Takže Evropa je zachráněna, vydechli si patrně všichni ti, kdo spolu s českým ministrem zahraničních věcí a prezidentským kandidátem, Karlem Schwarzenbergem, spatřovali jediný problém Unie v tom, kdo vyhraje v Řecku volby. Zvítězili tedy „ti zodpovědní“ a „magoři“ budou v opozici. Vypadá to, že strašení rozpadem EU a odchodem Řecka z Eurozóny na řecké voliče zapůsobilo stejně, jako účinkovaly Kalouskovy složenky rozesílané voličům v České republice v posledních parlamentních volbách. Český volič měl před očima apokalyptický obrázek Řecka se vztyčeným prstem „zodpovědných“, kteří varovali, že bez škrtů v sociální oblasti bude na tom Česká republika podobně.

Skončilo tedy vše happyendem? Můžeme se všichni s dojetím v očích obejmout a těšit se na světlé zítřky, třebaže k nim povede cesta ještě trnitá?

Média by takový dojem vzbuzovala. Píše se o Evropě, které spadl kámen ze srdce, koalice největší strany pravicové s levicovou je vnímána jako „proevropská“ a jako spása. To v České republice se velké koalice varujeme jako čert kříže a největší kritice v povolebním uspořádání čelí vláda Miloše Zemana po uzavření tzv. opoziční smlouvy.

Ještě není jasné, zda PASOK do koalice s pravicovou Novou demokracií půjde, či ji podpoří, aniž bude mít ve vládě své ministry. Co však jasné je, že řecká sociální demokracie tak začne psát kapitolu, kdy ztratí mnoho levicových voličů, kteří od sociální demokracie žádají více, než podporu systému, jenž je žene do záhuby. Levicová alternativa k PASOKu, SYRIZA, byla v evropských médiích vykreslena jako belzebub, jako ohrožení Evropy, jako zhouba. A to jenom proto, že odmítala přijmout plán na další mohutné sociální škrty, kterým bude řecká společnost vystavena.

Z komentářů v tisku a televizi se zdá, že evropskému štěstí již nic nebrání k realizaci. A žili blaze, a neumřeli-li, žijí blaze dodnes, chtělo by se napsat po vzoru ukončení většiny pohádek. Jenomže pohádka o evropské blaženosti má své mouchy. Enormní nezaměstnanost, dluhy domácností, zhoršení dostupnosti vzdělání a zdravotnictví, výrazný pokles sociální úrovně středních vrstev — ani jedno z toho nezmizí přes noc díky mávnutí kouzelného proutku. Unie takový proutek nemá, stejně jako nemá kouzelnou zaříkávací formuli. Spíše připomíná marnivého císaře, který si nechal za drahé peníze utkat šaty, na něž se neráčil během jejich výroby ani podívat a pouze slepě věřil krejčím, že svedou, co nikdo jiný. Císařovi rádci pak v obavě ze ztráty svých teplých míst zatajili, že viděli pouze prázdné tkalcovské stavy a vše co říkají o pestrosti barev, jsou výplody jejich fantazie. Kdo bude nevinným dítětem, které se odváží vykřiknout, že císař na sobě nic nemá?