Pomalu, ale jistě se blíží další předčasné volby v Řecku. Jsou naplánovány na 17. června. Hlavním favoritem voleb je vítězná strana voleb květnových, SYRIZA. Její název v rozklíčování a překladu znamená Koalice radikální levice. V českém prostředí bychom jen těžko hledali nějaké přirovnání, protože řecká levice je oproti té české mnohem více rozvrstvena a  rozrůzněna. Má to své výhody i nevýhody. V každém případě se SYRIZE podařilo to, co už se v Evropě nestalo dlouho. Porazila „strany současného systému“ a přišla s programem, který „popírá zdravý rozum,“ jak se vyjadřovali mnozí evropští i řečtí komentátoři.

Částečně v reakci na svůj nečekaný úspěch a částečně v reakci na útočné komentáře zveřejnila SYRIZA svůj manifest „Východisko z krize je na levici“. Ačkoli se jedná o stručný dokument, je v něm obsaženo mnohé. Podívejme se na něj podrobněji.

Text je rozdělen do deseti částí, které zahrnují postupně ochranu před krizí; dluh; daně a výdaje; demokracii; mzdy a ochranu práce; znovuvybudování silného sociálního státu; zdravotní péči jako sociální právo; ochranu vzdělání, výzkumu, kultury a sportu; a nezávislou mírovou zahraniční politiku. Hned první věta říká, že „ani jeden občan nesmí zůstat bez zaručeného minimálního přijmu nebo dávky v nezaměstnanosti, zdravotní péče, sociální ochrany, ubytování a přístupu ke všem veřejným službám.“ I kdybychom nečetli manifest dále, můžeme z této první věty vyvodit veškeré další politiky.

Dluh považuje SYRIZA za první a nejdůležitější produkt třídních vztahů a za něco naprosto nelidského ze své samotné podstaty. Důvod jeho vzniku pak klade za vinu tomu, že se bohatí vyhýbají daním, rabování veřejných zdrojů a přespříliš štědrému zadávání veřejných zakázek na zbraně a vybavení pro armádu. Dluh i s jeho obsluhou se musí okamžitě přestat platit a má se znovu začít jednat o jeho odepsání. Stejně tak se má na úrovni EU přistoupit k zdanění finančních transakcí a zakázat finanční produkty určené ke spekulaci.

Důležitou součástí je znovuobnovení příjmů státu skrze daňový systém. Ten se má zbavit výjimek pro pravoslavnou církev a lodní přeplavce, zavést daň na luxusní zboží a finanční transakce a zprůhlednit bankovní operace. Banky mají být zespolečenštěny spolu se strategickými podniky a uvedeny pod veřejnou kontrolu a správu svých zaměstnanců. Provádět finanční transakce pomocí offshoreových společností by mělo být zakázáno. Rozvíjet by se měl výzkum a ekologické způsoby produkce v průmyslu i zemědělství.

Ochrana práv je jednou ze zásadních oblastí. Na příště by měli mít řečtí pracující nárok na ochranu před ztrátou zaměstnání a zcela nepřijatelné by bylo „vysazení“ z práce.

V otázce demokracie je asi nejzajímavějším požadavkem zavedení již zmíněných prvků samosprávy a přímé demokracie. Pro imigranty mají být dveře Řecka otevřeny a azylové řízení co nejvíce zkráceno. Mají také obdržet plná práva jako ostatní řečtí občané. Po nehezkých zkušenostech s policií je jen logickým požadavek na její demokratizaci a demilitarizaci.

K obnově sociálního státu by mělo přispět zavedení dávky v nezaměstnanosti ve výši 80% původní mzdy, zavedení zaručeného minimálního příjmu, rozvoj zdravotní péče, která bude dostupná všem obyvatelům Řecka zdarma, a zavedení státního garantovaného důchodového systému.

Proti útokům na vzdělávací systém, které známe i z ČR, mají být podle SYRIZY zajištěny plné personální a finanční potřeby na všech třech jeho úrovních. Zaručena má být svoboda a nezávislost, stejně jako veřejnost universit, které budou přijímat studenty bez placení školného.

Poslední oblastí manifestu je zahraniční politika. V ní je odmítnuto NATO a vyzývá k široké mezinárodní mírové spolupráci. Všechny vojenské základny cizích států na řeckém území mají být uzavřeny a obyvatelům Kypru má být nabídnuta plná podpora pro znovusjednocení ostrova.

Manifest končí slovy, že „měníme budoucnost a je zatlačujeme do minulosti.“ Toto vyjádření je zcela nepochybně odrazem optimismu a síly, které SYRIZA získává díky rostoucí podpoře. Položme si ale otázku, jak může tato konfrontace skončit? Na jedné straně tu máme lidový hněv vyjádřený odporem k úsporným opatřením, jehož mluvčím se do značné míry stala právě SYRIZA. Na druhé straně tady máme finanční a podnikatelské kruhy Řecka a EU s jejich politickými reprezentanty, kteří odmítají přijmout vládu radikální levice.

SYRIZA může zkoušet hrát státotvornou úlohu. Její předseda Alexis Cipras už pozval diplomaty G20 na setkání, na kterém se chce „s partnery dohodnout“. Právě při snaze být „státotvorní“ ale dochází k pomalým ústupkům, které mohou vést stranu k tomu, že bude zrazen étos, který ji k moci dostal. Cipras není ve straně sám. Ucítí „historickou odpovědnost“ a jeho kolegové taky. Pokud získá ještě větší počet mandátů, bude těžké říci „ne, díky za hlasy, ale nejde to po staru.“ Tlak ze strany EU a finančních institucí je enormní a ještě zesílí.

Na druhé straně Řekové dokázali, že umí vydržet v protestech a tlak zdola může pomoci SYRIZE neztratit ze zřetele důvody, proč je nyní úspěšná.

Za týden uvidíme, kolik podpory Cipras a jeho kolegové získají. A za dalších pár týdnů uvidíme, zda to bude stačit na odolání tlaku sjednocené Evropy finančníků. V Řecku se probojovávají bitvy, jejichž cenné a draze vykoupené zkušenosti se nám dozajista budou hodit.