Církevní restituce: vyrovnání a rovnost
Bohuslav SobotkaObviňování opozice ze strany některých představitelů církví je nevhodné, cenzorské a směřuje proti principům svobodné demokratické diskuse. Jestliže ČSSD kritizuje chyby a slabá místa vládního návrhu, plní tak mimo jiné důsledně svou opoziční roli.
Už první debaty v senátních výborech, kam postoupil po Poslanecké sněmovně návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, a také stanovisko senátních legislativců ukázaly, že problémem není vyhlídka hospodářské samostatnosti církví, ale způsob, jakým se to dělá. Přestože základem křesťanského učení je vstřícnost a pomoc bližnímu, Nečasova vláda opět nasadila drsnou válcovací metodu, kterou se bez debat s opozicí i veřejností snaží rychle prosadit nepromyšlený a jednostranný záměr. Nepřátelská atmosféra, kterou je pravicová koalice obklopena, se tak přenáší i na subjekt, který ji přežije, ale může být touto atmosférou přinejmenším dlouhodobě poškozen.
Všímá si toho i čerstvá výzva skupiny umělců a dalších osobností, byť je sepsána na podporu vládního návrhu a posuzuje ho z jiného úhlu. Připomíná, že do Senátu jde zákon „po diskusích, které se namnoze nedržely věcných argumentů, ale vyvolávaly zbytečnou nenávist a falešnou závist“. Současně však tvrdí, že „postupné splácení během třiceti let nebude o mnoho vyšší než nynější platby ze státního rozpočtu“. To samo však nevychází ze žádné věcné analýzy, bude to totiž víc.