení spolupráce Brna se svazkem obcí UNESCO pojmenoval primátor Roman Onderka. Na úterním zasedání zastupitelstva označil členství za „vyhozené peníze“. Město především odmítalo nadále platit roční členský příspěvek 150 tisíc korun. Ten je přitom vypočítáván dle počtů obyvatel.

Například Olomouc bez problémů přispívá stejnou sumou jako Brno, Český Krumlov platí pětasedmdesát tisíc korun a například Holašovice s cca 140 obyvateli pět tisíc korun. Zatímco Brno díky žádostem o prominutí a výjimce po roce 2006 platilo pouze sto tisíc korun, letos již výjimku nezískalo a v případě odmítnutí placení plné výše příspěvku hrozilo jeho vyloučení ze svazku. „Sebevědomým“ odchodem se tak brněnští radní ochránili před ostudou z vyřazení ostatními (menšími) městy.

Po výčtu fakt je nutné říct dvě podstatné věci.

Za prvé: Není lehké posoudit, jestli byly tyto prostředky vynakládány vskutku smysluplně. Nicméně v porovnání s jinými výdaji do oblasti kultury a společenských akcí jde relativně o pakatel. Politické vedení města příliš záhy utlo diskuzi o tom, kterak se členství ve spolku „vyplatí“, případně jak je účelné.

Do očí bijící je ale srovnání s ostatními výdaji města Brna na kulturu. Na podzim 2011 městská rada schválila zakázku „Propagace statutárního města Brna při pořádání festivalů STAROBRNO — IGNIS BRUNENSIS a Brno — město uprostřed Evropy … festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří v letech 2012—2015" za dvanáct milionů, kterou jako jediný zájemce získala firma festivaly spolupořádající, SNIP & CO (součástí zakázky je například poskytnutí městu padesát VIP vstupenek na akci „Klobásová countryparty“).

Nic proti ohňostrojům, ale jakou hru s námi primátor hraje? Brno, spolupořadatel festivalu, ročně platí tři miliony za propagaci Brna v Brně na Brnem dotovaném festivalu, ale pro radní je příliš 150 tisíc na společnou ochranu a (zahraniční) propagaci památek UNESCO.

Zároveň došlo od letošního roku k zařazení půlmilionové dotace na festivaly STAROBRNO — IGNIS BRUNENSIS a Brno — město uprostřed Evropy… přímo do rozpočtu Kanceláře primátora, respektive města Brna. Zde už bude těžké dohledat a kontrolovat výši udělené podpory, která bude podléhat rozhodnutí primátora. Město nebylo schopno během období primátora Onderky zahrnout do rozpočtu padesát tisíc zvýšeného členského příspěvku. S touto „překážkou“ se vyrovnalo tak, že ji soustavně odmítalo trapnými žádostmi o prominutí, na rozdíl například od menší Olomouce.

Za druhé: moderní Brno si dosud budovalo obraz města otevřeného ke spolupráci. Dokladem je například vstup do mezinárodní sítě Eurocities v roce 1993. Brněnský odbor kultury ale o tuto spolupráci nejevil zájem. Například ve fóru „Kultura“ a pracovní skupině „Kreativní průmysly“ město nedávno práci ukončilo. Oslabilo tím kulturní kontakty se zahraničními partnery, omezilo výměnu zkušeností a také se vzdalo možnosti lobbovat za kulturu u evropských institucí. Podobné důsledky nyní přinese i vystoupení ze svazku obcí UNESCO.

Město sice může být — dle slov náměstkyně — aktivní ve Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, tato organizace má ale jiný účel a jiné zaměření než sdružení, ze kterého Brno nyní vystupuje.

Silácká rétorika politického vedení „nejlíp si poradíme sami“ také poškodí ostatní města ve sdružení a v důsledku bude mít dopad na obraz celého kulturního Brna nad rámec jeho vztahu ke svazu UNESCO. Navíc je zavádějící: v materiálech propagujících české památky UNESCO brněnská vila Tugendhat nejspíš zůstane. Město, které vystoupení ze sdružení zdůvodnilo slovy o „vyhazování peněz a doplácení na ostatní“, se nyní samo ocitne v postavení příživníka: bere výhody a zbavuje se závazků.