Nejméně na dvanáct vzrostl po víkendu počet demonstrantů, kteří podlehli zraněním způsobeným při zásazích pořádkových sil v centru Káhiry. Jedná se o účastníky poslední vlny protestů proti výsadnímu postavení Nejvyšší radě ozbrojených sil (SCAF) — sboru generálů, jenž převzal prezidentské pravomoci po únorovém pádu Husního Mubaraka.

Demonstranti se od pátku shlukují na slavném náměstí Tahrír, odkud je pořádkové síly den co den vyhánějí. Používají přitom slzný plyn, obušky, vodní děla a místy i střelbu. Protestující se brání kamením a sem tam zápalnými láhvemi.

„A co máme dělat, jestliže demonstranti porušují zákony?,“ ptal se novinářů řečnicky generál Adal Amara z SCAF na pondělní tiskové.

„Zlé síly se již od počátku revoluce snaží, aby Egypt upadl do chaosu. Chtějí postavit lid proti armádě a armádu proti lidu. Jde o systematický plán na rozvrácení státu,“ uvedl dále.

„Armáda nemá zasahovat proti protestujícím silou (…) leč toto nejsou ctihodní lidé revoluce 25. ledna. Právě jsem obdržel telefonát, dle něhož byl odhalen tajný plán na zapálení budovy parlamentu. A právě na Tahríru se nyní srocuje dav, který je připravený tento plán provést,“ dodal Amara.

První protesty proti přílišné moci generálů propukly v Egyptě už na jaře. Další vlna pak proběhla v létě. Před současnými nepokoji se protestovalo ještě na konci listopadu, krátce před tím, že v zemi začaly první postmubarakovské volby do Lidového shromáždění.

Při nynější vlně protestů zemřelo nejméně dvanáct lidí. Na 500 dalších bylo zraněno. Přes 160 demonstrantů pořádkové síly zadržely.

„Ve vojenské radě zasedají pohrobci Mubarakova režimu,“ citují reportéři Al Džazíry jednoho z demonstrantů, který se ohradil vůči generálskému nařčení za „kontrarevoluční“ činnosti.

„Zvykli si krást naše peníze, teď berou naše životy … podle mne je kontrarevoluční spíš toto,“ řekl demonstrant dále.

Současné protesty upoutaly pozornost médií zejména poté, co se po internetu rozšířilo video (viz výše), na němž příslušníci pořádkových sil bijí dva nespokojence. Jedním z protestujících je dívka, která je na záznamu chycena, bita a poté vláčena ulicí s odhalenou částí těla. Násilnosti po incidentu odsoudili četní představitelé západních vlád i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podle generála Amary „bude událost vyšetřena“, ale je třeba ji nahlížet „v celém kontextu dění“.

Amnesty International vyzvala po incidentu všechny vlády, aby přestaly Egyptu dodávat zbraně a zastavily vojenskou pomoc. Tu stále v největší míře režimu dodávají Spojené státy.

Důvody protestů

Prozatímní vláda (která je pod přímou kontrolou generálů) vypracovala v půli listopadu návrh ústavního dodatku, jenž staví armádní rozpočet mimo civilní dohled a dává SCAF právo vybrat většinu tvůrců nové konstituce. Zároveň činí z armády de jure protektora nového zřízení.

Demonstranti od konce listopadu žádali převod prezidentských pravomocí SCAF na civilní těleso (tzv. prezidentskou radu), uspíšení prezidentských voleb a potrestání osob, které nařídily rozehnat protestující násilím.

Generálové v čele s polním maršálem Tantávím demonstrantům ustoupili, ovšem jen z části: na počátku prosince se se zástupci nejvlivnějších politických stran dohodli na vytvoření nové vlády a na posunutí prezidentských voleb na léto 2012 (původně měly být až v zimě); následně byl sestavením nového kabinetu pověřen Kamál Ganzúrí — premiér z druhé poloviny 90. let, který je u mnoha Egypťanů značně oblíben.

Maršál Tantáví zároveň v televizním projevu slíbil, že když si bude lid změnu přát, vypíší generálové referendum, v němž nechají rozhodnout o okamžitém převodu pravomocí celý národ.

Organizátoři protestů z řad Koalice revoluční mládeže a Hnutí 6. dubna — iniciativ, které podnítily protimubarakovské demonstrace na počátku roku — ústupky odmítli. Podle komentátorů BBC však není pravděpodobné, že by generálové ustupovali ještě dále.

Pokračují i volby

Souběžně s protesty v Egyptě pokračují volby do Lidového shromáždění - dolní komory místního parlamentu. Volby probíhají složitým několikakolovým systémem a jména všech poslanců by měla být známa až v lednu. Po obsazení dolní komory pak 29. ledna začnou volby do komory horní, Šúry. V ní má zasednout 180 delegátů. Složení celého parlamentu tak bude kompletní až v březnu 2012.

Podle přehledů BBC se voleb účastní na 50 politických stran, resp. 10 tisíc kandidátů.

Nový parlament by měl spolurozhodnout (dělba pravomocí mezi ním a SCAF není doposud vyjasněna) o složení nové vlády a 100členného ústavodárného výboru. Ten má pak vypracovat novou konstituci, jíž budou následně ještě schvalovat všichni Egypťané v referendum.

Dopisovatelé velkých agentur si vedle násilností před volbami stěžovali i na nedostatek času a mediálního prostoru pro zviditelnění nových stran. V dosavadních fázích voleb získali nejvíce hlasů muslimští bratří se svou Stranou svobody a spravedlnosti a konzervativní islamisté (salafisté), sdružení ve straně Núr.

Několik poslanců nicméně získala také liberální strana Wafd, známá zejména v zahraničí, či nové pokrokářské uskupení Svobodní Egypťané.

Další informace:

AFP Outcry grows as Cairo violence enters fifth day

BBC News Egypt violence: Cairo clashes go into fourth day

AL Džazíra Egyptian army continues crackdown on protests

The Guardian Image of unknown woman beaten by Egypt's military echoes around world

Democracy Now Egyptian Military Kills 14 Protesters, Attacks Journalists In Brutal Crackdown In Tahrir Square