Proti plánu Onderkova magistrátu seškrtat rozpočty brněnských příspěvkových organizací na příští dva roky o dvacet procent vystoupilo po zaměstnancích Mahenova divadla a  prohlášení studentů JAMU s kritickým prohlášením i Divadlo Husa na provázku.

Vedení divadla sepsalo výzvu zastupitelům, která byla zveřejněna v neděli večer při slavnostním provedení představení režírovaného Vladimírem Morávkem Prase aneb Václav Havel's Hunt for a Pig, jež soubor odehrál na počest 75. narozenin Václava Havla.

Exprezident měl sice původně také dorazit, nicméně k publiku nakonec promluvil pouze prostřednictvím telemostu.

Husa na provázku je tak další institucí, která se aktivně postavila na odpor proti plánům brněnského magistrátu seškrtat rozpočet všech příspěvkových organizací o celou pětinu. Podle informací Deníku Referendum pak tento týden zveřejní své prohlášení i HaDivadlo.

Provázkovský text nazvaný Našim zastupitelům již podepsalo přes dvě stovky veřejně známých osobností včetně například Václava Havla, Ludvíka Vaculíka, Tomáše Halíka či Olgy Sommerové. K dokumentu pak svůj podpis může od neděle připojit každý, a to buď přímo v divadle nebo elektronickou formou na webu.

Obáváme se, že město neprovádí promyšlenou politiku, píšou divadelníci

Podle signatářů petice vedení města sahá k pro ně nejsnazšímu rozpočtovému opatření - tedy k plošným škrtům - aniž by před tím zevrubně analyzovalo, zda a kudy peníze z městského rozpočtu odtékají neproduktivně, a otevřelo na toto téma diskusi jakožto prostředek skutečně demokratické správy věcí veřejných.

Vedení města přitom drastické škrty zdůvodňuje tím, že musí nutně opravit a dostavět kanalizační síť a vybudovat tři retenční nádrže. To vše má stát dvě a půl miliardy korun.

„Od Evropské unie dostaneme 980 milionů korun, zbývající 1,5 miliardy musíme sehnat sami. Právě o tuto částku se po dobu dvou let sníží dotace příspěvkovým organizacím," vysvětlil už dříve primátor Onderka.

Podle autorů dokumentu je ale příznačné, že Rada města Brna na konci letních prázdnin zrušila Poradní sbor pro kulturní politiku i další poradní sbory a dozorčí rady příspěvkových organizací namísto toho, aby se právě na tato expertní grémia obrátila s žádostí o analýzy.

„Je tu proto oprávněná obava, že vedení města neprovádí otevřenou promyšlenou politiku, ale rozhodlo se provést direktivní opatření, které nepochybně sníží kvalitu života obyvatel Brna a pro mnohé společensky prospěšné organizace může mít likvidační charakter,“ uvedli divadelníci v dokumentu.

„Musí se šetřit všude. Obávám se, že však v případě Husy a jiných kulturních institucí to není správné," komentoval pak v neděli v přímém vstupu situaci Havel. A podle uměleckého šéfa Husy na provázku Vladimíra Morávka by divadlo v případě schválení navržených škrtů muselo rezignovat na celou řadu svých dosavadních aktivit.

„Což by v našem případě znamenalo velké propouštění v uměleckém souboru divadla i to, že bychom prakticky nemohli zkoušet nové inscenace, ani reprízovat řadu z již nazkoušených, stejně tak bychom museli  rezignovat na další připravované aktivity divadla," vysvětlil Morávek.

A další ze signatářů petice, režisér Břetislav Rychlík, se táže, proč chtějí radní šetřit právě na kultuře. „Vždyť ta nestávkuje, nedělá problémy a lidé v ní mají jedny z nejnižších platů. Brno se opravdu stává jedním z nejubožejších měst,“ uvedl Rychlík pro deník Mf Dnes.

„Žádáme vás tímto o respekt k hodnotám. Kultura je způsob, jak vystupovat aktivně ve veřejném prostoru a podílet se na mravní kultivaci občanů. Nepodpořte opatření, která by měla za následek nevratné škody. Lhostejnost je přesně to, co otevírá dveře zlu,“ píšou pak v závěru signatáři petice.

Podle Onderky nicméně dává Brno na kulturu dost. „Dopis jsem oficiálně neobdržel, i když jeho znění je mi známo. Nemohu se s ním ztotožnit,“ uvedl pak Onderka pro sobotní Mf Dnes.

„Zveřejnění dokumentu Našim zastupitelům je pro nás aktem přijetí odpovědnosti za vývoj věcí ve městě, vykročením směrem k nesouhlasu, odporu, polemice," hájí ale petiční akci jeden z její iniciátorů Vladimír Morávek.

Sociální demokrat Onderka

Přestože lze odůvodněně pochybovat, že každá z dotčených příspěvkových organizací vynakládá se svěřenými prostředky hospodárně, mají signatáři petice pravdu v tom, že výše magistrátem navrhovaných škrtů nemá úsporný charakter, nýbrž pro mnohé fakticky likvidační.

Pozoruhodná je také okolnost, že tyto nesystémové a plošné škrty navrhuje vedení města v čele s Romanem Onderkou, který patří mezi čelné politiky sociální demokracie.

Přitom je to nepochybně právě levicová ČSSD, jejíž identita je bytostně spjatá s univerzalistickým požadavkem, dle kterého je ve veřejném zájmu, aby každý z občanů disponoval rovným přístupem ke vzdělání, zdravotním a sociálním službám či kultuře.

Jinak řečeno, Onderkou požadované škrty jsou zjevně v rozporu s ideovými východisky a programatikou strany, jejíž je členem. Ostatně signatáři petice správně v dokumentu píšou, že se napříště chtějí svých zastupitelů ptát, s jakými prioritami půjdou do příštích voleb a tedy jaké veřejné politiky budou preferovat.

Pokud pak sociální demokraté v čele se svým primátorem pro navrhované škrty ruce skutečně zvednou, odpoví signatářům více než dostatečně. Nejde tu totiž pouze o divadla, nýbrž o principiální odpověď na otázku, jakým charakterem se vyznačuje současná praktická sociálnědemokratická politika.

Na seznamu více než třiceti brněnských příspěvkových organizací, po kterých Onderkův magistrát požaduje tak drastické škrty, je totiž přes deset domovů pro seniory, centrum sociálních služeb, mateřské školy, sdružení zdravotnických zařízení či muzeum a galerie.

Jak pak návrh sebrat právě těmto sociálním, vzdělávacím či kulturním institucím z rozpočtu celou pětinu Onderka obhájí v kontextu sociálnědemokratickým programových východisek, zůstane pravděpodobně záhadou.

Fakticky jde totiž povětšinou o instituce, jejichž činnost a podpora by měla být naopak prioritou pro každého, kdo reprezentuje stranu, jež má v názvu nejen že je partají demokratickou a českou, nýbrž především, že je partají sociální.