Století Woodyho Guthrieho

Jakub Patočka

Před sto lety se narodil praotec politického písničkářství Woody Guthrie. O trvající síle jeho hudebního dědictví nepřímo vydává svědectví i festival Colours of Ostrava.

Před sto lety se v městečku Okemah v Oklahomě narodil Woody Guthrie, první z velkých folkových písničkářů. Jako souputník hnutí za sociální spravedlnost v časech velké hospodářské krize cestoval Spojenými státy, podporoval stávkující dělníky.

Za války se nechal inspirovat nápisem na jednom republikánském letadle ve španělské občanské válce a na kytaru si nalepil nápis „Tento stroj zabíjí fašisty“. V rámci hnutí za občanská práva koncertoval s bluesmany, mimo jiné s Lead Bellym.

Společně se svým o sedm mladším let souputníkem Peetem Seegerem během společného působení v New Yorku rozpoutal folkové hnutí, které vyvrcholilo folkovým obrozením; zvláštní vliv měl na Boba Dylana. Jeho báseň Poslední myšlenky nad Woodym Guthriem, přečtená na závěr koncertu v New Yorku 12. dubna 1963, ač prakticky neznámá, patří k vrcholům Dylanova umění.

Guthrie je autorem stovek písní, z nichž mnohé jsou dochovány pouze jako rukopis bez notového záznamu, často pouze s poznámkou „hrát na melodii xy...“, takže velká část z nich dosud nebyla nikdy nahrána. Část z pozůstalosti spravované Guthrieho dcerou Norou vydal britský písničkář Billy Bragg s americkou skupinou Wilco v roce 1998 na dvojalbu Mermaid Avenue.

Billy Bragg, Judy Collinsová či Guthrieho syn Arlo, proslavený svým vystoupením na festivalu ve Woodstocku, patří k účastníkům každoročního festivalu, který se na počest Woodyho Guthrieho právě nyní koná v jeho rodišti.

Amerika si století Guthrieho připomíná řadou způsobů. Smithoninan Folkways zveřejnil na svém webu některé dosud neznámé filmové fragmenty s Guthriem. Progresivní televize Democracy Now připravila hodinovou vzpomínku. A skutečnou raritou je pořad Gramophone Baloney sanfranciské rozhlasové stanice Radio Valenica, specilizovaný na hudební záznamy z před roku 1950, která ve svém podcastu reprodukuje operu The Martins and the Coys.

Guthrieho zřejmě nejznámější píseň This Land Is Your Land si přál při inauguračním ceremoniálu zahrát prezident Barack Obama. Pete Seeger pozvaný k této příležitosti souhlasil, ale pouze pod podmínkou, že bude smět zahrát i radikálně sociálně angažované sloky, které se v běžných rozhlasových verzích nevyskytují. Obama souhlasil, takže před Bílým domem znělo:

As I went walking, I saw a sign there,

And on the sign there, It said Private Property

But on the other side, it didn't say nothing!

That side was made for you and me.

Guthrieho politické dědictví spotánně žije jak svou vlastní tradicí, tak v současném folkovém obrození. Písničkářka Natalie Merchant dnes na svém fb profilu sdílela video vzkaz Pete Seegera, v němž vyzývá k zákazu těžby břidlicových plynů v New Yorku.

Při včerejším koncertu na Colours of Ostrava jedna z největších osobností současného folkového obrození Antony Hegarty, do jehož repertoáru patří i coververze písní Boba Dylana či Leonarda Cohena, se o Guthriem přímo nezmínil. Příslušnost k jeho tradici ale projevoval během celého svého úchvatného vystoupení, při němž jej doprovázela Janáčkova filharmonie řízená britským dirigentem Anthonym Weedenem a klavírista Gaël Rakotondrabe.

Průřez písněmi ze všech období své tvorby prokládal naléhavými politickými apely k zřejmě nejzávažnějšímu politickému problému dneška — globální ekologické krizi: „Jak je možné, že pokud svou mámu Zem neustále tlučeme do břicha, ona nám nepřestává dávat?“ Ekologickou motivací posluchačům vysvětlil i název svého posledního živého alba Cut the World: jako kompletní převrácení směřování světa navzdory poměru sil a pravděpodobnostem.

Guthrieho tvůrčí působení skončilo tragcky před více než půlstoletím, navíc mnoho posledních let svého života strávil upoután na lůžko vinou postupující Huntingtonovy nemoci, ale jeho dědictví nadále vlivně působí.

    Diskuse
    PH
    July 15, 2012 v 22.47
    Woody Guthrie, čest jeho odvaze a písním.
    Když Plavci (Rangers) zpívali v r. 1969 na svém albu píseň od W.G. "Ta zem je tvá zem", znělo to pro nás jako od Aše po Čiernú pri Čope a v začínající normalizaci to bylo osvěžující, nikdo si neuměl představit, že to může být za třicet let "od Portugalska po Maďarsko". A nyní víme, že je to píseň o celém světe.
    O autorovi jsme moc nevěděli, hráli jsme písně B.Dylana a Greenhorns "Jesse James" ad. W.G. nás prostě poznamenal, aniž bychom jeho osobu znali.
    Teprve později díky časopisu Melodie a dalším zdrojům jsme se prokousávali k Woody Guthriemu a jeho působivým písním. Takového písňového proletáře bychom v dnešních časech potřebovali. Tomáš Klus je na dobré cestě, pokud odolá nástrahám konzumu.
    Jakube Patočko díky za připomenutí a za odkaz na půvabný pořad TV Democracy Now! o W.G.
    PH
    July 15, 2012 v 22.48
    Ještě drobná připomínka k titulku na hlavní stránce
    Není to sto let od úmrtí, ale od narození W.G.