Nedá mi to, abych se nezastal těch policajtských kluků, kteří posluhovali kmotru Janouškovi při jeho zločineckém průšvihu. Nejsou to totiž praví viníci, sami jsou oběti klientelistického systému, který se nám všem za dlouhá léta socialismu a mafiánského kapitalismu stal tak vlastním, jako třeba v jiných společnostech podání ruky, slušné pozdravení a podobně. Ta policajtská ucha, co vidíme na záběrech s Janouškem, totiž nebyla instruována, aby jednala ve stylu „padni komu padni“, ale jsou vycvičena jejich nadřízenými k přísnému hájení kmotrů, kterým se nesmí stát žádné bebíčko, kdyby snad i někoho zabili. Toto mé tvrzení není žádné plané filozofování, opírám je o tuto svou vlastní neblahou zkušenost:

Nejprve je třeba předeslat, že jsem na malém městě po leta poměrně známou figurou, můj obličej znají lidé dlouho, nejpozději jej viděli v době, kdy se ona zkušenost udála, na každém rohu před třemi lety, kdy jsem kandidoval do horní komory Parlamentu ČR.