Žhářský útok v Býchorech projednává soud. Nikoho to nezajímá
František KostlánPrávě probíhá soud s dalšími žháři, kteří v Býchorech na Kolínsku loni v červenci vhodili do bytu romské rodiny zapálenou pochodeň. Romská témata jsou sice v centru pozornosti novinářů, ale zejména tehdy, když mohou o Romech napsat něco negativního.
Stranou pozornosti většiny médií a veřejnosti probíhá soud s dalšími žháři, kteří v Býchorech na Kolínsku loni v červenci vhodili do bytu romské rodiny zapálenou pochodeň. Romská témata jsou sice v centru pozornosti novinářů, ale vesměs tehdy, když mohou o Romech napsat něco negativního. Že probíhá soud s „bílými“ žháři není, až na výjimky, pro dnešní média dostatečně atraktivní.
Kdyby ovšem vhodil Rom zapálenou pochodeň do bytu bílé rodiny, byl by z toho mediální seriál na celé týdny, který by vrcholil protiromskými demonstracemi a skončil exemplárním rozsudkem. Česká policie a justice naprosto evidentně neměří všem stejným metrem, Romové jsou na tom často hůře. A média kráčejí v jejich stopách.
Jak stojí v žalobě, čtyři mladíci ve věku od 22 do 26 let, Vojtěch Vyhnánek, Jan Říha, Jiří Drahovzal a Michal Řehák, se loňského 11. července v noci dohodli, že „půjdou vystrašit Cikány“. A to kvůli tomu, že obyvatelé domu „pro svůj etnický původ poškodili obec a měli by odejít“. Po cestě se bavili zpěvem rasistických písní skupiny Orlík (první kapela Daniela Landy) a pokřiky „táhněte do pr…“ či „Čechy Čechům“. Vyhnánek pak vhodil do okna hořící pochodeň. Oheň naštěstí rychle uhasila návštěva, která koukala v pokoji na televizi.
Vyhnánek před soudem odmítl, že by měl úmysl rodině bydlící přes ulici ublížit. V jednací síni tvrdil, že mu Romové nevadí - byť dříve policistům řekl, že je nesnáší. Připustil ale, že o „postrašení Cikánů“ se onen červencový večer skutečně mluvilo. „Také jsem něco zakřičel,“ přiznal, že se zapojil do hulákání - popřel ale, že by se zapojil do hlasitého zpěvu písní skupiny Orlík. „Já si jen tak pobrukoval Táhněte do pr...,“ prohlásil s dodatkem, že byl opilý natolik, že si ani neuvědomoval, co zpívá. Ani ve vhození pochodně do otevřeného okna nevidí zlý úmysl. „Jen jsem ji ledabyle odhodil, když v dešti přestávala hořet," vysvětloval.
Pro pořádek dodávám, že napadená romská rodina Býchory žádným způsobem nepoškodila, myšlenka vznikla v hlavách útočníků - sousedů z Býchor. Rodina také nebyla vůči obci zadlužena, protože byt patřil jí, byla jejím vlastníkem. Otec rodiny pracoval a pracuje jako řidič, matka po skončení mateřské dovolené také nastoupila do zaměstnání.
Pochodeň podle odborného posudku nemohla zapálit podlahu v pokoji. Pokud by ale dopadla do jiných částí místnosti nebo kdyby zasáhla záclony (nikoli jen závěs), oheň by způsobila.