Brno má rozpočet na rok 2012. Po vlně protestů přineslo jeho schválení dobrou zprávu pro některá divadla. Přesto se ale škrty v příštím roce dotknou nejvíce příspěvkových organizací města, mezi něž vedle divadel patří přes deset domovů pro seniory, centrum sociálních služeb, mateřské školy, sdružení zdravotnických zařízení či muzeum a galerie.

Právě tento fakt se přitom nelíbí opozici i angažované veřejnosti. „Brno navenek vystupuje jako město vědy a kultury. Přitom snižuje příspěvky organizacím, které právě vědu a kulturu podporují. Naopak více peněz dává na opravy komunikací. Tam vidíme možnost úspory,“ uvedl pro Brněnský deník Martin Ander z opozičních zelených.

A podle Ireny Matonohové z taktéž opoziční Top 09 budou nejvíce trpět ty organizace, které si nevymohly na magistrátu výjimku. „Národní divadlo má největší rozpočet a nakonec kvůli protestům přijde jen o pět procent dotací a není tak vážněji ohrožené. Naopak knihovna Jiřího Mahena bude muset kvůli dvacetiprocentnímu výpadku v dotacích razantně omezovat svůj provoz,” uvedla Matonohová.

Onderkovo vedení města totiž nakonec vyšlo vstříc protestům divadelníků. Národnímu divadlu Brno, Městskému divadlu Brno a Centru experimentálního divadla nakonec zastupitelé snížili příspěvky jen o pět procent, avšak na dobu osmi let.

Filharmonie Brno pak bude hospodařit s rozpočtem nižším o necelých deset procent, a to po dobu následujících čtyř roků. Všechny ostatní příspěkové organizace včetně Divadla Radost ale nakonec přijdou v příštích dvou letech o původně navrženou pětinu rozpočtu.

„Výjimky jsme udělali v případech, kdy hrozilo masové propouštění nebo jiné narušení chodu organizací,“ vysvětlil selektivní přístup vedení města k příspěvkovým organizacím brněnský primátor Roman Onderka.

Prakticky to bude znamenat, že například Národní divadlo Brno musí v příštích osmi letech každoročně ušetřit deset milionů korun. „I tak je to pro nás ovšem velká částka. O tom, jak ji ušetříme, zatím přesně nevíme. Nelze vyloučit ani to, že zdražíme některé vstupenky,“ uvedl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák.

Taktéž na provozu Divadla Husa na provázku se pětiprocentní škrty projeví, avšak podle jejího uměleckého šéfa Vladimíra Morávka jsou s výslednou podobou rozpočtu v podstatě spokojení. „Ten pětinový škrt by ublížil Provázku víc, než by se mohlo zdát. Druhá věc je, že i tak nás čekají těžké časy. Budeme muset mnohé si odepřít, naplnění slibů odsunout, tu a tam na něco rezignovat. Blbé to bude, ale doufejme ne tragické,“ uvedl Morávek pro Deník Referendum.

Naopak ředitelka knihovny Jiřího Mahena Libuše Nivnická uvažuje o uzavření některých poboček. „O práci také přijde asi třicet lidí. Navíc nemůžeme dostatečně obnovovat knižní fond,” uvedla pro Brněnský deník Nivnická s tím, že po obnovení příspěvku v plné výši se knihovna pokusí provoz v pobočkách opět obnovit.

Vedení města čelí i nadále kritice

Navzdory částečné spokojenosti některých divadelníků je tak Onderkovo vedení města nadále kritizováno angažovanou veřejností, a to za nekoncepčnost a nehospodárnost v nakládání s veřejnými prostředky v oblasti kultury a umění.

Mezi nejviditelnější kritiky patří nově vzniklá iniciativa Brno kulturní, která po vedení města požaduje systémové změny v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně. Podle mluvčího iniciativy Martina Bernátka je totiž krácení rozpočtů příspěvkovým organizacím důsledkem dlouhodobě špatného, nehospodárného a nekoncepčního nakládání s veřejnými prostředky.

„Úspory byly sice významně diferencovány, ale nikoli z rozmyslem a na základě řádného zdůvodnění," uvedl Bernátek pro Deník Referendum. Podle něj se totiž škrty prakticky nedotýkají odborů magistrátu a městských obchodních organizací.

„Největší zátěž nesou právě příspěvkovky. Není jasné, proč kulturní příspěvkové organizace s menším podílem z celku příspěvků mají mít příspěvek snížen o celou pětinu a organizace s vysokou soběstačností jako Městské divadlo Brno bez mrknutí oka a sebemenčích protestů má jen pětiprocentní snížení příspěvku," vysvětlil Bernátek.

Poprask kolem rozpočtu současně podle jeho slov nelze převést na spor o výši prostředků pro kulturu. „Problémy jsou úplně jinde, nyní se bavíme jen o jejich efektech a důsledcích. Nenechme si odvést pozornost. Nejde o to, kolik se škrtá, nýbrž kde a na jakém základě se tyto škrty dějí a jak je město zdůvodňuje," řekl Bernátek v rozhovoru pro Deník Referendum.

Rozhodnutí připravit se na snížení provozních příspěvků navíc podle Bernátka přišlo v době, kdy byl již připraven umělecký program divadel. „Město na jednu stranu plýtvá - viz. například výdaje na festival Divadelní svět Brno - a zároveň svévolně škrtá," dodal mluvčí iniciativy Brno kulturní.

Podle něj zkrátka brněnský magistrát nemá jasno, proč právě tolik a ne jinak. „Hlas odborníků není respektován a poradní orgány rovnou rušeny. Pokud v Brně nebude dobrá koncepce kultury a především politická vůle ji respektovat, nikdo nezaručí, že podobná náhlá a likvidační škrtová rozhodnutí se nebudou opakovat. Uvědomit si to musí především umělci, měli by prosazovat systemovou změnu, ne se spokojit s jednorázovými protesty,“ uzavřel Bernátek.

Iniciativa přitom vítá vznikající Program rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace, který jako veřejnou zakázku pro město zpracovává společnost DHV ČR, avšak současně po magistrátu požaduje otevřenou diskuzi a připomínkování dokumentu s tím, že by jeho výsledná podoba měla vzít v potaz stanoviska expertů a kulturních pracovníků.

Vyvolaný zájem médií o divadla navíc podle Bernátka do značné míry odvedl pozornost od nesystémových škrtů v sociální oblasti a dalších kulturních organizacích. Zatímco v divadlech zavládlo částečné uspokojení, ostatní příspěvkové organizace čekají krušné časy. Namísto toho, aby Onderka vzal sociální, vzdělávací či kulturním organizace v ochranu, rozhodl se totiž naopak sociálně slabé a zákonem málo chráněné vrstvy společnosti omezit.

Přitom je to nepochybně právě levicová ČSSD, která by se měla vytrvale pokoušet oponovat čistě ekonomizující, v podstatě obchodní argumentaci pravice, jejíž ambicí je zpoplatnit a zprivatizovat oblasti, jejichž opodstatnění a existence není z povahy věci závislá na profitu vyvolených, nýbrž na kvalitě života všech.

Právě v tomto momentu tkví obhajoba veřejného zájmu v opozici vůči vždy partikulárním zájmům soukromým. Navzdory ústupkům některým divadlům si to ale podle všeho Onderkovo brněnské vedení sociálních demokratů neuvědomuje.

Je tudíž otázkou, zda Onderkovo vedení města výzvě k dialogu nad budoucností financování kultury v Brně vyjde vstříc. Nyní nezbývá než věřit, že na podzim artikulovaná nespokojenost proti škrtům v rozpočtech příspěvkových organizací bude dovedena do důsledků s tím, že magistrát přistoupí na požadavky angažované veřejnosti a schválení Programu rozvoje kultury města Brna bude předcházet dialog všech zainteresovaných.

Jedině to je předpokladem naděje, že dojde k zavedení systémových změn v podpoře a rozvoji kultury a umění v Brně.