Barack Obama, Benedikt XVI. i čelní představitelé zemí EU vzhlížejí do roku 2012 s nadějemi na posun k lepšímu; v zásadě ale očekávají spíše těžkosti. Vyplývá to z jejich silvestrovských a novoročních projevů.

Podle amerického prezidenta bude rok 2012 obdobím „obtížných debat“, „výzev“ a „rozhodnutí“, která předurčí, „v jaké zemi chtějí Američané žít a jakou zanechat potomkům“.

Podle papeže zase nastává čas „těžkých zkoušek“, k nimž lze však přistupovat s nadějí.

Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že rok 2012 bude „nepochybně obtížnější“ než rok minulý. Nicolas Sarkozy zase letošek označil za třetí ze série mimořádně obtížných let a vyzdvihl důležitost odvahy.

„Nevídaná krize, která je nadevší pochybnost největší od druhé světové války, ještě neskončila. (…) Vím, že životy mnohých z vás byly v uplynulých dvou letech vystaveny těžkým zkouškám. V roce nadcházejícím jim budou čelit potřetí,“ řekl francouský prezident doslova.

Sarkozy byl podle agentur zároveň jedním z mála evropských státníků, kteří se v bilančních, resp. novoročních projevech vyhnuli pokazu na nezbytnost dalších škrtů a úspor. Většina předstaitelů ostatních evropských zemí mluvila jako italský prezident Giorgio Napolitano:

„Bude nezbytné podstoupit oběti; oběti pro budoucnost mladých lidí. Jde o cíl a závazek, jemuž se nemůžeme vyhnout. A nikdo, žádná sociální skupina, se dnes nemůže zříci spoluodpovědnosti za nápravu situace ve veřejných financí,“ řekl Napolitano na Nový rok.

Podle ekonomů, které oslovila BBC, se do většiny evropských zemí v roce 2012 vrátí recese. S výjimkou Estonska má totiž každá země EU stále velké dluhy a bude finančními trhy nucena k jejich rychlému splacení. I kdyby se v průběhu roku podařilo vyřešit euro-krizi nebo se situace obecně zlepšila, nebudou v rozpočtech prostředky na investice. Čeká se současně, že jak domácnosti, tak podniky budou v začínajícím roce více šetřit.

A kromě krize?

Znalí autoři z britského Guardianu i Rádia Svobodná Evropa se se spíše pesimistickým tónem předpovědí ztotožňují; připomínají ale, že pouze málo důležitých jevů lze do důsledku předpovědět. Například v minulém roce jsou vedle krize za nejvýznamnější procesy označovány takzvané Arabské revoluce, následované rozsáhlým protestním hnutím. Možnost svržení režimu v Egyptě nebo Libyi se přitom před loňským únorem připouštěla jen velmi zřídka.

Dalšími příklady nepředvídaného se v roce 2011 staly japonské tsunami a následná havárie ve Fukušimě nebo úmrtí severokorejského vůdce Kim Čong-ila.

Nejvýznamnějšími událostmi roku 2012, které naopak předvídat lze, budou dle agenturních analytiků jarní prezidentské volby v Rusku a ve Francii, summity státníků a ministrů financí EU a zemí G20, a pak listopadové volby v USA.

Evropské unii začíná s 1. lednem 2012 předsedat Dánsko, jehož nová středolevicová vláda hodlá dle vyjádření premiérky Helle Thorningové-Schmidtové působit jako prostředník mezi eurozónou a státy s národními měnami a vtáhnout do unijních procesů opět Británii. V orgánech EU by měla též pokročit příprava rozpočtového rámce pro léta 2014 — 2020, jehož součástí má nově být i průlomová daň z finančních transakcí.

Všechna média zpravodajského typu se ale shodují, že hlavním cílem dánského předsednictví i celé Unie zůstává vyřešení současné euro-krize.

Další informace:

The Guardian European leaders predict 2012 will be worse than 2011

RFE/RL Leaders Offer Stark Outlook For 2012

BBC News Europe leaders warn of difficult 2012

BBC News Recession 'to return' to Europe, say economists