Naši komunisté

Pavel Šaradín

Současnou KSČM netřeba zakazovat, podpořila dokonce řadu důležitých zákonů a všelijakých rozhodnutí, ale v zásadních věcech selhala. Naposledy se vyznamenala svým dopisem severokorejské straně.

Více než dvacet let si nevíme rady s našimi komunisty. Respektive podle všeho to vypadá tak, že rovněž oni působí poněkud bezradně. Z radikálních pozic slýcháme: zakažte KSČM. To však není ta nejsprávnější cesta. Politická teorie se pokouší dle známých typologií komunisty zařazovat, tu slyšíme o radikální, tu o extrémistické, nesystémové a jiné straně. Analýzy programů a postojů jsou důležité, typologizace koneckonců rovněž. Hlavní otázka je ovšem jiná: jak a čím je české společnosti prospěšná současná komunistická strana?

Nelze nezačít posledním mediálním vystoupením předsedy strany. Citovány jsou zejména dva výroky Vojtěch Filipa, které byly součástí dopisu či prohlášení k úmrtí Kim Čong-ila.

Zaprvé předseda komunistů severokorejského politika považuje za toho, jenž „se obětoval, aby přinesl blaho korejskému lidu." Zadruhé komunistický poslanec uvedl, že „KSČM pevně věří, že korejská strana práce i nadále povede hrdinný boj za obranu socialismu ve vaší krásné zemi.“ Vládní reakci představuje pokus o prošetření, zda slova předsedy KSČM severokorejské straně jsou za hranou zákona. Osobně si myslím, že máme svobodu slova a Vojtěch Filip by neměl být popotahován úřady. Jeho slova jsou však za hranicí vší slušnosti a jakéhokoliv politického vkusu. Normálně uvažující jedinec komunisty ze společnosti nevylučuje, podobnými výroky se však komunisté ze společnosti vylučují sami.

S mnou položenou otázkou souvisejí jiné výroky předsedy KSČM. V polovině prosince se v Aténách uskutečnilo setkání komunistických a dělnických stran. V projevu Filip referoval rovněž o postavení KSČM v české politice. Jací jsou tedy naši komunisté?

Především se předseda KSČM domnívá, že bez KSČM „by levostředově orientované politické strany, zejména sociální demokracie, neváhaly vytvořit koalici s pravicovými stranami a zradit vlastní program. KSČM má tedy i dnes se svojí 15 procentní podporou občanů nezadatelnou historickou roli v České republice.“ Zaprvé je tedy postavení KSČM důležité proto, aby nevznikla velká koalice. Dejme tomu, 15 procent dosáhla či překročila strana pouze jednou jedinkrát, ale budiž.

Následně Filip hovořil o tom, že „samozřejmě zvyšující se obliba KSČM u voličů je trnem v oku pravici“. Správně by věta měla znít „od roku 2002 pravidelně snižující se obliba KSČM“, ale ruku na srdce, kdo z nás by nechtěl v Evropě vypadat lépe, že? Cílem antikomunistů a pravice pak podle pana Filipa je mj. „zabránění vytvoření přirozeného spojenectví na levici, které by jí mohlo odstavit od politické moci“.

Na výše uvedenou otázku si odpovídám takto: jaké byly hlavní milníky české polistopadové společnosti? Jak se k nim postavila tato strana? Co se týká členství v NATO, důvodům komunistického nesouhlasu všichni rozumí a lze je akceptovat. Decentralizace země a vytvoření krajů, komunisté byli rovněž proti. Vstup ČR do Evropské unie: předsednictvo strany vyzývá voliče, aby hlasovali proti. Lisabonská smlouva? Komunisté proti. Prezidentská volba v letech 2003 a 2008? Komunisté proti levicově - liberálně orientovaným kandidátům a podpora kandidáta, který „restauroval kapitalismus“ (slovy KSČM). Komunisté jednoznačně proti „vytvoření přirozeného spojenectví na levici“.

Je zřejmé, že Vojtěch Filip v Aténách představil svou stranu jinak, než skutečně v české politice působí. Nepopírám, že podpořila či iniciovala řadu důležitých zákonů a všelijakých rozhodnutí, ale v zásadních věcech selhala.

U stran bychom si měli vážit principiálních postojů a rovněž schopnosti brát na sebe politickou odpovědnost. Ta mi u českých komunistů chybí. Jsou na tom podobně jako Věci veřejné. Marketingový trik pro určitou část (nespokojených) voličů. Nic víc.

    Diskuse
    MN
    December 30, 2011 v 13.6
    Ad PŠ
    Možná by bylo spíš na místě se zabývat tím, v čem selhaly strany naší vládnoucí koalice. Tato selhání mají totiž mnohem významnější důsledky...
    "Správně by věta měla znít „od roku 2002 pravidelně snižující se obliba KSČM“, ale ruku na srdce, kdo z nás by nechtěl v Evropě vypadat lépe, že?"
    Zde je zřejmě přání otcem myšlenky. Stačí se podívat na vývoj volebních preferencí anebo si přečíst např. http://zpravy.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/jaroslav-bican-vzestup-preferenci-kscm--958903
    et
    December 30, 2011 v 16.11
    Definitivní konec
    Já především doufám, že ten dopis otevře oči všem, kteří věřili tomu, že komunisté v roce 2011 jsou jiní, než komunisté dejme tomu v roce 1987. Že je to konec utopické představy, že tato strana může být ve vládě. Nebo že by vláda na její podpoře mohla stát. Strana, které nevadí koncentrační tábory, jež podporuje nejděsivější režim na této planetě, je nebezpečnou stranou. Čekal bych od levicových intelektuálů více kritiky tohoto dopisu.
    December 30, 2011 v 16.27
    Obyčejní komunisté mohou za Filipa asi tak jako obyčejní katolíci za Duku.
    December 30, 2011 v 23.48
    Ad selhání stran vládní koalice
    Pane Nováku,

    selháváním stran vládní koalice se zabýváme poměrně často. Je to v tuto chvíli jistě prioritní téma. Nicméně ve chvíli, kdy budou volby a vyhraje levice (vyhraje-li), vyvstane otázka, jaká bude příští vláda. Půjdou sociální demokraté do koalice s KSČM? Nebo budou vládnout s jejich podporou?

    Pokud se nestane tak ani tak, mohla by po volbách nastat patová situace. Je KSČM v současné podobě vhodným koaličním partnerem? Nebo by se měla reformovat? A je taková proměna vůbec možná? To jsou otázky, které je třeba si klást dřív, než nastane vyjednávání o podobě další vlády. Někdy je dobré předjímat události dopředu. Stejně tak, jako je dobré konstruktivně kritizovat ČSSD i ve chvíli, kdy je v opozici, byť se v tuto chvíli zdá, že vládní reformy představují to nejdůležitější téma. Nesmějí ale zůstat tématem jediným.
    December 31, 2011 v 2.41
    Je nakonec dobře, že se toto téma otevřelo. Pan Vojtěch Filip svým plačtivým dopískem dokázal demaskovat jednu věc, není komunistou. Postavil se za totalitní oligarchii, mafii. Naopak na devastované, vyhladovělé a hladomory trýzněné dělníky, v lágrech nucených prací, koncentrácích držené, bez slz na mraze plačící občany KLDR nevzpomněl.
    Není to ale nic nového. Ve vztahu k Číně nedávno pronesl, že se jediná vyhnula „neoliberálním pokusům“. Dokáže někdo složit větší důkazy o tom, že Vojtěch Filip ztratil jakoukoliv soudnost? Chtěl bych ho vidět, frajera, jak si dává pracovní týden za pásem v Číně, chtěl bych ho vidět v KLDR, jak na mraze tleská nějaké mafiánské koloně, jak se hřeje z posledních sil u motoru autobusu, popijí sojové mléko, cvičí si „pláč“ na kamery, aby nebyl vyhozen z práce, aby nebyl deportován do lágru i s celou svou rodinou. Na režimu v KLDR není nic levicového, je to ostatně krásný důkaz toho, že „totalita“ není ani pravicová, ani levicová, je-li to totalita. Na Číně se dá naopak krásně ukázat, jak ten nejbrutálnější neoliberalismus, kapitalismus 19. stol. dokáže velmi „dobře“ fungovat právě v totalitních režimech.
    Celou věc jsem v levicovém prostředí sondoval, diskutoval. Lidé, které považuji za komunisty, kterých si i jako sociální demokrat vážím jako partnerů do diskuse, s panem Filipem ostře nesouhlasí a klepou si na čelo, když slyší jeho od reality dělníků, od reality 99% odtržené papalášské traktátky.
    Proto pevně věřím, že v KSČM je dostatek soudných, kteří už příště pana Filipa nebudou volit, tedy, že tam je dostatečný počet těch, kteří se dají pokládat za radikální, tedy ke kořenu jdoucí levici, a ne pouze za nějakou maketu, nějakou součást volební firmy KSČM.
    Tedy, není to tak, že je něco definitivně, jak říká pan Erik Tabery, to opravdu ne. Naopak doufám, že pan Tabery zvedne jedno téma i z druhé strany spektra, jelikož nám pan nikým nevolený arcibiskup Duka začíná nabírat otevřeně fašizující směr.
    December 31, 2011 v 11.57
    Myslím, že pan Tabery se tu nesnaží diskutovat, dělá jen to, za co je placen. Někdy, jako v tomto případě, je to obvzláště čitelné. Vždy přece existovala snaha vrazit klín mezi možné spojence v táboře nepřátel. ČSSD by také ráda rozbila vládní koalici, ne že ne. Pak se hodí všechno. A jak je vidět i zde, zabírá to. Kondolenci přece neposílal jen Filip, vzhledem ke skutečnosti, že naše země má s KLDR diplomatické styky na vysoké úrovni, tak muselo kondolovat i MZV. Text jistě nebyl stejný jako Filipův, ale i tu se zřejmě musela akceptovat východní, konfucianistická/konfuciánská?/ dikce, která Evropana šokuje, což si pravice u Filipa vychutnala, mimochodem stejně, jako u kondolence rakouského presidenta.
    Co se týká Filipova výroku " že bez KSČM „by levostředově orientované politické strany, zejména sociální demokracie, neváhaly vytvořit koalici s pravicovými stranami a zradit vlastní program",
    je nutno jej vnímat jako výrok politika. Jako takový ví, čím přiláká levicové příznivce a zároveň přitlačí na ČSSD, aby se svého programu držela. Autor článku by zřejmě chtěl takovou "politiku" od KSČM, kdy by tato bezvýhradně podporovala ČSSD, a to i přes to, že ČSSD je vůči ní často kritičtější a přezíravější, než pravicové strany. To je ovšem od dospělého člověka dost naivní představa.
    Volební preference KSČM, navzdory přání autora článku, rostou a vzhledem k nastávající recesi porostou i nadále. I když z toho nejsem odvázaný, je to lepší, než kdyby nespokojení přecházeli do tábora nácků. Uvažovat o možné povolební koalici se má vždy. U ČSSD by mělo být kritériem hlavně to, co by to přineslo jejím voličům a všem občanům této země a ne to, co se nelíbí pravici. Vždyť té ČSSD pořád účty skládat nemusí.
    AB
    December 31, 2011 v 12.58
    Pane Ševčíku, zde se přeci nejedná o to, co se líbí panu Taberymu nebo pravici! Předseda komunistické strany se svým dopisem přihlásil k blíženectví s režimem, který je zrůdný! Doufal jsem, že komunisté vylezou ze své bezpečné izolace, ale po tomhle si jen těžko umím představit jejich účast na vládě se sociální demokracií. Souhlasím ovšem s Lukášem, že se to netýká komunistů všech. Nicméně těsné spojenectví stalinistů a pragmatiků v KSČM ve mně moc naděje nevyvolává...
    January 1, 2012 v 10.1
    Ale jedná se o to pane Borziči, samozřejmě jedná. Jedná se o to už více jak 20 let. ČSSD, ačkoli by měla být už dávno dospělá, tancuje podle not pravice. No nedejbože, aby o ní Tabery napsal, že má něco společného s komunisty! Kritika od konkurentů v politickém boji nemá pro suverenní stranu velkou váhu, tak proč je ČSSD z ní tak vystrašená? Proč se i tu, kde by diskutující a autoři článků měli už tušit, jak se vede politický boj, dost velká skupina lidí nechá zmanipulovat pravicovou retorikou a a je schopna Filipa označit za architekta severokorejského režimu? To je přesně to, co pravice potřebuje, v tomhle tedy jasně zabodovala. A teď se na to zkuste podívat s chladnou hlavou. Filip není Grebeníček. Je to pragmatický politik, divočit tady s tím , že by byl neostalinista, to by neřekl ani Vondra. Ve svém textu se "přihlásil k blíženectví s režimem, který je zrůdný" tak, že napsal, že "pevně věří, že korejská Strana pracujících překoná nynější hluboký zármutek a bude i nadále vést statečný korejský lid k vítězství socialismu". Pokud bychom se pokusili o rozbor textu, tak jeho interpretace nevyzní zdaleka tak hrozně, jak se tu i levičáci děsí. Levice, jak jsem psal výše, by měla hodnotit situaci sama. Očekávat, že pravicoví novináři to s ní myslí dobře, je hloupoučké. Navíc v době, kdy se tu ode dneška rozjely další nezvratné neoliberální experimenty, které velmi sníží kvalitu života velké většině obyvatel, tu levice ztrácí čas provokací, vytvořenou v pravicové dílně. Čas, který by měla věnovat jiným, mnohem důležitějším tématům. A tohle je tím bodem pro pravici, proto tu Tabery zvoní na poplach.
    VK
    January 1, 2012 v 22.19
    Z reakcí - a to velmi umírněných a kultivovaných - příznivců levice na kondolenční list který předseda Filip údajně zaslal do KLDR, si lze udělat představu, co se bude dít v případě povolební spolupráce soc. dem. s komunisty. A zároveň i důvod, proč se toho vedení ČSSD stále bojí.
    January 1, 2012 v 22.58
    Naši furianti
    Čekal jsem, kdy si někdo konečně všimne, že to, co Vojtěch Filip poslal do Koreje, byla kondolence, a skutečně si ji přečte, pokud možno s přihlédnutím k diplomatickému protokolu a k asijské zdvořilosti. Než jsem si rozmyslel, kde a jak bych na to měl nejlépe upozornit, všiml si i upozornil Luděk Ševčík. Aspoň někdo; teď budu čekat, kdy to dojde těm, kteří byli upozorněni.

    Ve výběru, zač Vojtěch Filip Kim Čong-ila chválí a co Dělnické straně Koreje přeje, http://blisty.cz/art/61600.html lze dokonce vidět požadavek, aby strana usilovala o štěstí korejského lidu a nepokoušela se vyvolat válku, i když to už bych asi zašel ve výkladu Filipových slov příliš daleko. Možná by měl zároveň napsat nekrolog Kim Čong-ila nebo svůj komentář k situaci v KLDR pro naše sdělovací prostředky, ale nevím, kdo by mu to zveřejnil. Vlastně ani nevím, zda se ve skutečnosti o nějaké takové vyjádření nepokusil.

    O vývoji počtu voličů KSČM jsem od sociologa, který se volebními preferencemi zabývá, (omlouvám se za svou mizernou paměť na jména a vůbec na lidi) slyšel, že již delší čas s železnou pravidelností platí, že s každým procentem nezaměstnanosti vzroste podpora KSČM o 0,7%. Jen doufám, že o 0,3% neroste podpora neonacistů.

    Principiálnost postojů mi schází hlavně u ČSSD, která se podílela na budování kapitalismu, ba i neoliberalismu, a dosud ne zcela zanedbatelnou měrou s kapitálem kolaboruje. U KSČM mi chybějí spíš vůbec nějaké postoje, zdá se mi příliš tichá, nevýrazná a pasivní; nejsem si ovšem jist, do jaké míry je tohle tím, kdo dělá zprávy.

    Nevím, jestli zrovna to, v čem KSČM selhala, jsou zásadní věci, a nic jiného záasdní není. Mně před posledními volbami vyšla v dotazníku kohovolit.eu s KSČM zdaleka největší shoda (s velkými odstupy jsem měl na druhém místě Klíčové hnutí a na třetím ČSSD). Odpor k EU mě mrzí, ten považuji skutečně za zásadní chybu, konec konců odporuje i heslu: „Proletáři všech zemí, spojte se!‟ Volba Klause se mi taky nelíbila, připadá mi skoro jako jednání podle zásady „Čím hůře, tím lépe,‟ ale při hlubším zamyšlení v ní kupodivu nacházím i jakous takous logiku: Díky tomu, že Vladimir Putin přesně rozeznal Klausovu ješitnost, vyznamenal ho a omotal si ho kolem prstu, vyvažuje prezident Klaus aspoň částečně servilně proamerické postoje naší vlády. Většinou sice škodí a dělá nám mezinárodní ostudu, ale třeba tenkrát poslanci KSČM dospěli k závěru, že při omezených pravomocích českého prezidenta zas tak moc škody natropit nemůže, a nějak si udržet aspoň drobný odstup od USA nutně potřebujeme.
    + Další komentáře