Podobně jako v loňském a předloňském roce na státní svátek sv. Cyrila a Metoděje vyvěsí mnohé moravské radnice jako připomínku historické tradice a svébytnou kulturu Moravy žlutočervené moravské zemské vlajky. Zdá se, že iniciativa, kterou organizuje občanské sdružení Moravská národní obec, získává rok od roku stále větší popularitu.

Předloni se jí zúčastnilo 75 radnic, loni 225 a letos byl již překonán počet 370 radnic a další obce se přihlašují. Akci podpoří vyvěšením i dvě obce v Čechách (mezi nimi město Vysoké Mýto jako rodiště autora zemských barev) a jedna obec slovenská.

Hrdý Moravák by mohl předpokládat, že demonstrovat moravské tradice se rozhodnou převážně obce a města na východní Moravě, tedy Slovácku a Valašsku. Není tomu tak. Nejvíce letos vlajky zavlají překvapivě na Moravě západní (Horácku), kde moravské uvědomění nikdy nebylo příliš vřelé: v kraji Vysočina, kde letos na radnicích zavlaje více než stovka moravských vlajek, a další v moravských částech Jihočeského a Pardubického kraje.

Na Vysočině se oproti loňsku zvýšila účast radnic na této akci o více než 160 %. Někteří starostové na výzvu reagovali s nadšením, že přes krajskou příslušnost jsou stále považováni za součást Moravy. Pro celý kraj Vysočina totiž například regionální zpravodajství České televize vysílá z Prahy, nikoli z Brna.

Vnímám dvojí smysl této iniciativy. První je jasně deklarovaný Moravskou obcí — upozornit na moravskou identitu, kulturu, její tradice a symbolicky je připomenout zejména mladé generaci. Nejen naše země, ale celá střední Evropa se skládala a skládá z oblastí kulturně rozmanitých.

Druhý smysl dřímá někde pod povrchem, v našem společném podvědomí. Moravská otázka je totiž citlivá na společenské napětí a nespokojenost. Svou sílu ukázala v letech 1968 nebo po roce 1989. Nyní je situace obdobná. Mnoho občanů je nespokojeno s tím, kam se po dvaceti letech dostal náš polistopadový režim. A starostové především malých obcí jsou občanům blíže, více slyší jejich hlas.