Senátní volby v Brně: Předběžná prognóza

Vratislav Dostál

Jakkoli se mezi brněnskými intelektuály mnozí těší, že se příští brněnskou senátorkou stane sympatická bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, už její postup do druhého kola by byl překvapením. Volby tu mají jinou jasnou favoritku.

Horká fáze kampaně letošních senátních voleb je sice před námi, přesto lze již nyní říci, že se v několika obvodech na podzim uskuteční pro politického pozorovatele mimořádně zajímavé děje. Otázek, na které nám senátní volby alespoň naznačí odpověď, je několik.

Využije opoziční ČSSD kulminující se neoblíbenost vládních stran k posílení svého senátního klubu? Jak dopadnou volby v tradičně pravicových obvodech mezi ODS a TOP 09? Jak se všeobecné znechucení politickým establishmentem projeví v podpoře nezávislých kandidátů? Co volby naznačí o politické práci lidovců a zelených, kteří budou v příštích sněmovních volbách usilovat o návrat do Poslanecké sněmovny? Promluví do konečných výsledků senátních voleb nově se formující subjekty, například Babišovo ANO 2011?

Detailní prognózu mapující všech sedmadvacet odvodů, ve kterých se letošní volby do Senátu uskuteční, zveřejníme v Deníku Referendum později. Nyní chceme předběžně poukázat na obvod číslo 59 — Brno-město, jehož voliči se budou letos rozhodovat mezi neobyčejně kvalitními kandidáty. Navíc ačkoli byl doposud devětapadesátý senátní obvod baštou pravice, podzimní volby mohou tento trend zvrátit, neboť se v jeho výsledcích vždy zrcadlily celostátní děje.

Od Salzmanna po Svobodu

V prvních novodobých senátních volbách v roce 1996 tu ve druhém kole zvítězil pražský bankéř Richard Salzmann z ODS, když pro něj hlasovalo 58,32 procent voličů. Ve druhém kole tehdy porazil historika a disidenta Jaroslava Mezníka z ČSSD o 5207 hlasů. Fascinace klausovskou pravicí tehdy dostupovala vrcholu.

Uprostřed volebního období vlády sociálních demokratů v čase tak zvané opoziční smlouvy v roce 2000 se v Brně opět potvrdil celostátní trend: zvítězil Milan Šimonovský z KDU-ČSL na kandidátce Čtyřkoalice. Šimonovský obdržel ve druhém kole 65,01 procent hlasů a druhou Jarmilu Horovou z ODS porazil o 5301 hlasů.

Poslední volby, které se v devětapadesátém obvodě konaly na podzim roku 2006, vyhrál opět kandidát pravice. Tentokrát to byl Richard Svoboda z ODS, který bude svůj mandát letos obhajovat. V prvním kole bylo tehdy odevzdáno 32 004 platných hlasů, ve druhém pak pouhých 17 938. K postupu do druhého kola přitom stačilo pouhých 5821 hlasů. Tehdy třetímu Mojmíru Vlašínovi ze Strany zelených k postupu do druhého kola scházelo 481 hlasů. I do těchto voleb se tak promítly celostátní trendy.

Kandidát lidovců, kteří obvod do té doby drželi, prohrál i s komunistou. Zdůvodnit to lze mimo jiné mimořádně napjatou situací po sněmovních volbách v roce 2006, které skončily patem. Zatímco média donekonečna očerňovala lídra sociálních demokratů Jiřího Paroubka a tlačila pravicové politiky k vyřešení povolební situace, tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek započal jednání o menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL s tichou podporou komunistů. A to navzdory předvolebním slibům, dle kterých Kalousek kategoricky vylučoval spoluúčast lidovců na vládě společně s komunisty.

Výsledek posledních senátních voleb v roce 2006 současně potvrdil pravidlo, které lze zobecnit na celou republiku. Dvoukolová volba takřka vždy nevyhovuje kandidátům ODS. Tato na pravici ještě stále dominantní strana disponuje tradičně vysokým počtem skalních voličů, tak zvaným pevným jádrem příznivců. Charakteristické pro občanské demokraty je zároveň to, že její kandidáti nejsou s to ve druhém kole voleb oslovit vlažné či váhavé voliče. Potvrzují to i sociologická šetření. Voliči jen výjimečně uvádějí ODS jako stranu, kterou by preferovali jako druhou v pořadí.

V praxi to znamená, že kandidáti občanských demokratů, kteří postoupí do druhého kola, dokážou přesvědčit k tomu, aby je volili, jen minimum voličů ostatních stran. V tom se podobají KSČM: pro druhé kolo platí, že se voliči ostatních stran spojují proti ODS, a to prakticky kdykoli. Zatímco Richard Svoboda z ODS ve druhém kole v absolutních číslech oproti prvnímu nejenže neposílil, nýbrž dokonce ztratil, a to 1420 hlasů, Jiřího Václavka z ČSSD ve druhém kole volilo oproti prvnímu o 1456 voličů více. V roce 2006 to nicméně nemohlo stačit a senátorem se stal Richard Svoboda.

Obhajující senátor a další kandidáti pravice

Richard Svoboda z ODS, který je posledním občanským demokratem zastávajícím funkci brněnského primátora (2004 až 2006) se dle svých slov k obhajobě mandátu rozhodl poté, co nebyl zvolen lídrem kandidátky ODS do krajských voleb. To nevypovídá o zvláště silné motivaci ke kandidatuře.

V březnu pro MF Dnes řekl, že by v případě svého znovuzvolení do Senátu rád navázal na to, co již dokázal. „Mnou podporovaná novela zákona například odpustila podnikatelům televizní poplatky za vícero mobilních přijímačů. A právě oblasti médií, vzdělávání a kultuře bych se chtěl i nadále věnovat,“ vysvětlil Svoboda.

Svoboda se bude muset vypořádat s okolnostmi, které jsou s rokem 2006 nesrovnatelné. Už jen to, že ODS není zdaleka jedinou relevantní silou na pravici, mluví v jeho neprospěch. V roce 2006 neexistovala TOP 09. Nemalý segment pravicově orientovaných lidí vhodí do volební urny navíc hlas pro Daniela Rychnovského z KDU-ČSL.

Richard Svoboda před šesti lety kandidoval s bonusem funkce primátora, ten už ale odnesl čas. Jako senátor se ani v Brně, ani v celostátní politice nijak výrazně neprojevoval. Připočteme-li k tomu fakt, že výchozí pozici pravicových kandidátů bude všeobecně problematizovat více než šestiletá vláda pravice v čele s ODS, zdá se obhajoba jeho mandátu mimořádně obtížná.

Bylo by ostatně s podivem, pokud by kandidáti opozičních stran neprofitovali z vládou diskreditované politiky všech pravicových subjektů. Mnozí tradičně pravicoví voliči se tak mohou uchýlit k volbě Daniela Rychnovského z KDU-ČSL, který se navíc bude moci spolehnout na pevné jádro konzervativních voličů na jihu Moravy. Dlouholetému brněnskému zastupiteli může hrát navíc do karet souběh prvního kola senátních voleb s volbami krajskými.

Není totiž bez zajímavosti podívat se blíže na výsledky posledních krajských voleb v Jihomoravském kraji, neboť KDU-ČSL tu v roce 2008 skončila druhá za suverénními sociálními demokraty. Lidovce tehdy volilo 90 254 voličů, což pro ně při jednačtyřicetiprocentní volební účasti znamenalo zisk 23,89 procent hlasů.

Za lidovci tak v roce 2008 skončili na jižní Moravě i občanští demokraté, a to s velkým odstupem, když obdrželi pouhých 15,88 procent hlasů. Mimochodem podíváme-li se na výsledek lidovců v těchto krajských volbách v obvodě Brno-město, zjistíme, že je volilo 29 663 lidí, což znamenalo zisk 23,08 procent hlasů.

×