Protestní akce na pražském Klárově skončila. Od prvních informací o záměru radnice Prahy 1, že se má tomuto „zneužívání petičního práva“ zabránit, neuběhl ani týden. Potvrdila se tak smutná zkušenost, že každý protest, který zůstane izolován, skočí špatně. Českému Occupy lze vytknout mnohé, od naivity až po fanatismus, od nekritického přijímání způsobů protestů z jiných zemí až po prostor pro prezentaci obskurním skupinkám a jednotlivcům. Jenže to stále není důvod, proč by vyhláška na ochranu zeleně měla mít předost před petičním právem.

Přetvořený koncept Occupy začala využívat platforma STOP VLÁDĚ v sérii protestních akcí, které nazvala „Okupujme ministerstva“. V úterý zahájila tuto šňůru protestem před ministerstvy školství a kultury. I přes slova premiéra Nečase, který strašil násilím, proběhl celý protest v příjemné a pohodové atmosféře pouliční minislavnosti. Karmelitská ulice, kde se protest odehrával a kde za normálních okolnosti stojí kolony aut a v nich uvízlé tramvaje, se proměnila koncertní prostor, diskusní sál a divadelní parket zároveň. Kolem informačních stanů, které tvořily jádro protestu, se neustále procházeli lidé, brali si propagační materiály, diskutovali, poslouchali hudbu nebo vystoupení řečníků. Takto byl dobyt veřejný prostor.

Další ministerstva budou následovat hezky za sebou. Platforma STOP VLÁDĚ má v plánu protestovat 4. června před Ministerstvem zdravotnictví, následně 6. června před Ministerstvem práce a sociálních věcí a o den později před Ministerstvem financí. Cílem je vždy na půl dne obsadit prostranství před daným ministerstvem a přetvořit je v prostor pro debatu, zábavu i protest. Chtělo by se dodat, že možná přijde i kouzelník. Před Ministerstvem financí, kde je taková návštěva nejpravděpodobnější, budeme muset toho hosta nazvat po právu černokněžníkem.

Není to rozverná zábava, ale jiný typ protestu, kterým platforma STOP VLÁDĚ pokračuje ve svých akcích. Vládní koalice, ač se to nezdá, je na tom pravděpodobně se sebedůvěrou velmi špatně. Nejen, že kolem Úřadu vlády zůstávají zátarasy, ale navíc má premiér Nečas nutkavou potřebu všude opakovat, jak strašné tyto protesty jsou a jaké vyostření vnášejí ty nenávistné odbory do společnosti.

Kde nic není, ani smrt nebere, říká jedno lidové rčení. Na tuto vládní koalici to platí dvojnásob. Není schopna pochopit, že tyto protesty vyvolala sama. Svádí to skoro k parafrázi Marxe, který říkal, že kapitalismus si vytváří své vlastní hrobníky — moderní proletáře. Tato vláda si vytváří své vlastní hrobníky v podobě protestujících důchodců, studentů, všech možných druhů zaměstnanců.

Pro pravici a zkorumpovanou levici je toto strategická chyba. Spojenectví, které se jednou podařilo v podobě STOP VLÁDĚ vytvořit, překonalo propasti mezi iniciativami a odbory. Tato síť bude mnohem připravenější na další protesty a odolnější proti zdánlivé stabilitě moci. Při odporu zdola je totiž nejnáročnější vydržet. Nemluvíme zde o jedné, dvou či třech demonstracích, ale o usilovné dlouhodobé práci a ochotě pomoci tam, kde člověk může. Ne každý se může angažovat nepřetržitě. Pokud by se podařilo, aby většina občanů v ČR přijala za své, že demonstrovat je potřeba, bude to krok k tomu, že už žádná vláda nebude moci vládnout bez obav z toho, že po ní občané dávno před volbami nebudou žádat účtování.