Kdo získá dostavbou Temelína?
Simon CihelníkTendr na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín se opírá o dvě dogmata. Prvním je obava, že ČR bude čelit zásadnímu deficitu elektrické energie, druhým pak představa, že technologie 3. generace jaderných reaktorů je perspektivním a smysluplným řešením.
Nemohu si pomoci. Tendr, tedy česky veřejná obchodní soutěž na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín, ve mně vyvolává nedobré pocity z další megalomanské stupidity, kterou zřejmě mají zaplatit daňoví poplatníci formou nepřímé daně na kvadrát — ceny elektrické energie v režii ČEZu, tedy přeloženo, státu. Ptám se sám sebe, komu realizace dostavby a provoz dvou nových bloků může sloužit a myšlenky, které se bezděčně vkrádají, mě nenaplňují optimismem. Mediální mlha, kdy se věci nenazývají pravými jmény, usměvavý výraz vládního zmocněnce Bartušky „nic se neví, nic se zatím nerozhodlo, všechno je třeba brát s rezervou“ jakoby mě nutily, abych zpozorněl. Ale popořadě.
O co jde? Tendr se opírá o dvě stěžejní dogmata. Prvním je, že Česká republika v následujících třech dekádách bude čelit zásadnímu deficitu elektrické energie. S tím, jak roky plynou a reálný deficit, ani deficitní trend se nedostavují, se také vzdaluje jeho prezentovaný termín. V roce 2008 to byl rok 2015. Nyní používá ČEZ na svém webu „Základní důvody pro zvažovanou dostavbu“ termín 2020. Importní saldo za rok 2010 přitom bylo 14,9 TWh, což je téměř pětina vyrobené elektrické energie.
A tendr pro Temelín je o pořízení standardního ekonomického modelu v tomto desetiletí, takže tam opravdu nelze počítat s reaktory IV. generace. ČEZ, jako energetická společnost, má hlavní úkol dodávat elektřinu, takže musí průběžně jako náhradu za stará zařízení kupovat nová, ale musí to být standardní už fungující ekonomické elektrárny.
Pan Cihelník, zaměňuje už fugnující stav od stavu, který je spojen s výzkumem a vývojem. Můj názor je také, že by ČEZ měl podpořit i český výzkum v energetické oblasti (nejen jaderným, ale také v oblasti OZE, efektivity fosilních zdrojů, uchovávání energie a sítí) ale to je něco jiného než nákup a stavba elektráren. Navíc vývoj nějakého nového typu jaderného reaktoru není nic pro samostatný vývoj v Česku, ale je to možné jen v zahraniční spolupráci. A pochopitelně se toho Česká republika snaží účastnit, i proto, že by chjtěla být účastna v budoucnosti i při výrobě komponent pro tyto nové modely.
A třeba v jedné oblasti reaktorů IV. generace jsme do toho zapojeni docela silně: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5094 .