Spravedlivou, moderní, silnou a semknutou. Takovou slíbil Američanům Barack Obama zemi, jestliže dostane příležitost naplnit svoje záměry. Co to znamená teoreticky i konkrétně, nastínil prezident Spojených států ve své nové vizi, kterou představil v úterní Zprávě o stavu Unie — tradičním projevu, jímž hlavy USA hodnotí každý rok poslední vývoj a sdělují plány do budoucna.

„Buďto se můžeme rozhodnout pro zemi, ve které se daří stále zmenšujícímu se počtu lidí skutečně dobře, zatímco rostoucí počet Američanů se stěží protlouká. Nebo můžeme ozdravit hospodářství tak, aby měl každý šanci se realizovat, dostával, co mu spravedlivě patří, a dodržoval stejná pravidla,“ řekl Obama v obecné části.

„To, oč tu jde, nejsou hodnoty demokratů, nebo hodnoty republikánů, ale hodnoty Američanů. K nim se musíme vrátit (...) a z nich vycházet,“ doplnil.

Podle Obamy je třeba podporovat podniky, které vytvářejí pracovní místa doma, vyrábí konkurenceschopné zboží a pomáhají k rozvoji lokalit, kde působí. Nelze též více zatěžovat ty, kdo vydělávají méně než 250 tisíc dolarů ročně, tedy nižší a střední vrstvy. Naopak zrušit je nutné daňová i další zvýhodnění, pro nejbohatší a pro firmy, které přesouvají výrobu do zahraničí, nebo podnikají způsobem, na nějž Spojené státy v minulých letech doplatily — v poskytování riskantních půjček nebo spekulativních transakcích na burzách.

Výběrově by se také mělo přistupovat ke školám a místním správám. Například vysoké školy nižšího typu (tzv. colleges), které zvyšují školné, by podle prezidenta měly přijít o státní dotace na studenty. Těm, které vykazují dobré výsledky, je naopak záhodno pomoci.

Jak školy, tak místní správy a vlády by měly mít větší volnost v rozhodování, do čeho výnosy z konkrétních daní přerozdělit. Současně by ale měly nést větší odpovědnost za výsledky těchto rozhodnutí.

Státní politika obecně by se dle prezidenta neměla vzdávat své regulační role. Ve všech oblastech chodu společnosti musí být dána jasná a spravedlivá pravidla. Zároveň je však potřeba dělat vše s mírou a pouze v těch oblastech života, kde si — dle odvolávky na citát Abrahama Lincolna — nemohou jedinci pomoci sami.

Obama dále vyjádřil ochotu podpořit kompromisní opatření, která povedou k dalšímu snížení deficitu, reformě sociálního systému či daňovým úlevám pro ty, kdo je potřebují. Následně ale varoval:

„Budu spolupracovat s každým, kdo hodlá stavět na tom, čeho jsme (předchozími protikrizovými opatřeními) dosáhli. Ale s obstrukcí hodlám bojovat činem a budu bránit jakékoliv snaze o návrat k těm politikám, které přivodily tuto hospodářskou krizi. Ne, my se nevrátíme k ekonomice oslabené outsourcingem, škodlivými dluhy a rádoby finančními zisky,“ řekl doslova a dodal:

„Nikdy nezapomínejme: miliony Američanů, jež každý den tvrdě pracují a dodržují pravidla, si zaslouží, aby se vláda a finanční systém chovaly stejně. Přišel čas uplatnit stejná pravidla pro všechny, od shora dolů.“

Plán do kampaně

Podle mínění znalců z britských a amerických médií byla řeč pronesena typickým obamovským způsobem, totiž za pečlivého střídání obecných slibů, konkrétních návrhů, příkladů všeho, co již prezident prosadil, a krátkými ilustracemi ze života konkrétních Američanů. Projev byl také přizpůsoben místě přednesu a jeho bezprostředním posluchačům — poslancům Sněmovny reprezentantů a členům Senátu. Nejméně čtyřikrát v hodinové řeči použil Obama formulaci: „Dejte mi zákony, které to (nebo ono) zajistí, a já je na místě podepíšu.“

Naprostá většina komentátorů ale v souvislosti s projevem zdůrazňuje něco jiného: Šlo o jednoznačnou reakci na rétoriku republikánských prezidentských kandidátů a začátek aktivní fáze prezidentovy vlastní kampaně za znovuzvolení.

„Nebyl to projev z kampaně, ale věcný nástin, co bude (Obama) v kampani prosazovat a jak argumentovat,“ píše Mark Mardell na BBC.

„Byly to obranné a útočné linie, náznak kompromisů a krádež protivníkova oděvu. Nešlo o Obamův válečný pokřik, šlo o jeho taktiku,“ uvádí dále.

Obama v projevu přímo či nepřímo zareagoval na všechno důležité, co mu v podzimních debatách vytýkali uchazeči o republikánskou prezidentskou nominaci: na špatný výkon hospodářství, přílišnou moc centra, úpadek vlivu USA ve světě, zdráhavý přístup k Číně a Íránu i na otázku přistěhovalectví.

Ke každému z bodů řekl alespoň dvě tři věty na svoji obhajobu a přestavil některou z iniciativ, která by měla příslušný problém dál řešit. Vše zároveň zformuloval tak, aby to bylo přijatelné i pro středového či méně radikálního republikánského voliče. Tím si komentátoři vysvětlují i například zdůraznění, že všechna řešení otázky íránského jaderného programu „jsou dosud na stole“ nebo závazek důsledněji potírat ilegální migraci.

Obama se snažil vymezit především vůči nové generací republikánů, kteří se pod vlivem hnutí Tea Party posunuli doprava. Ostatní tak přitom pomyslně přiřadil na svou stranu, shrnuje Ewen MacAskill v britském Guardianu.

Americké televizní stanice CBS sestavila ke zhodnocení Obamova projevu výzkumný vzorek, v němž byli zastoupení jak republikáni (z 25 procent), tak demokraté (44 procent) i nevyhranění Američané (31 procent). Na 91 procent z celku se nechalo slyšet, že Obamovy plány schvaluje.

Komentátoři newyorských Timesů pak ještě upozorňují na sebevědomý tón, kterým Obama pronesl některé apelativní pasáže řeči. Podle známého listu tak zamýšlel symbolicky odrazit kritiku, že není dostatečně vůdčí osobností — silným lídrem.

Argumenty kritiků

Zástupci řady názorových proudů ale zmíněná hodnocení nesdílí a Obamův projev i politiku kritizují. První skupinu kritiků tvoří dle očekávání republikánští prezidentští kandidáti. Podle Mitta Romneyho rozděluje obamovský přístup společnost a trestá úspěšné; dle Newta Gingriche zvyšuje dluhy a konzervuje vysokou nezaměstnanost. Podobné odsudky zároveň vyjádřila i řada dalších republikánů, dosud však byly spíš obecné. Předpokládá se, že zástupci americká pravice zareagují věcněji až v dalších dnech — v průběhu kampaně před primárkami na Floridě.

Výtky poněkud konkrétnější povahy naopak bezprostředně vznesli komentátoři korporačních a progresivních médií. Wall Street Journal a Common Dreams se přitom paradoxně shodují v zásadní otázce: Proč Obama neprosadil jádro svých slibů v letech 2009 a 2010, kdy měl k dispozici poslaneckou i senátní většinu?

Prezident i na tuto kritiku v projevu odpověděl, byť nepřímo — v předposlední části řeči si postěžoval, že Kongres už netvoří jenom poslanci stran prosazující vůli svých voličů, ale i reprezentanti zájmových skupin. Američané si přitom všímají, jak je Washington čím dál víc odloučen od toho, co se děje ve zbytku země, a vnímají, že si Kongres počíná jinak, než by odpovídalo volebním výsledkům.

K čemu se ovšem Obama nevyjádřil, byla kritika nevyužití kapacit, jež mohl prezident využít k naplnění některých z cílů i bez Kongresu. „Kde byl po celé tři roky?,“ ptal se například ve vysílání Democracy Now Raph Nader. „Měl k dispozici ministerstvo spravedlnosti. Už jen s pomocí existujících zákonů mohl stíhat a potrestat řadu křiváků z Wall Streetu. Ve vězení z nich přitom skončil jen jeden či dva,“ uvedl známý právník a pokrokový politik.

Mnoho publicistů z řad americké levice pak konečně odsuzuje úvodní a závěrečné rámování projevu. V něm dal prezident za příklad profesionalitu a kolektivní duch příslušníků ozbrojených složek. Kdybychom si všichni počínali jako oni, uvedl Obama, byly by síla Spojených států, jejich hospodářství i národa nezdolatelná.

Příslušní publicisté přitom odmítají argument, že tento apel může Američany sjednotit a povzbudit v nich ty lepší stránky. V rámci kampaní Spojených států ve světě jsou soustavně porušována lidská práva i mezinárodní dohody, uvádějí. Za semknutostí a profesionalitou zde stojí zištné zájmy a velmocenská bezohlednost. Na nich pak vizi o nové lepší Americe, kterou prezident Obama v úterý nastínil, zbudovat nelze.

Další informace:

CommonDreams.org State of the Union: Obama's Political Theater and Theirs

BBC News State of the Union: Obama calls for end to inequality

BBC News Defiant Obama speech draws battle lines

The Guardian Obama uses state of the union address to hint at campaign to come

The Guardian State of the union speech: how has America changed under Obama?

The Wall Street Journal The State of His Policies

The Time Obama’s State of the Union: An Optimistic President Talks to a Pessimistic Nation

The Raw Story State of the Union poll: Most Republican voters approve of Obama agenda

Democracy Now "He Says One Thing and Does Another": Ralph Nader Responds to Obama’s State of the Union Address