V úterý odpoledne vypršel termín, do kterého mohly politické strany navrhovat své kandidáty pro podzimní krajské a senátní volby. Senátním volbám se v Deníku Referendum budeme detailně věnovat v příštích týdnech především v kontextu rozmanitých specifik sedmadvaceti odvodů, ve kterých letošní volby proběhnou.

Výsledky krajských i senátních voleb prověří věrohodnost a oblibu dosavadních relevantních politických subjektů. Podle informací ČTK se přitom letošních krajských voleb zúčastní okolo sedmdesáti politických stran, hnutí nebo jejich koalic, přičemž méně než deset z nich by mělo mít své kandidáty ve všech krajích.

Volební výsledek bude pozoruhodný stran vývoje obliby politických subjektů ve vztahu k jejich nejvážnějším konkurentům. Na pravici se budou o totožné voliče ucházet ODS, TOP 09 či lidovci, na levici pak KSČM, sociální demokraté, Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ) či Národní socialisté - Levice 21. století. Krajské volby tak budou mimo jiné také testem obliby v současnosti mimoparlamentních subjektů.

„Je to generální zkouška pro volby do Sněmovny, které podle mě mohou být už příští rok na jaře," uvedl pro server iDnes.cz předseda národních socialistů a expředseda ČSSD Jiří Paroubek, který se uchází o post hejtmana Ústeckého kraje. „Samozřejmě žádná strana nejde do voleb s tím, aby je prohrála. Nám jde o to rozbít mocenský monopol ČSSD a ODS, které ovládají kraj," naznačil opakovaně své ambice Paroubek.

V roce 2008 volby drtivě vyhrála ČSSD, když ji volilo 35,85 % hlasů, na druhém místě za skončila ODS se ziskem 23,57 % hlasů. Třetí nejúspěšnější stranou byla KSČM, které voliči odevzdali 15,03 % hlasů.

Poslední stranou, která ve volbách překročila 5 % uzavírací klauzuli (tu je nutno překročit v každém kraji individuálně), byli lidovci se ziskem 6,65 % hlasů. Tehdy vládní Strana zelených získala pouhých 3,15 % hlasů. Žádný z ostatních subjektů pak nezískal více než 1,26 % hlasů.

Pokud přepočteme obdržený počet hlasů jednotlivých stran na mandáty, zjistíme, že sociální demokraté získali celkem 280 mandátů, což byl oproti volbám v roce 2004 nárůst o neuvěřitelných 175 mandátů. Občanští demokraté si naopak v roce 2008 oproti roku 2004 pohoršili o 111 mandátů na 180.

Třetí KSČM získala 114 mandátů. Lidovci v roce 2008 taktéž ztratili, když obdrželi šestapadesát mandátů oproti dvaasedmdesáti z roku 2004. Nejúspěšnější stranou, která tehdy kandidovala pouze v některém z krajů, se stala Koalice pro Pardubický kraj, která získala devět křesel v zastupitelstvu Pardubického kraje.

Volební úspěch sociálních demokratů v roce 2008 pak logicky zapříčinil, že nejsilnější levicová strana převzala ve dvanácti případech od ODS a v jednom od KDU-ČSL funkce hejtmanů. Jediným zástupcem ODS v Asociaci krajů tehdy zůstal Pavel Bém jako primátor hlavního města Prahy, pro kterou existuje zvláštní volební režim.

ČSSD po krajských volbách utvořila ve třech krajích (Středočeském, Plzeňském a Vysočina) jednobarevnou vládu bez podpory koaličních partnerů. V dalších třech krajích utvořili sociální demokraté vládu s ODS (Ústecký, Jihočeský a Jihomoravský). V Pardubickém kraji šla ČSSD do vlády s Koalicí pro Pardubický kraj.

V Moravskoslezském kraji došlo k vytvoření levicové krajské vlády ČSSD s KSČM. Ve Zlínském a Olomouckém kraji vznikly vlády tvořené ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Povolební spolupráce mezi ČSSD a SOS (Strana pro otevřenou společnost) byla dohodnuta v kraji Libereckém.

V Královéhradeckém kraji pak vznikla trojkoalice ČSSD, KDU-ČSL a SNK-ED. A v Karlovarském kraji utvořila ČSSD koalici s komunisty a subjektem Doktoři za uzdravení společnosti.

Volby vyhraje ČSSD. Otázkou je, jak výrazně