Příběh plzeňské právnické fakulty je jedním z těch, o nichž se jednou budou psát divadelní hry jako je ta o energetické společnosti Enron, která se teď hraje na Národním divadle. Je to modelový příklad šlendriánu, který ovládl českou společnost v posledních letech, příklad totální nepoctivosti a propojení úplně všeho se světem peněz. Současný ministr školství svým jednáním všechno jenom dotvrzuje. Ale nejen to. Na věcech, které se dějí ve školství, je díky „užitečnému idiotovi“ Josefu Dobešovi dobře vidět, jak málo koncepční, dokonce jak málo politická je politika našich vládnoucích stran. Jak nedrží pohromadě, je uzavřená sama do sebe, neschopná spolupráce ani rozhodnutí, ve kterém by mohla obstát.

Už když ministr vyhlásil ústup od školného, říkala jsem si, kde jinde to  pocítíme, jak jinak si přijde na své slíbené úspory, a tedy kolik zruší menších škol a jak nemožně spojí školy, které k sobě nepatří, a jaké další drastické a zejména úplně politicky neprozřetelné zásahy učiní svými reformami do demografické a sociální situace regionů. Jak vláda přiškrtí vzdorné univerzity. To ještě přijde, mějme se na pozoru.