Současná vládní krize se velmi rychle obrátila proti Věcem veřejným, které ji vyvolaly. Je takřka jisté, že právě ony na ni doplatí nejvíc. Předčasné volby ale zůstávají velmi vzdálené.
Předseda nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka obdržel od grémia ČSSD mandát k jednání s ODS, TOP a KSČM o předčasných volbách, které by se podle Sobotky mohly odehrát už v červnu. Jejich konání je nicméně pouze jednou z variant, jak vyřešit stávající vládní krizi. A nutno dodat, že nikoli tou nejpravděpodobnější. Pokusme se rozplést nepřehledný zmatek, do nějž se vládní koalice znovu noří.
Vývoj rychle ukázal, že úterní ohlášení demisí ministrů Věcí veřejných byl jen nepodařený bluf. S variantou menšinové vlády ODS a TOP 09, se kterou přišly Věci veřejné, již nyní totiž nikdo nepočítá. Věci veřejné zřejmě věřily, že svým gestem přinutí silnější koaliční partnery k ústupkům. Někteří možná chtěli odpoutat pozornost od pokračujícího soudu s Vítem Bártou, jiní možná prostě jen chtěli dát průchod nahromaděné frustraci.
Jako již poněkolikáté ale politické vedení Věcí veřejných neprojevilo příliš pronikavý úsudek a ODS i TOP 09 na jejich bluf reagovalo prostě chladnokrevným zvýšením banku: Nečas a Kalousek navrhli předčasné volby, které by skoro jistě znamenaly definitivní konec Věcí veřejných na parlamentní půdě.
„Překvapuje mne naivita Věcí veřejných,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek. „Svým usnesením daly trumfy do rukou Miroslava Kalouska, což v případě strany, která je ve stavu klinické smrti a s příštími volbami končí, nechápu. Pokud chtěly Věci veřejné tlačit partnery do kouta, tak tvrdě narazily.“
Když Věci veřejné pochopily, že se přepočítaly, začaly v panice couvat a hledat, jak by mohly ještě zachránit, co se dá. Stojíme tak před třemi možnými scénáři budoucího vývoje, mezi něž ovšem nepatří menšinová vláda ODS a TOP 09, o níž původně Věci veřejné hovořily.
První varianta: pokračování stávající trojkoalice
Pokračování stávající trojkoalice nelze vyloučit, poněvadž je nejlepší variantou, která Věcem veřejným ještě vůbec zbývá. Pokud se ji podaří udržet, Věci veřejné za ni zaplatí prakticky úplnou ztrátou vlivu.
Pro tuto variantu hovoří výrok předsedy Věcí veřejných Radka Johna ze středečního rána. John navzdory úternímu usnesení grémia nejmenší vládní strany uvedl, že ministři za VV dnes Nečasovi demise nepředají.
„Na přání pana premiéra dnes demise všech našich ministrů nepředáváme do jeho rukou. Sepsané a podepsané demise ministrů VV zůstanou u mne, připraveny pro další kroky. O těchto dalších krocích se rozhodne na základě rychlosti jednání s premiérem Petrem Nečasem," uvedl ve středu ráno Radek John.
Zdá se, že Věcem veřejným, budou-li chtít zůstat jako strana ve vládě, nezůstane v tuto chvíli nakonec jiná možnost než přijmout bezpodmínečnou kapitulaci a úplný diktát silnějších koaličních partnerů. „Pokud by zůstaly ve vládě, tak by ODS a TOP 09 s nimi mohly mávat jako s hadrem,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Milan Znoj.
Druhá varianta: většinová vláda dvoukoalice ODS a TOP 09
Druhou variantou, jejíž pravděpodobnost vzrůstá s každou hodinou, je pokračování stávající vlády ve značně rekonstruované podobě. Předpokladem tohoto scénáře je rozštěpení poslaneckého klubu Věcí veřejných s tím, že by část jejich poslanců přešla k některé z větších vládních stran.
Středeční vyjádření ministra dopravy Pavla Dobeše a místopředsedkyně vlády Karolíny Peake naznačují, že by kolem sebe takovou skupinu relativně věrohodnějších poslanců zvolených původně za VV mohli zformovat.
Podle Pavla Dobeše by demise tří ministrů pouze prohloubila krizi. „Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes - a ani ve dnech následujících - nepodám demisi na člena vlády," uvedl na tiskové konferenci ministr dopravy s tím, že chce svými kroky zklidnit a stabilizovat situaci. De facto tím už vypověděl Johnovi a stranickým orgánům Věcí veřejných poslušnost.
Podobně se podle serveru Novinky.cz vyjádřila místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake. Podle jejích slov je jediný, komu může v souladu s ústavou předat svoji demisi, premiér. Peake se tak obdobně jako Dobeš otevřeně vzepřela úternímu výsledku hlasování grémia Věcí veřejných.
TOP 09 disponuje 41 poslanci, ODS jich má po odchodu Pavla Béma a Michala Doktora 51. K většině jim tedy postačuje devět poslanců Věcí veřejných. Nemělo by být svízelné je nalézt i proto, že jim to skýtá jedinou realistickou šanci zachovat si funkci poslanců po následující dva roky.
Tato skupina by mohla přejít do TOP 09, do 0DS, nebo by se dokonce mohla mezi obě strany rozdělit. Na každý pád je jasné, že právě k tomuto řešení bude směřovat v následujících dnech úsilí špiček TOP 09 a ODS. Relativně schopnějším politikům Věcí veřejných jako je Peake nebo Pavel Dobeš se také v přechodu do jedné z větších stran nabízí možnost pokračovat v politické kariéře, kterou setrvání ve Věcech veřejných neskýtá.
„Vedení ODS zatím příliš nepočítá s variantou, že by dál mohla pokračovat trojkoaliční vláda. Jedinou šancí tak údajně je rozštěpení strany Věcí veřejných,“ napsaly Hospodářské noviny. „Aby případná jednání měla smysl, muselo by vládu podpořit nejméně 10 poslanců VV. To je začátek pro alespoň nějaká jednání," řekl HN zdroj z ODS.
Odpadlíci z Věcí veřejných mají samozřejmě vhodné argumenty pro zdůvodnění svého kroku po ruce: mohou se zaklínat odpovědností za stát a tvrdit, že vláda musí dotáhnout potřebné reformy do konce. „Petr Nečas a Miroslav Kalousek mají ještě krátkou chvilku na to, aby VV z vlády odstavili a přitom udrželi parlamentní většinu pro svou vládu,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Milan Znoj.
Scénář třetí: předčasné volby
Teprve pokud by se první dva scénáře ukázaly být nerealizovatelnými, začala by situace spět k předčasným volbám. Tuto variantu upřednostňuje opozice a nevyloučili ji ani místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a předseda ODS Petr Nečas. Oba tím ale v tuto chvíli zřejmě především stupňují tlak na Věci veřejné.
Zatímco obě větší pravicové strany by za předčasné volby zaplatily pravděpodobnou ztrátou vládního postavení, pro Věci veřejné by nejspíše znamenaly úplný konec. Přitom konkrétně pro TOP 09 by dokonce předčasné volby nevýhodné být nemusely.
„Jako nejpoctivější řešení se mi osobně jeví termín předčasných voleb, které nepřinesou této zemi sice nic dobrého, ale je to lepší než prodlužování agonie. Jeden pozitivní efekt na předčasných volbách vidím, a to že zmizí co nejdříve a navždy z české politické scény něco tak odporného, jako je politický subjekt Věci veřejné," uvedl v tiskovém prohlášení místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle politologa Lukáše Jelínka si lze postoj TOP 09 snadno vysvětlit. „Vytěží, co se dá z problémů ODS a VV, a navíc může mít být Kalouskova TOP 09 tak smělá, aby se nabízela do příští povolební koalice, klidně i s levicí. Nebo se pokusí hrát roli lídra pravicové opozice,“ vysvětlil Jelínek. Navíc pokud se předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg chce ucházet o funkci prezidenta, jako člen této vládní koalice by byl zřejmě bez šance.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve středu uvedl, že chce jednání o vypsání předčasných voleb zahájit s předsedou vlády Petrem Nečasem, s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem a s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Předčasné volby ale zůstávají vzdálenou variantou, protože by takřka určitě znamenaly konec pohodlné pravicové většiny ve Sněmovně. Výmluvné je, že Petr Nečas ani Karel Schwarzenberg prozatím na Sobotkovu nabídku nijak nereagovali.
Politolog Znoj současně upozorňuje, že zájem na udržení vlády má prezident Václav Klaus, který zřejmě teprve vstoupí do děje. „Je pravděpodobné, že se pokusí vášně trochu uklidnit. Konec konců je to jeho vláda pravicové většiny, jakou si vždycky přál,“ uvedl Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum.
Předčasné volby tak vyloučit nelze, ale ze všech tří variant zůstávají prozatím nejméně pravděpodobné. Vést by k nim mohla jen mimořádná neobratnost Petra Nečase, Miroslava Kalouska a skupiny poslanců, která se začíná formovat za Karolínou Peake a ministrem Pavlem Dobešem.